Jistota – obecná pravidla
Jistotou se rozumí obecně zajištění dluhu – zejména zástavní právo, ručení. Sjednání jistoty je buď na dohodě účastníků smlouvy – co a jak si domluví – nebo může být stanovena i zákonem – např. možnost kauce při sjednání nájmu bytu.
Práva a povinnosti dlužníka a věřitele z jistoty jsou stanovena v ust. § 2012 a násl. NOZ. Např. věřitel musí tomu, kdo složil jistotu na jeho žádost kdykoliv a bezodkladně sdělit výši zajištěného dluhu. V případě, že jistota ztratila na ceně nebo byla oprávněně čerpána, může věřitele žádat od dlužníka její doplnění; pokud dlužník bez zbytečného odkladu nedoplní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna.