Svěřenský fond
- vzniká vyčleněním části majetku z vlastnictví majitele a svěřením této části do správy správce, který se zaváže tento majetek držet a spravovat
- svěřenský fond nemá vlastní právní subjektivitu, není to společnost ani osoba
- lze jej zřídit za života, nebo pro případ smrti (pak vznikne až smrtí vlastníka)
- po svém vznuiku se zapíše do evidence svěřenských fondů
Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.
Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby (obmyšleného) nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby.
Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu.
Označení svěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova „svěřenský fond“.
Každý svěřenský fond statut, který vydává zakladatel a vyžaduje formu veřejné listiny.
Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk, naproti tomu právnická osoba jen v případech, kdy to stanoví zákon – v současnosti pouze investiční společnost podle zákona č. 240/2013 Sb.
Svěřenským správcem i může být i přímo zakladatel svěřenského fondu nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno. V takovém případě ale musí mít svěřenský fond dalšího svěřenského správce, kterým je osoba třetí, a správci musí právně jednat společně.
Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel, ale statut může stanovit jiný způsob jmenování správce.
Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu. Do veřejného seznamu nebo do jiné evidence se svěřenský správce zapíše jako vlastník majetku ve svěřenském fondu s poznámkou „svěřenský správce“.
Obmyšlený
Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. Pokud svého práva zakladatel nevyužije, jmenuje obmyšleného správce. Ale pokud má fond soukromý účel, může správce určit obmyšleného jen v případě, že statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.
Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich.
Ten, kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek určených statutem.
Za trvání svěřenského fondu má obmyšlený právo požadovat ve shodě se statutem příslušné plnění.
Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. V případech stanovených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci.
Uplyne-li doba, na kterou byl svěřenský fond zřízen, je-li dosaženo účelu, pro který byl svěřenský fond zřízen, nebo rozhodne-li tak soud, správa svěřenského fondu končí. Byl-li svěřenský fond zřízen za soukromým účelem, končí jeho správa i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění ze svěřenského fondu. Při zániku správy svěřenského fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo. Má se za to, že na majetek má právo obmyšlený, a pokud není, zakladatel svěřenského fondu; není-li žádný z nich, připadá majetek do vlastnictví státu. Svěřenský správce podá návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů do třiceti dnů od zániku svěřenského fondu.