Dosud jsme byli v praxi zvyklí, že na veškeré spotřební zboží se vztahovala ze zákona záruka v délce 24 měsíců od převzetí zboží. V této lhůtě bylo možné uplatnit jakoukoli vadu zboží u prodávajícího. Nový občanský zákoník pravděpodobně tento režim mění. „Pravděpodobně“ proto, že z jeho formulací o tom nelze učinit jednoznačný závěr, což ústí v různé interpretace. Právní názor, že se na dosavadním režimu nic nemění, zastává například spotřebitelská organizace dTest, a také Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření viz zde. Z vyjádření ministerstva ovšem neplyne nic konkrétního, a mohlo by být interpretováno i tak, že se nic nemění, protože už dříve byla úprava pro spotřebitele přísnější, než jsme si mysleli (i tento názor se již v odborné literatuře vyskytl). V odborných právnických kruzích vesměs panuje naopak názor, že právní úprava podle nového občanského zákoníku je pro spotřebitele přísnější, než je výše popsaný režim. Tohoto názoru se zde budeme držet, s tím, že spotřebitel se samozřejmě může přidržet interpretace benevolentnější, s vědomím rizika, které to pro něj obnáší.
Zákonná záruka 6 nebo 24 měsíců?
Podle § 2161 odst. 1 NOZ „Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady.“ To znamená, že prodávající neodpovídá za vady, které na věci vznikly až po převzetí. Zároveň ale podle § 2161 odst. 2 NOZ platí, že „Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.“ To znamená, že nastane-li u zboží vada v době do 6 měsíců od převzetí, nemusí spotřebitel prokazovat, že tuto vadu mělo zboží již při převzetí. Musí však být schopen prokázat to, že se vada projevila ve lhůtě 6 měsíců od převzetí, což nejlépe učiní tak, že ji v této lhůtě vyreklamuje, a to prokazatelným způsobem. (Prodávající je povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci, v němž uvede, kdy bylo právo uplatněno, jakož poté i provedení opravy a dobu jejího trvání – § 2173 NOZ. Pokud by prodávající nebyl ochoten potvrzení o reklamaci vydat, je třeba ho vyžadovat a případně reklamaci pro ochranu svých práv provést jiným prokazatelným způsobem, např. písemně dopisem, jehož převzetí prodávající spotřebiteli potvrdí na jeho kopii, nebo zaslaným doporučeně).
Spotřebitel je ovšem oprávněn uplatnit u prodávajícího i veškeré vady zboží, které se vyskytly v době 24 měsíců od převzetí – § 2165 NOZ: „Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“ Pokud se však vada vyskytla na zboží až po uplynutí lhůty 6 měsíců od převzetí, bude na spotřebiteli, aby prokázal, že tuto vadu mělo zboží již při převzetí.
Sporné je, zda lhůta 24 měsíců je jen lhůtou, v níž se má vyskytnout vada na zboží, nebo také lhůtou, ve které je třeba právo z vady uplatnit. Občanský zákoník žádnou lhůtu pro uplatnění práva z vady zboží výslovně nestanoví! Některé právní názory tak dovozují, že doba uplatnění vady není nijak omezena, pouze se zde uplatní obecná tříletá promlčecí doba. My se však zde přidržujeme interpretace, podle které lhůta 24 měsíců je i lhůtou, v níž je třeba právo z vady uplatnit. Tuto interpretaci podporuje § 2168 NOZ, podle kterého: „Ujednají-li prodávající a kupující zkrácení doby pro uplatnění práv z vadného plnění, nepřihlíží se k takovému ujednání.“ Dobou se zde může myslet jen doba 24 měsíců, neboť o jiné se v předchozím textu nemluví. Tato interpretace vyplývá i z výše odkazovaného vyjádření Ministerstva spravedlnosti.
K ujednání ve smlouvě, které by zkracovalo lhůtu 24 měsíců, se tedy nepřihlíží. Výjimkou je prodej použitého zboží, u kterého lze lhůtu 24 měsíců zkrátit až na 12 měsíců. Pokud by ujednání ve smlouvě zkracovalo lhůtu více, uplatní se lhůta 12 měsíců.
Odpovědnost prodávajícího za vady se vůbec neuplatní v těchto případech:
- u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,
- na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,
- u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo
- vyplývá-li to z povahy věci.
Práva z vadného plnění nenáleží také tehdy, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.
Co je vada
Bezvadné zboží je takové, které:
- má vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, a zároveň
- se hodí k účelu, který pro jeho použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, a zároveň
- odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, a zároveň
- je v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti, a zároveň
- vyhovuje požadavkům právních předpisů.
Zboží má vadu, jestliže odporuje některé z výše uvedených charakteristik.