Stížnost je opravným prostředkem proti usnesení.
Stížností lze napadnout každé usnesení policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni.
Stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.
Oprávněné osoby
Nestanoví-li zákon něco jiného, může stížnost podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž ji zákon opravňuje; proti usnesení soudu může podat stížnost též státní zástupce, a to i ve prospěch obviněného.
Proti usnesení o vazbě, o ochranném léčení a o zabezpečovací detenci mohou podat stížnost ve prospěch obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání.
Lhůta a místo k podání
Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.
Stížnostní důvody
Usnesení lze napadnout:
a) pro nesprávnost některého jeho výroku, nebo
b) pro porušení ustanovení o řízení, které usnesení předcházelo, jestliže toto porušení mohlo způsobit nesprávnost některého výroku usnesení.
Stížnost lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.
Řízení o stížnosti
Orgán, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje:
→ sám stížnosti vyhoví
→ předá věc nadřízenému orgánu
Nadřízený orgán o stížnosti přezkoumá
• správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
• řízení předcházející napadenému usnesení.
Poté nadřízený orgán:
1) stížnost zamítne
a) není-li přípustná,
b) byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět, nebo
c) není-li důvodná.
2) zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy věci potřeba nového rozhodnutí, buď
a) rozhodne sám ve věci, nebo
b) uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Orgán rozhodující o stížnosti nemůže z jejího podnětu změnit usnesení v neprospěch osoby, která stížnost podala nebo v jejíž prospěch byla stížnost podána.