– pro řízení o pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu:
a) měl zůstavitel v době smrti evidováno místo trvalého pobytu v informačním systému evidence obyvatel podle jiného právního předpisu, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů,
b) měl zůstavitel naposledy bydliště, popřípadě, neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, místo, kde se naposledy zdržoval, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c) je zůstavitelův nemovitý majetek, není-li dána příslušnost podle písmene a) nebo b),
d) zůstavitel zemřel, není-li dána příslušnost podle písmene a), b) nebo c).
Dědic známý v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, a vypravitel pohřbu se mohou vyjadřovat a navrhovat přikázání věci jinému (vhodnějšímu) soudu – zejména soudu v obvodu bydliště těchto dědiců.
Soudní komisariát
– úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil, není-li v konkrétní věci stanoveno zákonem jinak (výjimky stanoveny v ust. § 102 zákona č. 292/2013 Sb.), tento notář má nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů s touto činností spojených
– účastníky řízení jsou osoby, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou dědici, v případech, kdy má dědictví připadnout státu stát a v případě zastavení řízení o pozůstalosti z důvodu toho, že zůstavitel nezanechal žádný majetek nebo majetek nepatrné hodnoty nebo bez hodnoty, je účastníkem osoba, která se postarala o pohřeb. Dalšími účastníky mohou být podle podmínek řízení: manžel zůstavitele, věřitel zůstavitele, neopominutelný dědic, vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, každý, kdo byl dotčen opatřením soudu směřujícím k zajištění majetku zůstavitele při závěře pozůstalosti, věřitelé, kteří při likvidaci pozůstalosti přihlásili nebo kteří mají právo na uspokojení své pohledávky, i když ji nepřihlásili a likvidační správce.
– zvláštní omezení opravných prostředků:
V řízení o pozůstalosti není odvolání přípustné také proti usnesení, jímž:
a) byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař,
b) bylo notáři zrušeno pověření provést úkony jako soudní komisař,
c) bylo rozhodnuto ve věci vyloučení notáře, notářských kandidátů, notářských koncipientů a jiných zaměstnanců notáře,
d) bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel nezanechal žádnou pozůstalost,
e) bylo zastaveno řízení z důvodu, že zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek jen nepatrné hodnoty a že majetek byl vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím zůstavitelova majetku vyslovil souhlas,
f) bylo provedeno vyrozumění o dědickém právu,
g) bylo provedeno svolání věřitelů,
h) bylo provedeno vyrozumění o právu výhrady soupisu,
i) bylo rozhodnuto o placení nákladů potřebných ke správě majetku patřícího do likvidační podstaty a k jeho zpeněžování státem,
j) bylo rozhodnuto o jmenování znalce k podání posudku o ceně majetku patřícího do likvidační podstaty, k) byl věřitel vyzván, aby neúplnou, neurčitou nebo nesrozumitelnou přihlášku doplnil nebo opravil,
l) bylo vzato na vědomí vzdání se práva věřitele na uspokojení pohledávky,
m) byl věřitel vyzván, aby se žalobou domáhal určení, že mu požadovaná pohledávka náleží a v jaké výši, popřípadě že má právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění.
Žalobou pro zmatečnost může být napadeno jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvolacím řízení. Žalobou pro zmatečnost může dědic napadnout pravomocné usnesení soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu též tehdy, jestliže mu nebyl ustanoven opatrovník, ačkoliv k tomu byly splněny zákonné předpoklady.
– řízení lze zahájit buď na návrh (jestliže je z něj patrno, že navrhovatel si činí právo na pozůstalost jako dědic) nebo i bez něj (dozví-li se soud, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou, nebyl-li již podán návrh)
– předběžná šetření – zjišťuje se stav zůstavitelova jmění, dědicové, odkazovníci a další skutečnosti významné pro řízení
– zjištění stavu a obsahu listin o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, které nebyly sepsány ve formě notářského zápisu a které notář přijal do notářské úschovy, se provede veřejně
– soud může stanovit závěru dědictví nebo zakázat výplatu z bankovního účtu nebo vkladní knížky zůstavitele, odloučení pozůstalosti
– soud řízení o pozůstalosti zastaví, jestliže se zjistí, že zůstavitel nezanechal žádný majetek, případně majetek bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty
– majetek ve společném jmění zůstavitele a jeho manžela: soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do sjm a schválí dohodu manžela s dědici, pokud neodporuje pokynům zůstavitele nebo zákonu; není-li dohoda možná, soud podle zásad o vypořádání sjm společný majetek vypořádá
– aktiva a pasiva pozůstalosti
(1) Aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.
(2) Pasiva pozůstalosti tvoří
a) dluhy zůstavitele, které měl v době smrti, jakož i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, z nichž by měl plnit zůstavitel, kdyby mu v tom nezabránila jeho smrt,
b) náklady pohřbu, náklady některých osob na zaopatření a další dluhy, které vznikly po smrti zůstavitele, o nichž zákon stanoví, že je hradí dědici zůstavitele nebo že se hradí z pozůstalosti, popřípadě že jsou pasivem pozůstalosti.
– soud musí řádně uvědomit účastníka, který má právo podat výhradu soupisu, o tomto jeho právu a protože uplatnění nebo neuplatnění této výhrady má pro dědice významné právní následky, musí být také poučen o důsledcích toho, že výhradu neuplatní.. Uplatní-li dědic v řízení o pozůstalosti výhradu soupisu, znamená to, že dluhy zůstavitele je povinen uhradit nikoliv v plném rozsahu, ale jen do výše ceny nabytého dědictví. Byla-li výhrada soupisu uplatněna, soud nařídí soupis pozůstalosti.
– k projednání pozůstalosti soud nařídí jednání, pokud není zákonem stanoveno jinak (jednání se nenařizuje např. v případě zastavení řízení z důvodu majetku nepatrné hodnoty), jednání je neveřejné
– rozhodnutí o dědictví
(1) V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva
a) potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici,
b) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
c) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců podle určení třetí osoby, kterou tím zůstavitel pověřil, ledaže by k takovému určení nepřihlédl, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
d) schválí dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, která není v rozporu se zákonem, a potvrdí podle ní nabytí dědictví více dědici,
e) rozdělí pozůstalost mezi více dědiců na jejich žádost, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené předpoklady, a potvrdí podle rozdělení nabytí dědictví více dědici,
f) potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů, jejichž výše byla stanovena v souladu se zákonem dohodou dědiců, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti,
g) potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti a ani k dohodě dědiců o výši dědických podílů, nebo
h) potvrdí, že dědictví připadlo státu, jestliže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a že se na stát hledí, jako by byl zákonný dědic.
(2) Podle odstavce 1 písm. a) a d) až g) soud postupuje také tehdy, jestliže se odkazovníci stali dědici zůstavitele proto, že nedošlo k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo závěti nebo k zákonné dědické posloupnosti, popřípadě že dědictví nenabyl žádný zákonný dědic.
(3) V rozhodnutí o dědictví soud dále
a) rozhodne o návrhu dědice ze zákonné dědické posloupnosti na vypořádání podle § 1693 odst. 3 občanského zákoníku,
b) rozhodne nebo schválí dohodu o vypořádání povinného dílu pro nepominutelného dědice, bylo-li na něj uplatněno právo.
(4) V rozhodnutí o dědictví soud rovněž uvede důvod dědictví, důvod, z jakého došlo k rozdělení dědictví a údaje o tom, zda a který dědic uplatnil výhradu soupisu, zda byla nařízena dědická posloupnost zřízením svěřenského nástupnictví, doložením času nebo jiným způsobem, kdo byl povolán jako následný dědic a za jakého předpokladu a zda může přední dědic s dědictvím volně nakládat.
– neschválení dohody
Neschválí-li soud dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti nebo dohodu dědiců o výši dědických podílů, může pokračovat v řízení až po právní moci tohoto usnesení.
– likvidace pozůstalosti
Ukáže-li se, že pozůstalostní jmění je předluženo, neboť pasiva pozůstalosti jsou vyšší než její aktiva, není nabytí pozůstalosti dědici, popřípadě státem, kterému by měla pozůstalost připadnout jako odúmrť, vždy v zájmu ani dědiců (státu), ani věřitelů. V případě, že neuplatnil výhradu soupisu, je sice dědic povinen uhradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu (tedy bez zřetele na to, jak jsou vysoká aktiva pozůstalosti, a zda cena nabytého dědictví je nižší než dluhy zůstavitele), avšak ani to nemusí vždy zabezpečit řádné uspokojení zůstavitelových věřitelů. Právním řešením, které odpovídá předlužené pozůstalosti, je likvidace dědictví. Jde o právní institut, kterým se řídí uspokojení pohledávek věřitelů zůstavitele z výtěžku zpeněžení majetku, který patří do likvidační podstaty zůstavitele, a tím, že neuspokojené pohledávky za zůstavitelem zanikají. Z povahy věci vyplývá, že k návrhu na nařízení likvidace pozůstalosti jsou legitimováni dědic, který uplatnil výhradu soupisu, popřípadě stát, má-li mu pozůstalost připadnout jako odúmrť, a věřitel, jehož pohledávka byla v řízení o pozůstalosti prokázána. Likvidace dědictví může (a nemusí) být nařízena též bez návrhu, je-li na tom veřejný zájem. Účinky nařízení likvidace pozůstalosti zabezpečují, aby věřitelé zůstavitele byli předepsaným způsobem uspokojeni jen prostřednictvím rozdělení výtěžku zpeněžení likvidační podstaty, že z likvidační podstaty nebudou uspokojováni dědici nebo osoby, které své nároky odvozují od pořízení zůstavitele nebo z dědických posloupností, a že věřitelé nemají žádné jiné přednostní právo na uspokojení, které nevyplývá z pravidel likvidace pozůstalosti.