A) služební byty – nájem skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího kalendářní měsíc, v němž nájemce přestal vykonávat práci, v souvislosti s jejímž výkonem byl nájem sjednán, aniž k tomu měl zvláštní důvod; zvláštní důvodem může být např. věk, zdravotní stav; pokud přestal práci vykonávat z vážného důvodu, skončí nájem uplynutím dvou let ode dne, kdy přestal vykonávat práci.
B) skončení nájmu pro nemožnost plnění – zejména situace, kdy zanikne byt jako předmět nájmu – viz také zde poslední odstavec
C) skončení nájmu splynutím – v jedné osobě splyne právo a zároveň povinnost – v praxi např. situace, kdy se nájemce stane vlastníkem bytu
D) narovnání – dohodou o narovnání mohou strany dosavadní závazek nahradit jiným, s ohledem na povinnost písemné formy nájemní smlouvy by měla být i dohoda o narovnání písemná
E) odstoupením od smlouvy – od smlouvy o nájmu bytu dle zákona odstoupit nelze, smluvní sjednání možnosti odstoupení není platné, pokud by tím došlo ke zkrácení nájemcových práv (k takovému ustanovení smlouvy by se nepřihlíželo); vzhledem k tomu, že jde o opakované plnění, šlo by teoreticky smluvně dohodnout odstoupení s účinky do budoucna pro podstatné porušení podmínek smlouvy, ale tato možnost fakticky splývá s možností vypovědět nájem bez výpovědní doby upravené ve zvláštních ustanoveních o nájmu bytu (viz zde bod III. odst. 3)
F) zánik členství v bytovém družstvu – pouze u družstevních bytů – ustanovení o výpovědi z nájmu podle NOZ se nepoužijí, na skončení nájmu a/nebo členství v družstvu se použijí ustanovení o bytovém družstvu § 727 – 757 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
G) vyklizením bytu – v případě smrti nájemce, kdy nájem na nikoho nepřešel a ani po šesti měsících není znám dědic – viz zde odstavec III.
H) z ustanovení o odevzdání bytu lze snad dovodit, že nájem skončí také v případě, že nájemce opustí byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený – nicméně soudní praxe musí dovodit, zda je i tento způsob skončení nájmu relevantní