Místem trvalého pobytu se rozumí občanem zvolená adresa pobytu v České republice. Občan České republiky může mít jen jedno místo trvalého pobytu a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a je označen číslem popisným nebo evidenčním popř. orientačním.
Změna trvalého pobytu se hlásí na obecním úřadě a občan musí předložit občanský průkaz, doklad o vlastnictví domu nebo bytu (výpis z katastru nemovitostí) nebo doklad o oprávnění užívat byt (např. nájemní smlouva, dohoda o ubytování) anebo úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu; takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Po předložení dokladů občan vyplní a podepíše „Přihlašovací lístek k trvalému pobytu“. Nájemce tedy nepotřebuje souhlas pronajímatele k tomu, aby se k trvalému pobytu v bytě, jehož je nájemcem, přihlásila třetí osoba.
Jak již bylo výše řečeno, skutečnost, že určitá osoba je hlášená svým trvalým pobytem („adresou“) k příslušnému bytu, neznamená, že má k němu nájemní vztah. Pouhou změnou trvalého pobytu si nelze zajistit budoucí přechod nájmu, neboť rozhodující je faktický stav – tedy skutečnost, zda určitá osoba v předmětném bytě skutečně bydlí či ne. Není tedy pravdivý argument, když někdo například říká: „Já jsem tu se zesnulým nájemcem bydlel tři a půl roku, protože jsem tu byl tři a půl roku hlášen a tak na mě přechází byt.“