Podmínky splnění oddlužení se výrazně změnily novelou účinnou od 1.6.2019. Šance na úspěšné skončení oddlužení závisí především na tom, kolik dlužník v oddlužení uhradí a zda při tom neporuší obecné podmínky oddlužení.
V souvislosti s epidemií Covid-19 došlo k trvalé změně, vztahující se na oddlužení plněná splátkovým kalendářem, zahájená před 31.5.2019. V těchto oddluženích může soud dlužníkovi osvobození přiznat i v případě, že nedosahuje splnění min. 30% pohledávek nezajištěných věřitelů (resp. min. 50%, resp. min. hodnoty, na které se dohodl s věřiteli), pokud dlužník prokáže, že této hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to, že dlužník nezavinil (nemusí tedy prokazovat) okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení. Na tato oddlužení se nepoužije předchozí úprava, kdy dlužník musel prokazovat, že k nesplnění nedošlo jeho vinou a že ani konkursem by se věřitelům nedostalo většího plnění.
Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a splátkovým kalendářem:
Dlužník musí vždy v oddlužení uhradit:
– odměnu a náklady ins. správce
– dlužné výživné
– běžné výživné za dobu trvání oddlužení
– odměnu za sepis návrhu na oddlužení
Podle částky, kterou uhradí ostatním věřitelům, se odvíjí jeho šance na úspěšné splnění oddlužení. Při výpočtu procenta uspokojení ostatních věřitelů se nepřihlíží k podřízeným pohledávkám. Za podřízenou pohledávku se považuje příslušenství pohledávky v rozsahu úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky ve výši převyšující výši pohledávky ke dni jejího vzniku.
Příklad: úvěr ve výši 10.000,- Kč, nyní věřitel požaduje na úrocích a smluvních pokutách 15.000,- Kč, celkem tedy 25.000,- Kč. K pohledávce se při stanovení procenta splnění přihlíží ve výši 20.000,- Kč, část 5.000,- Kč se považuje za podřízenou pohledávku..
A) Dlužník uhradí ostatním věřitelům 100% jejich pohledávek = dlužník splní oddlužení
B) Dlužník za dobu 3 let od schválení oddlužení uhradí ostatním věřitelům alespoň 60% jejich pohledávek = dlužník splní oddlužení
C) Dlužník za dobu 5 let od schválení oddlužení uhradí ostatním věřitelům alespoň 30% jejich pohledávek (v zákoně definováno vyvratitelnou právní domněnkou) a za dobu trvání nebylo oddlužení zrušeno = dlužník splní oddlužení, ale domněnku lze vyvrátit
D) Dlužník za dobu 5 let od schválení oddlužení uhradí ostatním věřitelům méně než 30% jejich pohledávek = soud bude po uplynutí přezkoumávat, zda dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
pozn. autora: V tomto případě by měl soud po uplynutí 5 let individuálně přezkoumat poměry dlužníka, jeho potenciál výdělečné činnosti, možnosti získání lépe hrazeného zaměstnání i další okolnosti (zdravotní stav, sociální poměry – např. narození dítěte apod.). Pokud nedojde k novelizaci tohoto ustanovení, lze za 5 let (červen 2024) předpokládat, že zpočátku budou soudy rozhodovat rozdílně, protože definice je formulována poměrně široce. Časem nejspíš bude s pomocí opravných prostředků docházet k postupnému sjednocování judikatury.
VÝJIMKA
– osoby, které jsou invalidní ve II. nebo III. stupni (není nutné, aby pobíraly invalidní důchod),
– osoby, které mají nárok na starobní důchod před rozhodnutím o schválení oddlužení a tento nárok trvá po celou dobu oddlužení
– osoby, jejichž pohledávky vůči nezajištěným věřitelům vznikly alespoň ze dvou třetin před dosažením 18 let
= tyto osoby splní oddlužení, pokud nebylo oddlužení zrušeno po dobu 3 let od schválení; tj. tyto osoby nemusí splnit žádnou min. procentuální část, plní pouze podmínky pro vstup do oddlužení a povinnosti dlužníka během oddlužení.
Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněno po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Rozhodnutí o splnění oddlužení
Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, jinak rozhodne o nesplnění oddlužení. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a věřitelé; toto rozhodnutí je účinné nabytím právní moci, jeho právní mocí insolvenční řízení končí.
Osvobození dlužníka od placení pohledávek
Jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.
Osvobození se dále vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
Osvobození podle se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
Osvobození se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.
Při osvobození dlužníka zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují, se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.
Osvobození se nevztahuje na peněžitý trest nebo jinou majetkovou sankci, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, na pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále na pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.
Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození, se může odvolat pouze dlužník.
Osvobození insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku.
Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.
Zrušení schváleného oddlužení
Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže
a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo
b) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, nebo
c) dlužník není v důsledku okolností, které zavinil, po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky odměny a nákladů insolvenčního správce, výživného a odměny za sepis návrhu na oddlužení, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, anebo
d) to navrhne dlužník.
Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.
V jiných případech insolvenční soud insolvenční řízení zastaví.
Insolvenční soud nerozhodne spolu se zrušením oddlužení o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, zjistí-li, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, ledaže
a) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem,
b) dlužník požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a
c) zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě.
Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zastavení insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení.