Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Filtrovat podle platnosti
Menu

11.8.4.5. OSVČ

Kdo je osobou samostatně výdělečně činnou pro účely zdravotního pojištění, stanoví písm. b) § 5 písm. b), zákona č. 48/1997 Sb. Jedná se zejména o:

  1. osoby provozující živnost
  2. osoby podnikající v zemědělství
  3. osoby podnikající dle zvláštních právních předpisů (např. advokáti, notáři, auditoři, daňoví poradci, autorizovaní architekti a inženýři…)
  4. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním
  5. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů.

OSVČ je povinna platit pojistné ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Výše pojistného:

Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu OSVČ nebo z minimálního vyměřovacího základu OSVČ, pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ. K vyměřovacím základům OSVČ podrobně, k případům, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije atd. viz § 3a odst. 3), zákona č. 592/1992 Sb.

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy a výdaje na jejich dosažení se zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.

Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Průměrná mzda se vypočte tak, že se násobí všeobecný vyměřovací základ pro rok, který o dva roky předchází roku, za který se průměrná mzda zjišťuje, koeficientem, a vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; všeobecný vyměřovací základ i koeficient stanoví pro každý rok prováděcí právní předpis k § 17, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Minimální vyměřovací základ OSVČ se poměrně sníží, pokud OSVČ nevykonávala výdělečnou činnost celý kalendářní měsíc, nebo měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ po celý kalendářní měsíc.

OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy je povinna platit od prvního měsíce zahájení činnosti, a to na účet příslušné zdravotní pojišťovny se splatností vždy od prvního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí, do 8 dnů následujícího kalendářního měsíce. Záloha se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce. Platí se buď minimální záloha = záloha vypočítaná z minimálního vyměřovacího základu (a to v roce, kdy OSVČ s činností začíná anebo v minulém roce nepřekročila minimální vyměřovací základ), nebo záloha vyšší (kterou si OSVČ určí anebo která se vypočítá z vyměřovacího základu za předchozí rok).

Výpočet minimální zálohy: průměrná mzda x 0,5 = měsíční minimální vyměřovací základ, z toho 13,5 % = výše minimální zálohy na pojistné.

K zúčtování dochází obvykle v souvislosti s podáním přiznání k dani z příjmu. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

Odlišně je ale upravena úhrada pojistného OSVČ, která vstoupila do tzv. režimu paušální daně, viz https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/obecne-informace

Paušální daň je rozdělan podle souhrného přájmu do tří pásem, a to od 1.000.000 Kč, nad 1.000.000 Kč do 1.500.00 mil Kč a nad 1.500.000 Kč do 2.000.000 Kč.

  • poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud k nim byl povinen), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně paušální zálohu,
  • uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši,
  • poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění nebo na veřejné zdravotní pojištění),
  • při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky,
  • paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu,
  • při splnění všech zákonných podmínek paušálního režimu je poplatníkova daň rovna paušální dani a není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.
Výše měsíční zálohy na paušální daň
 Celková paušální platbaDaň z příjmůPojistné na důchodovém pojištěníPojistné na zdravotním pojištění
I. pásmo7 498 Kč100 Kč4 430 Kč2 968 Kč
II. pásmo16 745 Kč4 963 Kč8 191 Kč3 591 Kč
III. pásmo27 139 Kč9 320 Kč12 527 Kč5 292 Kč