Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.2.3. Trestní řízení a orgány činné v trestním řízení

Trestní řízení je řízení podle trestního řádu. Jedná se tedy o veškeré postupy podle trestního řádu, jako je např. přijímání trestních oznámení, prověřování trestného činu, zahájení trestního stíhání, řízení před soudem, řízení o opravných prostředcích, výkon rozhodnutí, řízení o zahlazení odsouzení. Pojem „trestní řízení“ je třeba odlišovat od pojmu „trestní stíhání“, který označuje pouze jedno stadium trestního řízení počínající zahájením trestního řízení a končící pravomocným rozhodnutím ve věci.

Hlavní cíl trestního řízení je:

  1. náležitě zjistit, zda byl spáchán trestný čin

  2. zjistit pachatele a uložit mu přiměřený trest nebo ochranné opatření

Odlišnost od občanskoprávního řízení

Trestní řízení se liší od občanskoprávního v mnoha ohledech. Tak například: trestní řízení se zahajuje vždy z úřední povinnosti a to tehdy, pokud se orgány činné v trestním řízení dozvědí, že byl spáchán trestný čin (trestní řízení se tedy zdaleka nemusí zahajovat jen na základě trestního oznámení). Dále je vždy jedním z účastníků řízení státní zástupce, který zastupuje veřejný zájem na tom, aby byl pachatel potrestán. A nakonec soud nerozhoduje spor na základě toho, co účastníci tvrdí a dokážou, ale rozhoduje o vině a trestu na základě tvrzení a důkazů, které jsou schopné svědčit o vině konkrétního pachatele „nad všechny zdůvodnitelné pochybnosti“.

Orgány činné v trestním řízení

jsou:

  • soud

  • státní zástupce

  • policejní orgán

Vyloučení orgánů činných v trestním řízení pro podjatost:

VZOR námitka podjatosti

K vyloučení soudce nebo přísedícího, státního zástupce, policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné postačí pochybnost o tom, že nemůže nestranně rozhodovat. Pochybnost se může zakládat na vztahu osoby

  1. k dané věci (k trestnému činu, např.: soudce byl svědkem projednávaného trestného činu, je trestným činem poškozen…)

  2. k dotčené osobě či jejímu zástupci (příbuzenský, přátelský nebo nepřátelský vztah)

  3. k jinému orgánu činnému v trestním řízení.

O vyloučení podjaté osoby rozhoduje orgán, kterého se důvody vyloučení týkají, a to i bez návrhu. Proti rozhodnutí je přípustná stížnost, o které rozhoduje nadřízený orgán. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.

Podrobněji viz § 30, zákona č. 141/1961 Sb.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next