Právo a terénní sociální práce

Trestní řízení neslouží jen k tomu, aby bylo zjištěno zda skutek, který se stal, je trestným činem a pokud ano, aby byl potrestán pachatel. Trestní řízení slouží též k tomu, aby byly zjištěny negativní následky trestného činu a za podmínek stanovených trestním řádem byla nahrazena škoda, která v souvislosti s trestným činem vznikla. Za tímto účelem definuje trestní řád postavení poškozeného, a to v § 43, zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu.

Poškozeným je na základě tohoto ustanovení ten, jemuž bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Majetková újma je újma vyjádřitelná v penězích, zahrnuje skutečnou škodu a ušlý zisk.

Nemajetková újma může vzniknout neoprávněným zásahem do osobnostních práv a odtud může plynout právo na finanční zadostiučinění (§ 13, zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) nebo do autorských a odbdoných práv, kdy právo na finanční zadostiučinění vyplývá např. z § 40, zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Tuto újmu sice nelze vyjádřit v penězích, ale lze pro ni přiznat přiměřené finanční zadostiučinění.[1]

Vznik újmy musí být zaviněn pachatelem a být v příčinné souvislosti s trestným činem, pro nějž se trestní řízení vede, jinak by nebylo možno takovou osobu považovat za poškozeného, byť by se tato cítila trestným činem morálně či jinak poškozena.

Ten, komu trestní řád přiznává postavení poškozeného, může v intencích jemu svěřených práv ovlivňovat průběh trestního řízení. Mezi základní práva poškozeného řadí ustanovení odst. 1 § 43, zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu tato práva:

• činit návrhy na dokazování

• nahlížet do spisů

• zúčastnit se hlavního líčení

• zúčastnit se veřejného zasedání konaného o odvolání

• před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Vyjmenovaná práva však nejsou ukončeným výčtem oprávnění, které poškozenému trestní řád přiznává. Jedno z nejdůležitějších práv poškozeného vyplývá z následujícího odst. 3 § 43, zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, kterým je právo žádat náhradu škody. O tom, jakou škodu a za jakých podmínek lze v trestním řízení vůči pachateli uplatňovat, pojednává kapitola o náhradě škody. Pro výkon ostatních práv poškozeného, které mu trestní řád přiznává a jež se nevážou k uplatňování nároku na náhradu škody, je nerozhodné, zdali poškozený nárok na náhradu škody uplatní či ne.


1) Tuto újmu nebylo do nedávna možné kompenzovat v rámci trestního řízení a poškozený se mohl dožadovat finanční kompenzace jedině v občanskoprávním řízení, žalobou na ochranu osobnosti. Její uplatnění v trestním řízení však bude možné i podle současné úpravy pouze tehdy, kdy si nebude žádat složitějšího dokazování.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next