Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.2.17.2. Odvolání

Odvolání je řádným opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek (rozsudek nelze vykonat, dokud nebude rozhodnuto o odvolání).

Náležitosti odvolání

Oprávněné osoby

Rozsudek může odvoláním napadnout:

a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku,

b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká,

c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci,

d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody.

Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí.

V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody. Pokud podá státní zástupce odvolání byť i částečně v neprospěch obžalovaného, může odvolací soud změnit rozhodnutí soudu prvního stupně i v neprospěch obžalovaného.

Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. Pokud je podáno odvolání pouze ve prospěch obžalovaného, nemůže odvolací soud změnit rozhodnutí soudu prvního stupně v neprospěch obžalovaného (např. nemůže dostat vyšší trest).

Lhůta a místo podání

Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to nejpozději do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.Osobám, které mohou podat odvolání ve prospěch obžalovaného, končí lhůta týmž dnem jako obžalovanému.

Obsah odvolání

1) rozsah odvolání - v kterých výrocích je rozsudek napadán. Obžalovaný by měl v odvolání vždy uvést, zda napadá rozsudek co do viny i co do trestu, či jen co do trestu. Z logiky věci vyplývá, že pokud se obžalovaný dovolává co do viny (popírá byť jen částečně svoji vinu, která je mu přiřčena rozsudkem), pak musí vždy napadat i výrok o trestu, neboť ten z výroku o vině vychází, resp. dovolací soud v takovém případě vždy přezkoumá rovněž výrok o trestu.

Např. obžalovaný se k činu doznal, nepopírá svou vinu, ale trest se mu zdá nepřiměřený – pak se bude odvolávat pouze co do trestu. Naproti tomu, pokud obžalovaný popírá, že se činu, pro který byl odsouzen vůbec dopustil, pak bude napadat jak výrok o vině, tak i o trestu.

2) odůvodnění odvolání - tak, aby bylo patrno, jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.

příklady možných důvodů pro odvolání (důvody pro odvolání však v trestním řízení nejsou nijak omezeny):

• v řízení došlo k zásadním vadám, např. obviněný měl mít obhájce (nutná obhajoba) a neměl jej, hlavní líčení se konalo bez obhájce, neboť tento nebyl obeslán, obviněný neměl možnost se při hlavním líčení nijak vyjádřit, nebylo mu dáno slovo apod.

• skutkový stav nebyl řádně zjištěn nebo nebyl řádně prokázán – např. nic neprokazuje, že obviněný vůbec byl na místě činu (nikdo to netvrdí, žádné stopy se tam nenašly, obviněný má alibi); nebo např. nebylo zjištěno jakým způsobem oběť zemřela, zda následkem vlastního pádu nebo později přičiněním třetí osoby • skutkový stav sice zjištěn byl, ale neodpovídá odsouzení – např. obžalovaný odcizil poškozenému peněženku ze zadní kapsy kalhot, aniž by si toho poškozený všiml (dopustil se trestného činu krádeže dle ust. § 205 odst. 1 písm. d), ale byl odsouzen pro trestný čin loupeže dle ust. § 173 odst. 1, ačkoliv nebyly naplněny podmínky (nepoužil násilí ani pohrůžku násilí)

• soud nevzal v potaz okolnosti svědčící ve prospěch obviněného, případně polehčující okolnosti ani se s nimi nijak nevypořádal v odůvodnění rozsudku

• soud uložil trest v rozporu se zásadami ukládání trestů – viz trestní právo hmotné kapitola Pravidla pro ukládání trestů tady

• jsou tu ještě jiné okolnosti, které soud nevzal v potaz, protože o nich nevěděl, ale pro odsouzení nebo trest jsou podstatné

Odvolání může být podáno jako:

1) holé – viz vzor, tedy neobsahující odůvodnění. Toto odvolání se podává zejména v případě, že lhůta pro podání odvolání již téměř marně uplynula. Je velmi vhodné přímo do odvolání napsat, do kolika dnů je odvolávající se doplní (optimálně do 15 dnů) a soudu se za tento postup omluvit

2) klasické, tedy obsahující kompletní odůvodnění, včetně případných návrhů na doplnění dokazování (formu a hlavičku je možno vzít ze vzoru holého odvolání)

Vzdání se a zpětvzetí odvolání

Po vyhlášení rozsudku může se oprávněná osoba odvolání výslovně vzdát (ústně do protokolu). Osoba, která odvolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Odvolání státního zástupce může vzít zpět i nadřízený státní zástupce. Odvolání podané ve prospěch obžalovaného jinou oprávněnou osobou nebo za obžalovaného obhájcem nebo zákonným zástupcem může být vzato zpět jen s výslovným souhlasem obžalovaného. Státní zástupce může vzít takové odvolání zpět i bez souhlasu obžalovaného. V tomto případě běží obžalovanému nová lhůta k podání odvolání od vyrozumění, že odvolání bylo vzato zpět.

Řízení o odvolání

Řízení u soudu prvního stupně

- zkontroluje splnění náležitostí, jinak vyzve k doplnění a odstranění vad a určí k tomu lhůtu 5 dnů

- v případě, že obviněný nemá obhájce má lhůtu k doplnění 8 dnů a poučí jej, jak má odvolání doplnit, pokud to nepovede k nápravě, může mu soudu ustanovit obhájce

→ nebude-li řádně doplněno a odstraněny vady, soud odvolání odmítne → bude-li řádně doplněno a odstraněny vady, soud odvolání spolu s celým spisem předá nadřízenému soudu

Rozhodnutí odvolacího soudu

Odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.

Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.

Odvolací soud přeruší trestní stíhání, vyjde-li za odvolacího řízení najevo, že po vyhlášení napadeného rozsudku nastala některá z okolností uvedených v § 173 odst. 1 písm. b) až d) z. č. 141/1961 Sb. trestního řádu, nelze-li obžalovanému doručit předvolání k veřejnému zasedání odvolacího soudu nebo z důvodu uvedeného v § 9a z. č. 141/1961 Sb. trestního řádu.

Odvolací soud přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užil v dané trestní věci soud prvního stupně při rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem; v tomto případě předloží věc Ústavnímu soudu.

Odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.

Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení

a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu**, který je společně nadřízený soudu prvního stupně, a soudu, jenž je podle něj příslušný, měl-li tak už učinit soud prvního stupně; je-li tímto společně nadřízeným soudem odvolací soud, rozhodne ihned sám o přikázání příslušnému soudu,

b) **věc postoupí jinému orgánu**, měl-li tak učinit již soud prvního stupně,

c) **trestní stíhání zastaví**, shledá-li, že je tu některá z okolností, jež by odůvodňovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně,

d) **trestní stíhání přeruší**, měl-li tak učinit již soud prvního stupně.

Shledá-li odvolací soud, že tu je některá z okolností uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), i) z. č. 141/1961 Sb. trestního řádu, která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku, rozhodne, aniž by napadený rozsudek zrušil, o zastavení trestního stíhání.

**Odvolací soud zruší napadený rozsudek také**

a) pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, zejména proto, že v tomto řízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku,

b) pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjištění týkajících se přezkoumávané části rozsudku, nebo proto, že se ohledně takové části soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí,

c) vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjištění ohledně přezkoumávané části rozsudku, k objasnění věci je třeba důkazy opakovat nebo provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně,

d) bylo-li v přezkoumávané části rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona/zákoníku,

e) je-li uložený trest v přezkoumávané části rozsudku nepřiměřený,

f) je-li rozhodnutí o uplatněném nároku poškozeného v přezkoumávané části rozsudku nesprávné.

Jestliže je vadná jen část napadeného rozsudku a lze ji oddělit od ostatních, zruší odvolací soud rozsudek jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti, výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.

Po zrušení části nebo necelého rozsudku odvolací soud:

→ vrátí soudu prvního stupně

→ rozhodne rozsudkem sám, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě na základě důkazů provedených před odvolacím soudem doplněn nebo změněn. Odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně jen tehdy, jestliže v odvolacím řízení

a) provedl znovu některé pro skutkové zjištění podstatné důkazy provedené již v hlavním líčení, nebo

b) provedl důkazy, které nebyly provedeny v hlavním líčení.

Prospívá-li důvod, z něhož rozhodl odvolací soud ve prospěch některého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy též v jejich prospěch. Stejně rozhodne ve prospěch obžalovaného, kterému prospívá důvod, z něhož rozhodl ve prospěch zúčastněné osoby.

**Řízení u soudu prvního stupně po zrušení rozsudku**

Soud, jemuž věc byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení odvolací soud nařídil.

Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v důsledku odvolání podaného ve prospěch obžalovaného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next