Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.1.3.2. Trestné činy proti svobodě

Obchodování s lidmi (§ 168 TZ)

Trestný čin obchodování s lidmi obsahuje dvě základní skutkové podstaty, jenž se od sebe liší s ohledem na to, jestli obchodovanou osobou je dítě či dospělá osoba. U obou skutkových podstat spočívá trestné jednání v přimění, zjednání, nájmu, zlákání, svedení, dopravení, ukrytí, zadržení či vydání osoby k tomu, aby ho bylo užito:

• k pohlavnímu styku nebo jiným formám sexuálního zneužívání či obtěžování nebo k výrobě pornografického díla,

• k odběru tkáně, buňky nebo jiného orgánu z těla,

• k službě v ozbrojených silách,

• k otroctví nebo nevolnictví, nebo

• k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování.

Trestné je dle ustanovení o obchodování s lidmi i takové jednání, které sice nespočívá ve výše uvedených aktivitách, nicméně daná osoba z těchto jednání kořistí. Jde-li o osobu dospělou musí přistoupit navíc další okolnosti, a to: použití násilí, pohrůžky násilí, jiné těžké újmy nebo lsti, zneužití omylu, tísně či závislosti dané osoby. Tento trestný čin postihuje pouze ta vyjmenovaná jednání, která vedou k užití obchodované osoby za specifikovanými účely (k pohlavnímu styku atd.). Podstatou je tedy dodání dané osoby jinému (popř. obohacení se z tohoto jednání), aby jím obchodovaná osoba byla užita ve výše uvedených směrech. Samotné užití obchodované osoby např. k nuceným pracím není postižitelné podle ustanovení o obchodování s lidmi.

Zbavení osobní svobody a omezování osobní svobody (§ 170, § 171 TZ)

Tyto dva trestné činy spočívají v tom, že brání jinému užívat osobní svobody, kterou se nejčastěji rozumí svoboda pohybu, ale nemusí se nutně jednat jen o ni. Trestný čin omezování osobní svobody je definován velmi obecně, nelze ho však vykládat doslovně. Nemohou se sem například zahrnovat případy, kdy se například milenec postaví před dveře a prohlásí, že svojí milenku nikam nepustí. I když v tomto případě také omezuje její osobní svobodu, nejednalo by se pravděpodobně o trestný čin. Při bránění je třeba zvažovat, jestli byla překážka těžko překonatelná, na druhou stranu časová délka omezení není rozhodná. Pokud by tedy milenec svou milenku v pokoji zamknul, násilím držel či například spoutal, o uvedený trestný čin by se zřejmě jednalo. Pokud by se milenec jen postavil před dveře a prohlásil: “ty dneska nikam nejdeš“, je možno usuzovat že by se nejednalo o překážku těžko překonatelnou (záleží samozřejmě na konkrétních okolnostech případu; viz např. karatista s černým páskem se sklony k častým agresivním výpadům a nekontrolovatelným užíváním fyzické síly).

Zbavení osobní svobody je ještě závažnějším jednáním a liší se od omezování v tom, že zde jedná pachatel v úmyslu svobodu své oběti zbavit na delší dobu nebo natrvalo, který se blíží uvěznění.

Loupež (§173 TZ)

Trestný čin loupeže je nutné odlišovat od trestného činu krádeže. Pro trestný čin loupeže se také někdy v obecném jazyce celkem vhodně používá označení loupežné přepadení. U loupeže totiž na rozdíl od krádeže pachatel útočí nejen na majetek, ale zároveň i na svobodu člověka. Zatímco u krádeže, aby bylo možné považovat jednání za trestný čin, musí hodnota ukradené věci přesáhnout hodnotu nejčastěji 5.000,- Kč (ledaže by šlo o kapesní krádež), u loupeže není hodnota uloupené věci podstatná. Loupež je dokonána v okamžiku, kdy pachatel použije násilí nebo pohrozí násilím („peníze nebo život“) v úmyslu se věci zmocnit. Není tedy důležité, jestli se mu to nakonec podaří nebo ne.

Vydírání (§ 175 TZ)

Vydírání má podobné rysy jako loupež. V případě vydírání ale nejde o to se násilím nebo pod pohrůžkou bezprostředního násilí nebo jiné těžké újmy zmocnit nějaké věci, ale jde o to stejným způsobem donutit někoho, aby něco vykonal nebo se naopak zdržel určitého jednání. Pozor, je nutné, aby byla vždy přítomna alespoň pohrůžka násilí/těžké újmy. Za pohrůžku těžké újmy se považuje jak například újma majetková, tak újma v osobní sféře vydírané osoby (vážná újma na cti, dobré pověsti, hrozba směřující k rozvratu manželství, zahájení trestního stíhání z důvodu oznámení trestného činu bez ohledu na to, zdali se takového trestného činu dopustil či ne).

Porušování domovní svobody (§ 178 TZ)

Tento trestný čin spočívá v tom, že někdo neoprávněně vnikne do bytu nebo domu jiného a tam proti vůli jeho obyvatele (nájemce, majitele) přebývá. Čin je přísněji trestný, když do bytu nebo domu pachatel vnikne násilně nebo pod pohrůžkou násilí. Patří tam i případy, kdy neoprávněně vnikne do bytu nájemce pronajímatel. Za neoprávněné vniknutí by se nepovažovalo, kdyby tam šel například za účelem kontroly stavu bytu nebo přístrojů určených k měření spotřeby energií.

Otázky a odpovědi

Dobrý den, mám roční holčičku, s přítelem spolu nežijeme, soudní cestou ještě nemáme rozhodnuto kdy bude přítel dceru vídat.V srpnu mám s dcerou zaplacenou dovolenou do ciziny a otec mi zakázal na dovolenou odjet. Mohu na něj podat trestní oznámení za omezování osobní svobody?

Podat trestní oznámení samozřejmě můžete, ale aby mělo nějaký smysl a vedlo k trestnímu stíhání, muselo by skutečně nastat omezení osobní svobody. Z vašeho dotazu není zřejmé, jakým způsobem svůj zákaz uplatňuje. Pokud jej pouze sděluje ústně, nemá samozřejmě takový zákaz účinek omezení osobní svobody, protože to, že někdo někomu něco zakáže mu nemůže reálně zabránit to učinit. Pokud je zákaz doprovázen nějakým jiným opatřením, především fyzickým omezením (spoutání, zavření dveří od domu), mohlo by jít i o trestný čin. Zákaz sám o sobě nemůže vyvolat ani právní účinky. Pokud nebudete omezena vykonatelným rozhodnutím orgánu veřejné moci (zpravidla soudem), nemůže Vám nikdo zakazovat cestovat. V případě vaší dcery platí, že dokud není rozhodnuto soudem, nelze postup jednoho z rodičů považovat za apriori protiprávní. Pokud byste dítě trvale odňala dosahu české jurisdikce, mohla by se Česká republika domáhat navrácení dítěte do této jurisdikce. Samotné odnětí by nebylo nijak sankcionováno, pokud byste jím neporušila jiné rozhodnutí orgánu veřejné moci (obvykle soudu).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next