Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.1.3.3. Trestné činy proti rodině a dětem

Opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 TZ)

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo opustí dítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat, a která si sama nemůže opatřit pomoc. A zároveň je důležité, že tímto opuštěním ji vystaví nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví. Pokud by tedy například matka své dítě odložila do „babyboxu“, tohoto činu by se nedopustila, neboť dítěti nebezpečí ze smrti ani z ublížení na zdraví hrozit nebude.

Zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ)

Podle tohoto ustanovení mohou být postiženi neplatiči výživného (alimentů). Podmínkou trestnosti takového jednání je čtyři měsíce trvající neplnění vyživovací povinnosti. Nejčastěji se tohoto trestného činu dopouští jeden z rodičů, kterému byla po rozvodu stanovena vyživovací povinnost a on ji neplní. Nicméně porušení vyživovací povinnosti jednáním, které je v rozporu s rozhodnutí soudu o stanovení vyživovací povinnosti jednomu z rodičů, není nutným předpokladem naplnění této skutkové podstaty. K naplnění skutkové postaty může dojít, i když takové rozhodnutí nebylo vydáno s tím, že rodič svou vyživovací povinnost i tak zanedbává. Vyživovací povinnost primárně vzniká ze přímo zákona a soud o ní rozhoduje jen v případě, pokud je o jejím rozsahu mezi rodiči sporu.

Tohoto trestného činu se lze dopustit i z nedbalosti, což může zahrnovat případy, kdy rodič například vyživovací povinnost plnit chce, ale objektivně se mu to nedaří. Trestné je i jednání, kdy se někdo vyživovací povinnosti vyhýbá, tj. záměrně opouští placené místo, nehledá práci, atp. a tím ztěžuje, aby mu byla vyživovací povinnost řádně vyměřena. Trestní sazba se navíc zvyšuje pachateli, který za zanedbání povinné výživy byl již v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

U těchto trestných činů existuje ustanovení o tzv. zvláštní účinné lítosti. To znamená, že jestli obviněný do vynesení rozsudku prvního stupně výživné zpětně doplatí, nebude odsouzen, nevznikl-li již nějaký nežádoucí následek.

Týrání svěřené osoby (§ 198 TZ)

Obětí tohoto trestného činu jsou nejčastěji děti, ale mohou jí být i osoby stižené nějakou duševní chorobou, které jsou svěřeny do péče někoho jiného. Týráním se nerozumí pouze fyzické mučení, které zanechává očividné stopy na fyzickém zdraví oběti. Může jít o dlouhodobé intenzivní nepříznivé působení na fyzickou i psychickou stránku týrané osoby. Jednání však musí mít určitý stupeň společenské nebezpečnosti.

Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TZ)

Tohoto trestného činu, známého pod pojmem „domácí násilí“, se dopustí ten, kdo týrá osobu blízkou (příbuzného) nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí. Tyto osoby tedy nemusí být v péči pachatele (jako je to u trestného činu týrání svěřené osoby), může jít např. o pradědečka, přítelkyni atp.

K tomuto trestnému činu se vztahuje problematika vykázání agresora ze společného obydlí - k tomu blíže zákon o Policii České republiky: § 44, zákona č. 273/2008 Sb., § 45, zákona č. 273/2008 Sb., § 46, zákona č. 273/2008 Sb., § 47, zákona č. 273/2008 Sb.

a dále předběžné opatření podle občanského soudního řádu: § 76b, zákona č. 99/1963 Sb.

Ohrožování výchovy dítěte (§ 201 TZ)

Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo buď umožňuje osobám mladším osmnácti let vést nemravný nebo zahálčivý život (např. rodiče se nestarají o školní docházku dítěte, nechávají ho navštěvovat herny a hospody) nebo osobu mladší osmnácti let k takovému životu svádějí. V obou případech musí být však dáno nebezpečí zpustnutí, tj. dítě přestane úplně chodit do školy, začne pít, hrát automaty, chovat se promiskuitně. Nejednalo by se o trestný čin, kdyby takové jednání bylo krátkodobé nebo jednorázové. Tento trestný čin lze spáchat i z nedbalosti.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next