Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.1.3.4. Trestné činy proti majetku

Krádež (§ 205 TZ)

Krádeže se dopustí ten, kdo si takzvaně přivlastní cizí věc, tím, že se jí zmocní a současně přistoupí alespoň jedna z následujících okolností:

  • věc má větší hodnotu než 5.000,- Kč, jinak je takové jednání stíháno jako přestupek (za podmínky, že nenastupuje současně žádná z níže uvedených okolností)

  • jde o kapesní krádeže (oběť má věc při sobě),

  • jde o krádež spáchanou vloupáním (např. pachatel rozbije okno chaty),

  • pachatel se po zmocnění věci snaží si ji udržet násilím nebo pod pohrůžkou násilí (např. pachatel je přistižen a na útěku s lupem křičí ať ho nechají být, jinak je pobodá nožem).

  • čin je spáchán, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob

Zpronevěra a podvod (§ 206 TZ, § 209 TZ)

Zpronevěra se liší od podvodu a krádeže v tom, že pachatel si přisvojí neoprávněně věc, která mu byla svěřena. (Např. listonoš má donést peníze adresátům a nechá si je.) Podvodu se zase dopustí ten, kdo někoho takzvaně uvede v omyl nebo něčího omylu využije a získá tím na něčí úkor majetkový prospěch (Například pachatel řekne, že je z plynáren a vybírá poplatky za plyn, což není pravda).

Podvod je jedním z nejrozšířenějších trestných činů. Existuje obrovské množství možností, jak se podvodu dopustit. Vždy je třeba prokázat, že již na začátku jednání byl přítomný úmysl někoho podvést. Prokázat původní úmysl je někdy těžké, ale lze tak učinit s přihlédnutím ke všem okolnostem daného případu.

Podílnictví a podílnictví z nedbalosti (§ 214, § 215 TZ)

Podílnictví se dopustí ten, kdo se sice přímo krádeže, podvodu, zpronevěry nebo něčeho jiného nedopustil, ale má z tohoto nějaký majetkový prospěch. Podle těchto ustanovení by mohl být stíhaný například majitel zastavárny, který vykupuje kradené věci, přičemž o skutečnosti, že věci pocházejí z trestné činnosti, věděl. Pokud se tohoto pachatel dopouští z nedbalosti, tj. zastavář neví, že věci jsou kradené, pak se použije ustanovení o podílnictví z nedbalosti.

Lichva (§ 218)

Podstatou trestného činu lichvy je poskytnutí či příslib poskytnutí plnění (v praxi půjde zejména o poskytnutí finančního obnosu), jehož hodnota je v hrubém nepoměru k výši plnění, které je dlužník povinen věřiteli vrátit za podmínky, že věřitel zneužívá rozumové slabosti dlužníka, jeho tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti či rozrušení. Co je myšleno hrubým nepoměrem je ponecháno na úvaze soudu. Dle judikatury Nejvyššího soudu jde o nepoměr, který je v rozporu s dobrými mravy. Takovým rozporem je úroková míra, jež podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání půjčky obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1484/2004 je úrokovou mírou v rozporu s dobrými mravy úroková míra ve výši 60% ročně.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next