8.1.2.11. Trestní sankce a zásady jejich ukládání

Trestními sankcemi jsou:

• tresty

• ochranná opatření.

Následkem spáchání tresného činu je obvykle trest. Vedle trestu i samostatně lze za určitých podmínek uložit některé z ochranných opatření (viz výklad o ochranných opatřeních).

Základní zásady ukládání trestních sankcí

• Zásada zákonnosti. Trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona (a to zákona platného v době, kdy je trestní sankce ukládána). Trestní zákon obsahuje v § 52 úplný výčet druhů trestů. Podle zásady zákonnosti nelze pachateli uložit jiný druh trestu než zde uvedený. Pachateli lze uložit kterýkoli ze zde uvedených trestů (i přesto, že u konkrétní skutkové podstaty není uveden), pokud zákonem není stanoveno omezení. Např. nelze některé tresty ukládat mladistvým. Také jsou zakázány některé kombinace trestů: neslučitelný je trest peněžitý s trestem propadnutí majetku, trest obecně prospěšných prací s trestem odnětí svobody. Také nelze uložit trest vyhoštění občanu ČR. Úplný výčet druhů ochranných opatření obsahuje § 98 trestního zákoníku.

• Zásada humanismu. Pachateli nelze uložit kruté a nepřiměřené trestní sankce. Výkonem trestní sankce nesmí být ponížena lidská důstojnost. To platí, ať již má jít o sebepřísnější trest. Tato zásada vyplývá i z Listiny základních práv a svobod, která v § 7 odst. 2 stanoví: "nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu jednání nebo trestu."

• Zásada přiměřenosti. Tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Trestní sankce musejí být přiměřené vzhledem k:

• povaze a závažnosti spáchaného trestného činu

• poměrům pachatele

• rovněž se přihlédne k právem chráněným zájmům poškozeného.