Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.1.2.14. Souběh trestných činů

Někdy se pachatel jedním nebo více svými činy dopustí více trestných činů ještě dříve, než je za jakýkoli z těchto trestných činů odsouzen. Jedná se o tzv. souběh trestných činů. V případě souběhu se ukládá úhrnný/souhrnný trest za všechny trestné činy, které jsou v souběhu. Při ukládání úhrnného/souhrnného trestu soud jednotlivé tresty nesčítá, nýbrž ukládá trest za trestný čin nejpřísněji trestný.

Příklad:

Pan X padělá notářsky ověřenou kopii listiny dokládající jeho příjem a na jejím základě získá v bance úvěr. Jediným činem se tak dopouští trestného činu padělání veřejné listiny a úvěrového podvodu. Jedná se o tzv. jednočinný souběh.

Paní X spolupracovala na 3 krádežích a 1 loupeži. V rámci trestného řízení o loupeži se ukázalo, že je spoluzodpovědná také za ony 3 krádeže. Jedná se o tzv. vícečinný souběh.

Rozhodujícím okamžikem pro posouzení, zda za více trestných činů dostane pachatel úhrnný/souhrnný trest, nebo bude potrestán za každý trestný čin zvlášť, je okamžik vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně.

Příklad:

Paní X, která spáchala 3 krádeže a 1 loupež, podala odvolání proti rozsudku, kterým byla odsouzena za všechny tyto trestné činy (došlo tedy již k vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně). V době mezi podáním odvolání a rozhodnutím o odvolání se paní X dopustila zpronevěry. Tento trestný čin již netvoří souběh s předchozími trestnými činy 3 krádeží a 1 loupeže a bude za něj uložen samostatný trest.

Podle toho, zda o všech trestných činech, které jsou v souběhu, se koná jediné řízení a rozhoduje se o nich jediným rozsudkem, či nikoli, rozlišujeme ukládání úhrnného a souhrnného trestu.

Úhrnný trest se ukládá v případě, že se o všech trestných činech rozhoduje v jednom řízení a rozhoduje se o nich jedním rozsudkem. Soud přitom uloží trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný. U vícečinného souběhu může soud navíc horní hranici trestu odnětí svobody za určitých podmínek zvýšit o jednu třetinu a uložit pachateli trest v této horní hranici.

Příklad:

Pan X bude souzen za dva trestné činy (padělání veřejné listiny a úvěrový podvod) v jediném řízení – jinak si to u jednočinného souběhu ani nelze představit. Soud uloží úhrnný trest podle ustanovení o padělání veřejné listiny (tj. podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin přísněji trestný). Paní X byla obviněna také ze 3 krádeží a řízení o všech jejích činech (krádeže a loupež) bylo sloučeno v jedno trestní řízení a bude o nich rozhodnuto jediným rozsudkem. Soud uloží úhrnný trest podle ustanovení o loupeži, přičemž může v tomto případě navíc zvýšit horní hranici trestní sazby za loupež (10 let) o jednu třetinu.

Souhrnný trest se ukládá, jestliže se neprovádí společné řízení a nelze rozhodnout o všech trestných činech najednou. Soud rozhodne tak, že zruší výrok o trestu v rozsudku za dřívější trestný čin a stanoví souhrnný trest za všechny trestné činy podle stejných zásad jako při úhrnném trestu.

Příklad:

Proti paní X (která spáchala 3 krádeže a 1 loupež) se vedou dvě řízení, jedno o loupeži a jedno o krádežích. Nejdříve dojde k vyhlášení rozsudku za krádeže. Soud, který rozhoduje o loupeži, nemůže jednoduše – vzhledem k souběhu trestných činů – uložit samostatný trest za loupež, nýbrž zruší nejdříve výrok o trestu v rozsudku o krádežích a uloží souhrnný trest za loupež a krádeže. Výše souhrnného trestu se bude určovat stejně jako výše úhrnného trestu.

Soud může ale také od uložení souhrnného trestu upustit, jestliže je toho názoru, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostačující. U paní X by se tak mohlo stát v případě, kdy by nejdříve došlo k vyhlášení rozsudku v řízení o loupeži, a soud rozhodující o krádežích by považoval trest uložený za loupež za dostatečný.

Jestliže se dopustil pachatel nového trestného činu poté, co byl již za jiný pravomocně odsouzen, jedná se o recidivu. Recidiva je obecně přitěžující okolností. V novém trestním zákoníku už ovšem není zvlášť upraveno trestání zvlášť nebezpečného recidivisty jako tomu bylo u dřívější úpravy. Nyní je u jednotlivých trestných činů častěji uváděna recidiva jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Mimo to je možný přísnější postih pro pachatele, který spáchal opakovaně zvlášť závažný zločin (např. vraždu) - § 59 TZ.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next