Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

8.4. Příklad z praxe – práva oběti trestného činu znásilnění a postup uplatnění náhrady škody

Klientka byla znásilněna přítelem, s nímž má dvě děti. Klientka je po trestném činu stále v péči ambulantního psychiatra, potýká se s psychickými následky. Poradkyně se ptá, jak může klientka uplatnit náhradu nemajetkové újmy a jaká práva klientka v nadcházejícím hlavním líčení má.

• nejprve obecně:

Klientka v trestním řízení vystupuje v několika rolích, které jsou upraveny různými právními předpisy, a z toho se odvíjí její postavení a její práva v trestním řízení.

Jednak již vypovídala v přípravném řízení a v hlavním líčení opět vypovídat bude jako svědek. Postavení svědka upravuje trestní řád a postavení některých svědků též zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka. Trestním řádem je upravena též veřejnost hlavního líčení a podmínky vyloučení veřejnosti z hlavního líčení (viz níže).

Zároveň je klientka poškozenou, a to znamená i stranou trestního řízení, z čehož jí vyplývají důležitá procesní práva upravená v § 43 a násl. trestního řádu, zejména: právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a zejména právo před skončením řízení se k věci vyjádřit.

A kromě toho je klientka obětí trestného činu ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Ve smyslu § 2 odst. 4 písm. d) tohoto zákona je podle všeho navíc zvlášť zranitelnou obětí. Z tohoto postavení vyplývá mimo jiné právo klientky:

- Na sdělování určitých informací týkajících se věci, v níž se stala obětí (např. o výsledku trestního řízení nebo dle§ 11 odst. 3 o propuštění nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu trestu apod.)

- Na ochranu před hrozícím nebezpečím (mj. prostředky podle zákona o Policii ČR či zákona o ochraně některých svědků)

- Na ochranu soukromí (ochranu osobních údajů oběti, jejího důvěrníka i zmocněnce)

- Na zabránění druhotné újmě (zejména zabránění kontaktu s pachatelem trestného činu (§ 17), šetrné provádění výslechu v otázkách směřující do intimní oblasti (§ 18), zvýšená citlivost při výslechu zvlášť zranitelných obětí (§ 20), právo na doprovod důvěrníka (§ 21), právo učinit kdykoliv během trestního řízení prohlášení o dopadu trestného činu do života oběti (§ 22)).

Práva během hlavního líčení

1) Kontakt s obviněným při hlavním líčení

Jako oběť trestného činu má klientka právo žádat, aby byla učiněna potřebná opatření k zabránění jejího kontaktu s osobou, proti níž se vede trestní řízení (§ 17 odst. 1 zákona o obětech trestných činů), přičemž je-li zvlášť zranitelnou obětí, jsou orgány činné v trestním řízení v zásadě povinny této žádosti vyhovět (§ 17 odst. 2), pokud tomu neodporuje povaha úkonu. U hlavního líčení může v protikladu stát zejména zajištění práva obviněného na obhajobu (jehož součástí je mimo jiné právo na přítomnost při hlavním líčení, právo vyjadřovat se k provedeným důkazům včetně výpovědi svědků apod.).

Byť to bylo navrženo v obžalobě, lze klientce doporučit, aby o opatření směřující k zabránění jejího kontaktu s obviněným sama ještě požádala (s odkazem na tato zákonná ustanovení). Minimální opatření, které soud může přijmout, by podle mého názoru bylo zabránění, aby došlo k vizuálnímu kontaktu, např. s použitím audiovizuální techniky (§ 20 odst. 4).

Klientka má zároveň právo žádat, aby některé osobní údaje (o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání, osobních, rodinných a majetkových poměrech) byly vedeny odděleně tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci (§ 16). Nevím, zda je pro klientku využití tohoto práva v této fázi řízení ještě zajímavé. Nicméně právo žádat tuto ochranu uvedených osobních údajů má i důvěrník či zmocněnec oběti.

Podle § 14 má Policie povinnost v případě ohrožení bezpečnosti oběti provést opatření k zajištění jejího bezpečí. Mimo jiné jde o krátkodobou ochranu podle zákona o Policii ČR. Mohlo by tedy jít i o doprovod k hlavnímu líčení apod., pokud by hrozil kontakt s obviněným. Lze doporučit zjistit, zda bude mít k hlavnímu líčení doprovod a případně o něj požádat, pokud by hrozil kontakt s obviněným.

2) Vyloučení veřejnosti

Vyloučení veřejnosti z hlavního líčení upravuje § 200 trestního řádu:

„Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků;…“

V případě klientky může být vyloučení veřejnosti odůvodněno zejména jiným důležitým zájmem klientky jako svědka. Opět lze doporučit, aby klientka sama o vyloučení veřejnosti požádala, s odůvodněním, že bude vypovídat o mimořádně citlivých a intimních otázkách, o kterých by nebyla schopna vypovídat před veřejností, a přítomností dalších osob by byla neúměrně zvyšována (zejména psychická) újma, která jí v souvislosti s tím trestným činem i v souvislosti s vedením trestního řízení vzniká (nebo něco v tomto smyslu).

3) Doprovod klientky

Klientku může poradkyně doprovázet k hlavnímu líčení (podle přání klientky a domluvy) jako veřejnost, důvěrník nebo zmocněnec.

a) Jako veřejnost bude poradkyně pouze přítomna, ale její pozice nebude nijak oficiálně zaznamenána, bude moci být přítomna pouze úkonům, u kterých smí být veřejnost, a naopak nebude moci být přítomna výslechu, pokud z něj bude veřejnost vyloučena.

b) Bude-li poradkyně důvěrníkem klientky, je její postavení upraveno zákonem o obětech trestných činů, podle kterého má oběť právo, aby ji k úkonům trestního řízení doprovázel důvěrník (§ 21 zákona o obětech trestných činů). Může být tedy přítomna všem úkonům, kterých se účastní klientka (tedy pouze v přítomnosti klientky). I pokud bude z výslechu klientky v hlavním líčení vyloučena veřejnost, má klientka ve smyslu § 201 odst. 2 trestního řádu právo žádat, aby poradkyně jako její důvěrník byla přítomna. Jako důvěrník ale nesmí žádným způsobem zasahovat do průběhu úkonu, zůstává tedy pouze psychickou podporou, ale nesmí např. vznášet námitky proti způsobu provádění výslechu (pokud by např. měla za to, že výslech klientky jako svědkyně není prováděn řádně, že není prováděn šetrně, nebo že při výslechu nebyly položeny důležité otázky apod.).

c) Pokud by si klientka poradkyni zvolila jako svého zmocněnce, je její postavení upraveno primárně trestním řádem. V případě zmocněnce jde již skutečně o zastoupení klientky jako poškozené (tedy jako procesní strany trestního řízení). Jako zmocněnec má poradkyně právo činit za klientku (tedy i bez její přítomnosti) všechny úkony, které smí činit poškozený (podávat za ní návrhy, podání, opravné prostředky), účastnit se všech úkonů, kterých se může účastnit klientka (tedy i pokud u nich klientka nebude, ale má na to právo; k právům poškozeného viz výše § 43 a násl. trestního řádu). Při výsleších jak klientky, tak ostatních svědků má zmocněnec právo poté, co položí své otázky orgány činné v trestním řízení, klást svědkům otázky a má také právo kdykoliv v průběhu provádění úkony (např. výslechu) vznášet námitky proti způsobu provádění úkonu. Jako zmocněnec má tedy poradkyně na rozdíl od důvěrníka možnost zasahovat do průběhu úkonů v trestním řízení. V takovém případě je ale poradkyně zároveň zástupcem klientky se vším všudy, mimo jiné by také byly poradkyni místo klientky doručovány písemnosti pro klientku (s výjimkou osobních předvolání apod., viz § 45a trestního řádu).

Zmocněnec poškozeného může být zároveň důvěrníkem, zákon to výslovně připouští. Pokud by se tedy poradkyně domluvila s klientkou na tom, že by se stala jejím zmocněncem, lze doporučit, aby ji klientka zároveň označila za svého důvěrníka, aby mohla plně využít všech oprávnění spojených s oběma pozicemi. V případě ustanovení poradkyně zmocněncem klientky, je na místě doporučit soudu v předstihu doručit dopis, ve kterém to klientka oznámí a přiloží plnou moc (ve které si klientka poradkyni zvolí zmocněncem ve smyslu § 50 odst. 1 trestního řádu). Od toho okamžiku by měl soud doručovat písemnosti jen zmocněnci (ten je pak předává a informuje o nich klientku). Plnou moc lze ale předložit (nebo i na místě udělit) i přímo u hlavního líčení.

Pro případ, že poradkyně bude v řízení vystupovat jako důvěrník nebo jako zmocněnec, lze rovněž k ochraně jejích zájmů doporučit, aby při prvním úkonu před soudem (ať již ústním či písemném, např. současně s doručením plné moci apod.) požádala, aby její osobní údaje byly chráněny ve smyslu § 16 zákona o ochraně obětí trestných činů.

Náhrada škody, nemajetková újma

Na náhradu škody a/nebo nemajetkové újmy má poškozený v rámci trestního řízení právo, pokud jej uplatní nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení; o tomto právu musí být poškozený poučen. K poučení v praxi obvykle dochází při prvním výslechu/podání trestního oznámení na policii, kdy je poškozená (oběť trestného činu) obvykle rozrušená, takže se může stát, že nárok na náhradu škody uplatňuje až později – v níže uvedeném příkladu až těsně před hlavním líčením a má od ošetřujícího psychiatra přislíben znalecký posudek na stanovení výše její škody na zdraví, ale zatím má pouze předem stanovenou minimální výši škody na zdraví (stanovenou lékařem).

Z návrhu poškozeného, aby soud uložil v odsuzujícím rozsudku obžalovanému též povinnost k náhradě škody, musí podle § 43 odst. 3 trestního řádu vyplývat, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje.

Poškozený je zároveň povinen škodu doložit, přičemž k tomu může od soudu dostat přiměřenou lhůtu, nebrání-li tomu vážné důvody (těmi by mohlo být např. i to, že soud by byl již připraven k vynesení rozsudku a chtěl ve věci co nejdříve rozhodnout). Je tedy možné oznámit soudu, k jakému datu bude hotov lékařský posudek a uvidí se, zda bude soud ochoten na posudek počkat, či zda případně klientku s nárokem odkáže do občanskoprávního řízení. Nicméně i v občanskoprávním řízení by klientka posudek potřebovala, takže je rozhodně dobré jej mít.

Klientka by měla současně s návrhem na náhradu nemajetkové újmy předložit alespoň nějaké doklady ke svému nároku s tím, že samotný znalecký posudek bude později. Nicméně alespoň lékařské zprávy, ze kterých vyplývá, že navštěvuje psychiatra, potvrzení o tom, že lékařský posudek je zadána zpracovává se, případně cokoliv dalšího, co dokládá, o jakou újmu se jedná.

V případě klientky přicházejí v úvahu (co se nemajetkové újmy týče) jednak škoda na zdraví (ve výši, v které bude vyčíslena znalcem), a dále nemajetková újma spočívající v zásahu do osobnostních práv klientky. Tam si klientka musí výši odškodného stanovit sama podle toho, jak závažnou újmu pociťuje (např. 100 000,- Kč). Odškodnění zásahu do osobnostních práv soudy v trestním řízení zatím zpravidla nepřiznávají, ale stojí za to se o to alespoň pokusit. Nárok lze potom uplatnit v občanskoprávním řízení.

Aby byl nárok uplatněn včas, je potřeba jej soudu doručit nejpozději při hlavním líčení před zahájením dokazování (nejpozději ihned poté, co bude přečtena obžaloba) – zmeškání této lhůty nelze v trestním řízení nijak zhojit (!) V ideálním případě se soudu návrh zasílá předem, ale to už možná nestihnete, tak ať si jej klientka podepsaný připraví k hlavnímu líčení (nicméně pokud můžete, zašlete jej hned v pondělí i poštou nebo zaneste i později přímo do podatelny soudu a nechte si na kopii potvrdit razítko podatelny, že návrh byl doručen). Nebude-li ale jistota, že byl návrh doručen soudu včas, musí jej klientka předložit i přímo při hlavním líčení. Musí se ale k hlavnímu líčení dostavit hned prvního dne na jeho začátku (nikoliv až v době, kdy je předvolaná, to už bude vypovídat jako svědek a to bude po zahájení dokazování) a pokud možno ihned návrh soudu předat. Máte-li kontakt na státní zástupkyni, doručila bych kopii návrhu též jí, případně jí jej předala před zahájením hlavního líčení na chodbě apod., ať ví, že se klientka s návrhem na náhradu škody připojila.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next