Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

14.3. Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou sankční opatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a mohou být namířena jak proti rodiči, tak proti dítěti. Kromě těchto sankcí mohou mít výchovné problémy nebo nedostatečná péče o dítě rovněž jiné důsledky – např. spáchání přestupku, za něž může následovat sankce podle příslušného předpisu, spáchání trestného činu (např. ohrožování výchovy dítěte dle ust. § 201 zákona č. 40/2009 Sb.) nebo třeba sankce v podobě ztráty nároku na výplatu sociálních dávek v případě záškoláctví dětí. Dále se zde budeme věnovat pouze výchovným opatřením podle ust. § 13 zákona č. 359/1999 Sb. a následujících ustanovení tohoto zákona.

Výchovná opatření

Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností a/nebo soud:

a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,

b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte,

c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo

d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie.

Dodržování výchovných opatření je sledováno orgánem OSPOD. Uložené výchovné opatření lze zrušit, jestliže splní svůj účel. Jestliže nesplní svůj účel a/nebo dojde ke změně poměrů, lze výchovné opatření zrušit a zároveň rozhodnout o jiném vhodném opatření sociálně-právní ochrany.

Nevedla-li výchovná opatření k nápravě a vyžaduje to zájem dítěte, může soud dočasně odejmout dítě z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve

a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo

b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Soud může dobu trvání tohoto pobytu zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého tohoto pobytu nesmí přesáhnout 6 měsíců a doba tohoto pobytu se sčítá s dobou umístění na základě ust. § 924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (viz kapitola Umístění dítěte v zařízení).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next