Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

14.1. Úvod

Dítě (dítětem se rozumí nezletilá osoba) je jedinec, který vyžaduje zvláštní ochranu a péči. Tato ochrana je mu poskytována především v prostředí jeho rodiny. V případě, že mu ji rodina v dostatečné míře nezabezpečí, dochází k intervenci (zásahu) státu. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Státem garantované ochraně dětí se říká "sociálně – právní ochrana dětí" a zajišťují ji speciální orgány. Těmito orgány jsou obecní a krajské úřady, resp. jejich orgány sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí působí jako ústřední orgán podle množství mezinárodních smluv a podle evropských nařízení. Předmětem jeho činnosti je zejména pomoc při vymáhání výživného, mezinárodní únosy, zjištění práva styku a mezinárodní osvojení. Blíže viz zde

Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li zákonem stanoveno jinak.

Nejvýznamnějšími předpisy, které upravují sociálně-právní ochranu dětí jsou zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dětí a zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník. Děti, na které se sociálně-právní ochrana zejména zaměřuje, vyjmenovává § 6, zákona č. 359/1999 Sb.:

Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,

a) jejichž rodiče

1. zemřeli,

2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo

3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;

b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;

h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

V zákoně o sociálně právní ochraně dětí je rovněž upravena pěstounská péče a její podmínky. Této problematice se zde ale věnovat nebudeme.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next