Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

11.7.4.3. Zaměstnanec

Zaměstnanec je plátce pojistného, ale nemá povinnost pojistné sám odvádět - povinnost odvádět pojistné za zaměstnance má zaměstnavatel.

Zaměstnancem ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění je osoba, která má příjmy ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků ve smyslu § 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou případů uvedených v jednotlivých bodech pod písm. a) v § 5, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištnění.

Za zaměstnance se například považuje:

  1. zaměstnanec v pracovním poměru

  2. zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti v měsíci, v němž dosáhl započitatelného příjmu

  3. zaměstnanec na dohodu o provedení práce v měsíci, za který mu byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč; to je novinka účinná od 1.1.2012 (dříve zaměstnavatel za zaměstnance na DPP neodváděl pojistné nikdy)

  4. člen statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, pokud mu je poskytována odměna (pozor: právnické osoby jsou např. i společenství vlastníků bytů, odměna např. členu představenstva tedy může založit povinnost SVJ odvést pojistné na zdravotní pojištění za "zaměstnance")

  5. společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti, likvidátor, pokud mají příjem za svou práci pro společnost

Výše pojistného:

Pojistné za zaměstnance hradí ze 2/3 zaměstnavatel, z 1/3 zaměstnanec. Zaměstanavatel je povinen odvádět obě části pojistného, část za zaměstnance sráží zaměstnanci ze mzdy. V některých případech však je zaměstnanci srážena i část pojistného, kterou by jinak hradil zaměstnavatel, a to jednak částka pojistného za dny neomluvené nepřítomnosti v práci, jednak se zaměstnanec může písemnou smlouvou se zaměstnavatelem zavázat zaplatit částku pojistného za dny poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu. (§ 9, zákona č. 48/1997 Sb.)

Výše pojistného za zaměstnance činí 13,5 % z vyměřovacího základu nebo z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, pokud jeho skutečný vyměřovací základ nedosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. (Pojistné z minimálního vyměřovacího základu pak v současnosti odpovídá částce 1080 Kč.)

Co vše se započítává do vyměřovacího základu zaměstnance, co je vyměřovacím základem v případě pracovního volna bez náhrady příjmu nebo pro které osoby se neuplatní minimální vyměřovací základ, stanoví § 3, zákona č. 592/1992 Sb.

§ 3 v odst. 15-18 upravuje také maximální vyměřovací základ zaměstnance.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next