Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

11. Právo sociálního zabezpečení

 11.1. Dávky státní sociální podpory AKTUALIZOVÁNO K 1.8.2018
 11.1.1. Úvod, dávky a jejich rozdělení
 11.1.2. Kdo může žádat o dávky SSP
 11.1.3. Společně posuzované osoby
 11.1.4. Příjmy
 11.1.5. Zánik nároku na dávku
 11.1.6. Řízení o dávkách
 11.1.7. Přeplatek na dávce
 11.1.8. Zvláštní příjemce
 11.1.9. Přechod nároku na dávky
 11.1.10. JEDNOTLIVÉ DÁVKY
 11.1.10.1. Dávky testované
 11.1.10.2. Dávky netestované
 11.2. Důchodové pojištění AKTUALIZOVÁNO K 30.9.2018
 11.2.1. Důchodový systém
 11.2.2. Druhy důchodů
 11.2.3. Osobní rozsah důchodového pojištění
 11.2.4. Doba pojištění a náhradní doba pojištění
 11.2.5. Starobní důchod
 11.2.6. Invalidní důchod
 11.2.7. Vdovský (vdovecký) důchod
 11.2.8. Sirotčí důchod
 11.3. Dávky pomoci v hmotné nouzi AKTUALIZOVÁNO K 1.1.2012
 11.3.1. Úvod
 11.3.2. Kdo může žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi
 11.3.3. Společně posuzované osoby
 11.3.3.1. Oprávněné osoby a osoby společně posuzované
 11.3.3.2. Celkové posuzování poměrů a důvodů propadu do hmotné nouze
 11.3.3.3. Okruh oprávněných osob
 11.3.3.4. Oprávněné osoby v hmotné nouzi (zužující kritéria pro nárok na dávku)
 11.3.3.5. Další kritéria pro přiznání nebo nepřiznání nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi
 11.3.3.6. Občané EU - nárok na dávky
 11.3.4. Hmotná nouze
 11.3.4.1. Podmínka vedení v evidenci ÚP nebo výdělečné činnosti
 11.3.4.2. Podmínka vlastního přičinění při zvyšování příjmu
 11.3.4.3. Podmínka příjmu
 11.3.4.4. Osoby, které mohou být považovány za osoby v hmotné nouzi i bez splnění podmínky příjmu
 11.3.4.5. Osoby, které nejsou v hmotné nouzi
 11.3.5. Příspěvek na živobytí
 11.3.6. Doplatek na bydlení
 11.3.7. Mimořádná okamžitá pomoc
 11.3.8. Vyplacení dávek
 11.3.9. Povinnosti a odpovědnost žadatele, příjemce a osoby společně posuzované
 11.3.10. Řízení ve věcech dávek pomoci v hmotné nouzi
 11.4. Příspěvek na péči - dávky podle zákona o sociálních službách - AKTUALIZOVÁNO K 1.10.2018
 11.4.1. Kdo může žádat o příspěvek na péči
 11.4.2. Podmínky nároku na příspěvek na péči
 11.4.3. Míra závislosti a výše příspěvku
 11.4.4. Řízení o příspěvku
 11.5. Dávky pro osoby se zdravotním postižením - AKTUALIZOVÁNO K 1.11.2018
 11.5.1. Předpisy upravující tyto dávky
 11.5.2. Oprávněné osoby
 11.5.3. Dávky a příspěvky
 11.5.4. Průkaz osoby se zdravotním pojištěním
 11.5.5. Řízení o dávkách, příslušné orgány
 11.6. Systém dávek nemocenského pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 1.1.2012
 11.6.1. Pojištěné osoby a doba pojištění
 11.6.2. Ochranná lhůta
 11.6.3. Rozhodné období a denní vyměřovací základ
 11.6.4. NEMOCENSKÉ
 11.6.4.1. Podmínky nároku na nemocenské
 11.6.4.2. Výše nemocenského
 11.6.4.3. Podpůrčí doba
 11.6.4.4. Výplata nemocenského po uplynutí podpůrčí doby
 11.6.5. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
 11.6.5.1. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
 11.6.5.2. Výše peněžité pomoci v mateřství
 11.6.5.3. Podpůrčí doba
 11.6.6. OŠETŘOVNÉ
 11.6.6.1. Podmínky nároku na ošetřovné
 11.6.6.2. Výše ošetřovného
 11.6.6.3. Podpůrčí doba
 11.6.7. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
 11.6.8. Orgány nemocenského pojištění a jejich příslušnost
 11.6.9. Ošetřující lékař a lékař ČSSZ
 11.6.10. Dočasná pracovní neschopnost a její posuzování
 11.7. Zdravotní pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 1.1.2012
 11.7.1. Zákonná úprava
 11.7.2. Základní pojmy
 11.7.3. Kdo je účasten zdravotního pojištění
 11.7.4. Kdo je plátcem pojistného?
 11.7.4.1. Stát
 11.7.4.2. Osoby bez zdanitelných příjmů
 11.7.4.3. Zaměstnanec
 11.7.4.4. Zaměstnavatel
 11.7.4.5. OSVČ
 11.7.5. Výše pojistného
 11.7.6. Rozhodování ve věcech pojistného a dluhy na pojistném
 11.7.6.1. Placení pojistného
 11.7.6.2. Dluh na pojistném
 11.7.6.3. Sankce
 11.7.6.4. Výkaz nedoplatků
 11.7.6.5. Platební výměry ve správním řízení
 11.7.6.6. Odstranění tvrdosti
 11.7.6.7. Oprava pravomocných rozhodnutí
 11.7.7. Povinnosti pojištěnce
 11.7.8. Pojištění v zahraničí
 11.7.9. Zdravotní pojištění cizinců
 11.7.10. Zdravotní pojišťovny
 11.7.11. Změna zdravotní pojišťovny
 11.7.12. Poskytovatelé zdravotních služeb, lékaři, zdravotnická zařízení
 11.7.13. Regulační poplatky

Přehled celého systému sociálního zabezpečení a dávek z něj poskytovaných najdete zde

Případové studie

Rodina: Otec, matka čtyři děti. Chtějí se přestěhovat do ČR.

Pokud se otci nebo matce podaří sehnat si práci, tak budou mít všichni z rodiny automaticky právo na povolení k pobytu a budou pojištěni. Jediným problémem bude sehnat bydlení. Rodina bude mít nárok i na dávky, pokud na to bude mít dostatečně nízké příjmy.

Pokud se téže rodině nepodaří sehnat si práci, tak nemá právo na nic (na pojištění, pobyt a dávky). Pobyt by jim by povolen pouze pokud by si sami zaplatili pojištění a prohlásili, že nechtějí dávky.

Pokud se rodina přestěhuje a někdo z ní bude pracovat a později ztratí práci, tak se bude zkoumat, jestli si to zavinil nebo ne. Pokud ano, tak bude pobyt zrušen pokud ne, bude trvat dál.

Rodina bude moci získat trvalý pobyt po třech letech, pokud v té době bude pracovat otec nebo matka.

Tatáž rodina. Otec se přestěhuje sám do ČR a bude si hledat práci.

Na pracovním úřadě mu poskytnou pomoc. Otec sice nebude mít možnost si převézt podporu, protože na žádnou na Slovensku nemá nárok, ale podaří se mu sehnat práci a po nějakou dobu bude pracovat sám. Rodina zůstane na Slovensku. Rodina jako celek získá právo na české dávky.

Pokud se přestěhují do ČR bude jim povolen přechodný pobyt, poskytnuto pojištění atd.

Rodina, kdy všichni mají české občanství normálně pobírá dávky. Pokud se k nim někdo přistěhuje ze Slovenska, tak jsou dvě možnosti.

Buďto bude osoba posuzována jako společně posuzovaná osoba a nelze ji tedy soužití s rodinným příslušníkem přičítat k tíži. Tudíž nelze z tohoto důvodu odejmout dávky odejmout. Totéž bude platit, pokud ji nebudou posuzovat jako společně posuzovanou osobu, potom nemá její přítomnost na posouzení vliv.

Stejná situace jako v předešlém případě, ale hostitelská rodina nemá české občanství, ale slovenské občanství a trvalý pobyt.

V tom případě se bude postupovat stejně jako v předchozím případě, pouze tehdy, pokud je jeden z dospělých členů rodiny výdělečně činný. V opačném případě může mít přistěhování za následek i ztrátu dávek (případy se mohou lišit podle toho, jak, kdy a za jakých okolností se sem původní rodina dostala).

Otázky a odpovědi

Jak postupovat v případě, kdy otec rodiny má slovenské občanství a vzal si ukrajinskou občanku se třemi dětmi téhož občanství. Děti nejsou (papírově ani fakticky) dětmi manžela matky. Přestěhovali se před měsícem z Prešova a otec si našel práci na dobu určitou na čtyři měsíce. Mají nárok na nějaké dávky, poku by splňovali ostatní podmínky, především příjem? Zatím nemají vyřízený žádný pobyt.

S ohledem na to, že manžel matky jako občan členského státu Evropské Unie, bude pracovat v České republice, bude celá rodina jeho rodinných příslušníků, kteří jsou na něm finančně závislí, spadat do českého systému sociálního zabezpečení. Podmínkou je ovšem mimo jiné i to, aby měli povolen pobyt jakožto rodinní příslušníci občana unie, což platí přiměřeně i o otci. Poté je možné podat žádost o příslušné dávky a budou posouzeni jako čeští občané.

Pokud bude žádost vyřízena až po skončení zaměstnání, tak se dávky přiznají od okamžiku podání žádosti do konce pracovního vztahu.

V případě skončení pracovního vztahu zůstávají v českém systému, ledaže by Česká republika rozhdola (rozhodnutí úřadu práce), že jsou neodůvodnitelnou zátěží pro Českou republiku. Pak by se dostali zpět do slovenského systému sociálního zabezpečení.

Mám klientku, jejíž druh je ve vězení. Nájemní smlouva je napsaná jen na něj a ona od doby uvěznění nedostává ani příspěvek ani doplatek na bydlení. Chtěla by platit nájem, aby je z bytu nevystěhovali, ale nemá žádný jiný příjem než rodičovskou, přídavky a příspěvek na živobytí. Přepsání nájmu na ni údajně není možné, vše by prý řešila svatba s druhem, ale do toho se jí nechce. Má i problémy s platbou za elektriku, ale protože má 4 děti, tak elektriku platí. Na nájmu už má také dluh. Je nějaká lepší možnost než svatba?

Zdravím, pravda je, že svatba s druhem by bylo jediné spolehlivé řešení - s hlediska dávek. Na základě svatby by se klientka stala nájemcem. Dál existuje jedna nikoli zaručená možnost:

Vzhledem k tomu, že klientka není nájemce, užívá jinou než nájemní formu bydlení. Mohla by tedy požádat o dávku doplatek na bydlení (ne příspěvek) podle § 33 odst. 5 z. o pomoci v hmotné nouzi: "V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. ..." Vzhledem k formulaci "může" toto ustanovení není nárokové a bude záležet na posouzení úřadu - rozhodnutí však musí být dostatečně zdůvodněno a nemělo by se odchylovat od dosavadní praxe.

Otázka ještě je, jak to úřadu doložit. Momentálně klientka za druha platí nájem dobrovolně, protože kdyby vyhodili druha, vyhodili by i ji. Nevím, jestli to bude pro úřad odůvodněný náklad klientky. Asi by v tomto případě bylo dobré klientce u jednání s úřadem pomoci.

Jinak by klientka jednoznačně doložila své náklady na bydlení, pokud by s druhem uzavřela podnájemní smlouvu. K tomu je ale potřeba písemného souhlasu pronajímatele (jinak je to výpovědní důvod).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next