» Právo a sociální práce » Právo sociálního zabezpečení (AKTUALIZOVÁNO 2018 - 2019)

Obsah

11. Právo sociálního zabezpečení (AKTUALIZOVÁNO 2018 - 2019)

11.1. Životní a existenční minimum

11.2. Dávky státní sociální podpory AKTUALIZOVÁNO K 1.8.2018

11.2.1. Úvod, dávky a jejich rozdělení

11.2.2. Kdo může žádat o dávky SSP

11.2.3. Společně posuzované osoby

11.2.4. Příjmy

11.2.5. Zánik nároku na dávku

11.2.6. Řízení o dávkách

11.2.7. Přeplatek na dávce

11.2.8. Zvláštní příjemce

11.2.9. Přechod nároku na dávky

11.2.10. JEDNOTLIVÉ DÁVKY

11.2.10.1. Dávky testované
11.2.10.2. Dávky netestované

11.3. Důchodové pojištění AKTUALIZOVÁNO K 30.9.2018

11.3.1. Důchodový systém
11.3.2. Druhy důchodů
11.3.3. Osobní rozsah důchodového pojištění
11.3.4. Doba pojištění a náhradní doba pojištění
11.3.5. Starobní důchod
11.3.6. Invalidní důchod
11.3.7. Vdovský (vdovecký) důchod
11.3.8. Sirotčí důchod

11.4. Dávky pomoci v hmotné nouzi AKTUALIZOVÁNO K 1.12.2019

11.4.1. Úvod
11.4.2. Příspěvek na živobytí
11.4.3. Doplatek na bydlení
11.4.4. Mimořádná okamžitá pomoc
11.4.5. Okruh oprávněných osob, které mohou žádat dávky HN
11.4.6. Podmínky nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi
11.4.7. Příjem pro účely zákona o pomoci v hmotné nouzi
11.4.8. Hodnocení snahy o zvýšení příjmu
11.4.9. Povinnosti žadatele
11.4.10. Výplata dávek
11.4.11. Neodůvodnitelná zátěž systému

11.5. Příspěvek na péči - dávky podle zákona o sociálních službách - AKTUALIZOVÁNO K 1.10.2018

11.5.1. Kdo může žádat o příspěvek na péči
11.5.2. Podmínky nároku na příspěvek na péči
11.5.3. Míra závislosti a výše příspěvku
11.5.4. Řízení o příspěvku

11.6. Dávky pro osoby se zdravotním postižením - AKTUALIZOVÁNO K 1.11.2018

11.6.1. Předpisy upravující tyto dávky
11.6.2. Oprávněné osoby
11.6.3. Dávky a příspěvky
11.6.4. Průkaz osoby se zdravotním pojištěním
11.6.5. Řízení o dávkách, příslušné orgány

11.7. Systém dávek nemocenského pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 31.1.2019

11.7.1. Dávky a pojištění
11.7.2. Rozhodné období a denní vyměřovací základ
11.7.3. NEMOCENSKÉ
11.7.4. OŠETŘOVNÉ
11.7.5. DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ
11.7.6. VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
11.7.7. PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
11.7.8. OTCOVSKÁ
11.7.9. Orgány nemocenského pojištění

11.8. Zdravotní pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 1.9.2019

11.8.1. Zákonná úprava

11.8.2. Základní pojmy

11.8.3. Kdo je účasten zdravotního pojištění

11.8.4. Kdo je plátcem pojistného?

11.8.4.1. Stát
11.8.4.2. Osoby bez zdanitelných příjmů
11.8.4.3. Zaměstnanec
11.8.4.4. Zaměstnavatel
11.8.4.5. OSVČ

11.8.5. Výše pojistného

11.8.6. Rozhodování ve věcech pojistného a dluhy na pojistném

11.8.6.1. Placení pojistného
11.8.6.2. Dluh na pojistném
11.8.6.3. Sankce
11.8.6.4. Výkaz nedoplatků
11.8.6.5. Platební výměry ve správním řízení
11.8.6.6. Odstranění tvrdosti
11.8.6.7. Oprava pravomocných rozhodnutí

11.8.7. Povinnosti pojištěnce

11.8.8. Pojištění v zahraničí

11.8.9. Zdravotní pojištění cizinců

11.8.10. Zdravotní pojišťovny

11.8.11. Změna zdravotní pojišťovny

11.8.12. Poskytovatelé zdravotních služeb, lékaři, zdravotnická zařízení

11.8.13. Regulační poplatky

Přehled celého systému sociálního zabezpečení a dávek z něj poskytovaných najdete zde

Případové studie

Rodina: Otec, matka čtyři děti. Chtějí se přestěhovat do ČR.

Pokud se otci nebo matce podaří sehnat si práci, tak budou mít všichni z rodiny automaticky právo na povolení k pobytu a budou pojištěni. Jediným problémem bude sehnat bydlení. Rodina bude mít nárok i na dávky, pokud na to bude mít dostatečně nízké příjmy.

Pokud se téže rodině nepodaří sehnat si práci, tak nemá právo na nic (na pojištění, pobyt a dávky). Pobyt by jim by povolen pouze pokud by si sami zaplatili pojištění a prohlásili, že nechtějí dávky.

Pokud se rodina přestěhuje a někdo z ní bude pracovat a později ztratí práci, tak se bude zkoumat, jestli si to zavinil nebo ne. Pokud ano, tak bude pobyt zrušen pokud ne, bude trvat dál.

Rodina bude moci získat trvalý pobyt po třech letech, pokud v té době bude pracovat otec nebo matka.

Tatáž rodina. Otec se přestěhuje sám do ČR a bude si hledat práci.

Na pracovním úřadě mu poskytnou pomoc se sháněním zaměstnání, na dávky ale nárok mít nebude ani on ani rodina, pokud nebude alespoň nějakou dobu legálně pracovat - viz posuzování neodůvodnitelné zátěže systému.

Otázky a odpovědi

Jak postupovat v případě, kdy otec rodiny má slovenské občanství a vzal si ukrajinskou občanku se třemi dětmi téhož občanství. Děti nejsou (papírově ani fakticky) dětmi manžela matky. Přestěhovali se před měsícem z Prešova a otec si našel práci na dobu určitou na čtyři měsíce. Mají nárok na nějaké dávky, poku by splňovali ostatní podmínky, především příjem? Zatím nemají vyřízený žádný pobyt.

S ohledem na to, že manžel matky jako občan členského státu Evropské Unie, bude pracovat v České republice, bude celá rodina jeho rodinných příslušníků, kteří jsou na něm finančně závislí, spadat do českého systému sociálního zabezpečení. Podmínkou je ovšem mimo jiné i to, aby měli povolen pobyt jakožto rodinní příslušníci občana unie, což platí přiměřeně i o otci. Poté je možné podat žádost o příslušné dávky a budou posouzeni jako čeští občané.

Pokud bude žádost vyřízena až po skončení zaměstnání, tak se dávky přiznají od okamžiku podání žádosti do konce pracovního vztahu.

V případě skončení pracovního vztahu zůstávají v českém systému, ledaže by Česká republika rozhdola (rozhodnutí úřadu práce), že jsou neodůvodnitelnou zátěží pro Českou republiku. Pak by se dostali zpět do slovenského systému sociálního zabezpečení.

Mám klientku, jejíž druh je ve vězení. Nájemní smlouva je napsaná jen na něj a ona od doby uvěznění nedostává ani příspěvek ani doplatek na bydlení. Chtěla by platit nájem, aby je z bytu nevystěhovali, ale nemá žádný jiný příjem než rodičovskou, přídavky a příspěvek na živobytí. Přepsání nájmu na ni údajně není možné, vše by prý řešila svatba s druhem, ale do toho se jí nechce. Má i problémy s platbou za elektriku, ale protože má 4 děti, tak elektriku platí. Na nájmu už má také dluh. Je nějaká lepší možnost než svatba?

Zdravím, pravda je, že svatba s druhem by bylo jediné spolehlivé řešení - s hlediska dávek. Na základě svatby by se klientka stala nájemcem. Dál existuje jedna nikoli zaručená možnost:

Vzhledem k tomu, že klientka není nájemce, užívá jinou než nájemní formu bydlení. Mohla by tedy požádat o dávku doplatek na bydlení (ne příspěvek) podle § 33 odst. 5 z. o pomoci v hmotné nouzi: "V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. ..." Vzhledem k formulaci "může" toto ustanovení není nárokové a bude záležet na posouzení úřadu - rozhodnutí však musí být dostatečně zdůvodněno a nemělo by se odchylovat od dosavadní praxe.

Otázka ještě je, jak to úřadu doložit. Momentálně klientka za druha platí nájem dobrovolně, protože kdyby vyhodili druha, vyhodili by i ji. Nevím, jestli to bude pro úřad odůvodněný náklad klientky. Asi by v tomto případě bylo dobré klientce u jednání s úřadem pomoci.

Jinak by klientka jednoznačně doložila své náklady na bydlení, pokud by s druhem uzavřela podnájemní smlouvu. K tomu je ale potřeba písemného souhlasu pronajímatele (jinak je to výpovědní důvod).

Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)