Obsah
11. Právo sociálního zabezpečení (AKTUALIZOVÁNO 2018 - 2019)
11.1. Životní a existenční minimum
11.2. Dávky státní sociální podpory AKTUALIZOVÁNO K 1.8.2018
11.3. Důchodové pojištění AKTUALIZOVÁNO K 30.9.2018
11.4. Dávky pomoci v hmotné nouzi AKTUALIZOVÁNO K 1.12.2019
11.5. Příspěvek na péči - dávky podle zákona o sociálních službách - AKTUALIZOVÁNO K 1.10.2018
11.6. Dávky pro osoby se zdravotním postižením - AKTUALIZOVÁNO K 1.11.2018
11.7. Systém dávek nemocenského pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 31.1.2019
11.8. Zdravotní pojištění - AKTUALIZOVÁNO K 1.9.2019
Přehled celého systému sociálního zabezpečení a dávek z něj poskytovaných najdete zde
Případové studie
Pokud se otci nebo matce podaří sehnat si práci, tak budou mít všichni z rodiny automaticky právo na povolení k pobytu a budou pojištěni. Jediným problémem bude sehnat bydlení. Rodina bude mít nárok i na dávky, pokud na to bude mít dostatečně nízké příjmy.
Pokud se téže rodině nepodaří sehnat si práci, tak nemá právo na nic (na pojištění, pobyt a dávky). Pobyt by jim by povolen pouze pokud by si sami zaplatili pojištění a prohlásili, že nechtějí dávky.
Pokud se rodina přestěhuje a někdo z ní bude pracovat a později ztratí práci, tak se bude zkoumat, jestli si to zavinil nebo ne. Pokud ano, tak bude pobyt zrušen pokud ne, bude trvat dál.
Rodina bude moci získat trvalý pobyt po třech letech, pokud v té době bude pracovat otec nebo matka.
Na pracovním úřadě mu poskytnou pomoc se sháněním zaměstnání, na dávky ale nárok mít nebude ani on ani rodina, pokud nebude alespoň nějakou dobu legálně pracovat - viz posuzování neodůvodnitelné zátěže systému.
Otázky a odpovědi
S ohledem na to, že manžel matky jako občan členského státu Evropské Unie, bude pracovat v České republice, bude celá rodina jeho rodinných příslušníků, kteří jsou na něm finančně závislí, spadat do českého systému sociálního zabezpečení. Podmínkou je ovšem mimo jiné i to, aby měli povolen pobyt jakožto rodinní příslušníci občana unie, což platí přiměřeně i o otci. Poté je možné podat žádost o příslušné dávky a budou posouzeni jako čeští občané.
Pokud bude žádost vyřízena až po skončení zaměstnání, tak se dávky přiznají od okamžiku podání žádosti do konce pracovního vztahu.
V případě skončení pracovního vztahu zůstávají v českém systému, ledaže by Česká republika rozhdola (rozhodnutí úřadu práce), že jsou neodůvodnitelnou zátěží pro Českou republiku. Pak by se dostali zpět do slovenského systému sociálního zabezpečení.
Zdravím, pravda je, že svatba s druhem by bylo jediné spolehlivé řešení - s hlediska dávek. Na základě svatby by se klientka stala nájemcem. Dál existuje jedna nikoli zaručená možnost:
Vzhledem k tomu, že klientka není nájemce, užívá jinou než nájemní formu bydlení. Mohla by tedy požádat o dávku doplatek na bydlení (ne příspěvek) podle § 33 odst. 5 z. o pomoci v hmotné nouzi: "V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. ..." Vzhledem k formulaci "může" toto ustanovení není nárokové a bude záležet na posouzení úřadu - rozhodnutí však musí být dostatečně zdůvodněno a nemělo by se odchylovat od dosavadní praxe.
Otázka ještě je, jak to úřadu doložit. Momentálně klientka za druha platí nájem dobrovolně, protože kdyby vyhodili druha, vyhodili by i ji. Nevím, jestli to bude pro úřad odůvodněný náklad klientky. Asi by v tomto případě bylo dobré klientce u jednání s úřadem pomoci.
Jinak by klientka jednoznačně doložila své náklady na bydlení, pokud by s druhem uzavřela podnájemní smlouvu. K tomu je ale potřeba písemného souhlasu pronajímatele (jinak je to výpovědní důvod).