Obsah
10.2. Prameny pracovního práva
A. Ústavní právo
Ústavní právo – z něhož je pro náš výklad relevantní pouze Listina základních práv a svobod – představuje soubor zásad obecného charakteru, které prozařují celým právním řádem, jsou nadřazené ostatním pramenům práva a od kterých se ostatní normy nesmí odchýlit. Zásadní úlohu nejen pro pracovní právo hraje zásada zákazu diskriminace, právo na svobodnou volbu povolání, právo na podnikání, právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, zákaz nucených prací, právo žen a mladistvých na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, právo na sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, právo na stávku. Tyto zásady jsou potom dále rozváděny v jednotlivých zákonech.
B. Mezinárodní právo
Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami, které uzavřela s jinými státy, a to zpravidla pod patronací některé mezinárodní organizace. V oblasti pracovního práva je třeba vyzdvihnout činnost Mezinárodní organizace práce, která od svého vzniku v roce 1919 vyprodukovala celou řadu mezinárodních smluv, které pokrývají prakticky celý předmět pracovního práva. Jiným důležitým dokumentem je Evropská sociální charta či Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ustanovení mezinárodních smluv bývají mnohdy charakterizována obecně, aby signatářským státům zůstala možnost přijmout v jejich rámci vlastní úpravu. Pokud by však naše národní zákony obsahovaly ustanovení, která by byla v rozporu s některým závazkem z mezinárodní smlouvy, bylo by takové zákonné ustanovení neúčinné a každý soud by byl podle Ústavy povinen aplikovat přímo příslušnou mezinárodní smlouvu.
C. Evropské právo
Rovněž v rámci Evropské unie vznikají právní předpisy, regulující oblast pracovního práva. Tyto předpisy jsou někdy v ČR bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem, jindy obsahují jen závazky nebo doporučení pro vnitrostátní právní úpravu. Evropská úprava pracovního práva pokrývá především oblast rovného zacházení, pracovní doby, hromadného propouštění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláštních podmínek žen a mladistvých, zaměstnávání na dobu určitou či kolektivního vyjednávání.
D. Zákony
Řešení většiny otázek, které v praxi vyvstávají, nalezneme v zákonech. Tím hlavním je samozřejmě zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nalezneme v něm např. úpravu:
-
vznik, skončení, změny pracovního poměru,
-
dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,
-
odměňování za práci,
-
pracovní doba, doba odpočinku, dovolená,
-
bezpečnost a ochrana zdraví při práci, náhrada škody.
Dalšími důležitými zákony jsou:
zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání
Upravuje např., jak probíhá vyjednávání mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli o kolektivních podmínkách práce, a za jakých podmínek se mohou zaměstnanci uchýlit ke stávce, resp. zaměstnavatel k výluce.
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Upravuje činnost institucí zprostředkovávajících práci (Úřad práce a agentury práce), postavení uchazeče o zaměstnání a jeho povinnosti, podporu v nezaměstnanosti, veřejně prospěšné práce a veřejně prospěšné služby. Dále zde nalezneme, jaká opatření jsou činěna pro zajištění práce zdravotně postiženým a za jakých podmínek mohou vykonávat závislou práci cizinci a děti do 15 let.
zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Konkretizuje povinnosti bezpečnosti práce, upravené obecně v zákoníku práce.
zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce
Stanoví, které orgány vykonávají kontrolu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, a jakých přestupků/ správních deliktů se může zaměstnavatel dopustit.
zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon
Říká, co to je diskriminace nejen v pracovním právu a jak se proti ní bránit.
zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Stanoví pPodmínky uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Upravuje peněžité dávky v nemoci, těhotenství a mateřství.
D. Podzákonné předpisy
Z velkého množství vyhlášek a nařízení v oblasti pracovního práva jmenujeme jen některé:
-
nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
-
nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě
-
nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
-
vyhláška ministerstva financí č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Otázky a odpovědi
Právo na spravedlivou odměnu podle Listiny není možné považovat za absolutní. Patří do skupiny hospodářských, sociálních a kulturních práv, kterých se můžeme domáhat pouze v mezích stanovených zákonem, a tak není možné se domáhat zlepšení Vaší mzdové situace pouze odkazem na citované ustanovení Listiny. O tom, jaké meze zákoník práce stanoví ohledně minimální mzdy, se dočtete zde (odkaz na kapitolu 11). Pokud se vám vaše odměna jeví nespravedlivá ve srovnání s ostatními pracovníky, nastudujte si právní úpravu zákazu diskriminace (odkaz na kapitolu 5).