Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

10.2. Prameny pracovního práva

A. Ústavní právo

Ústavní právo – z něhož je pro náš výklad relevantní pouze Listina základních práv a svobod – představuje soubor zásad obecného charakteru, které prozařují celým právním řádem, jsou nadřazené ostatním pramenům práva a od kterých se ostatní normy nesmí odchýlit. Zásadní úlohu nejen pro pracovní právo hraje zásada zákazu diskriminace, právo na svobodnou volbu povolání, právo na podnikání, právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, zákaz nucených prací, právo žen a mladistvých na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, právo na sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, právo na stávku. Tyto zásady jsou potom dále rozváděny v jednotlivých zákonech.

B. Mezinárodní právo

Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami, které uzavřela s jinými státy, a to zpravidla pod patronací některé mezinárodní organizace. V oblasti pracovního práva je třeba vyzdvihnout činnost Mezinárodní organizace práce, která od svého vzniku v roce 1919 vyprodukovala celou řadu mezinárodních smluv, které pokrývají prakticky celý předmět pracovního práva. Jiným důležitým dokumentem je Evropská sociální charta či Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ustanovení mezinárodních smluv bývají mnohdy charakterizována obecně, aby signatářským státům zůstala možnost přijmout v jejich rámci vlastní úpravu. Pokud by však naše národní zákony obsahovaly ustanovení, která by byla v rozporu s některým závazkem z mezinárodní smlouvy, bylo by takové zákonné ustanovení neúčinné a každý soud by byl podle Ústavy povinen aplikovat přímo příslušnou mezinárodní smlouvu.

C. Evropské právo

Rovněž v rámci Evropské unie vznikají právní předpisy, regulující oblast pracovního práva. Tyto předpisy jsou někdy v ČR bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem, jindy obsahují jen závazky nebo doporučení pro vnitrostátní právní úpravu. Evropská úprava pracovního práva pokrývá především oblast rovného zacházení, pracovní doby, hromadného propouštění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláštních podmínek žen a mladistvých, zaměstnávání na dobu určitou či kolektivního vyjednávání.

D. Zákony

Řešení většiny otázek, které v praxi vyvstávají, nalezneme v zákonech. Tím hlavním je samozřejmě zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nalezneme v něm např. úpravu:

  • vznik, skončení, změny pracovního poměru,

  • dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

  • odměňování za práci,

  • pracovní doba, doba odpočinku, dovolená,

  • bezpečnost a ochrana zdraví při práci, náhrada škody.

Dalšími důležitými zákony jsou:

zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání

Upravuje např., jak probíhá vyjednávání mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli o kolektivních podmínkách práce, a za jakých podmínek se mohou zaměstnanci uchýlit ke stávce, resp. zaměstnavatel k výluce.

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Upravuje činnost institucí zprostředkovávajících práci (Úřad práce a agentury práce), postavení uchazeče o zaměstnání a jeho povinnosti, podporu v nezaměstnanosti, veřejně prospěšné práce a veřejně prospěšné služby. Dále zde nalezneme, jaká opatření jsou činěna pro zajištění práce zdravotně postiženým a za jakých podmínek mohou vykonávat závislou práci cizinci a děti do 15 let.

zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Konkretizuje povinnosti bezpečnosti práce, upravené obecně v zákoníku práce.

zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce

Stanoví, které orgány vykonávají kontrolu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, a jakých přestupků/ správních deliktů se může zaměstnavatel dopustit.

zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon

Říká, co to je diskriminace nejen v pracovním právu a jak se proti ní bránit.

zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Stanoví pPodmínky uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnance nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.

zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Upravuje peněžité dávky v nemoci, těhotenství a mateřství.

D. Podzákonné předpisy

Z velkého množství vyhlášek a nařízení v oblasti pracovního práva jmenujeme jen některé:

  1. nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

  2. nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě

  3. nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

  4. vyhláška ministerstva financí č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

Otázky a odpovědi

Podle Listiny mám právo na spravedlivou odměnu za práci. Domnívám se, že výše mzdy, kterou dostávám, není spravedlivá. Jak se mohu bránit?

Právo na spravedlivou odměnu podle Listiny není možné považovat za absolutní. Patří do skupiny hospodářských, sociálních a kulturních práv, kterých se můžeme domáhat pouze v mezích stanovených zákonem, a tak není možné se domáhat zlepšení Vaší mzdové situace pouze odkazem na citované ustanovení Listiny. O tom, jaké meze zákoník práce stanoví ohledně minimální mzdy, se dočtete zde (odkaz na kapitolu 11). Pokud se vám vaše odměna jeví nespravedlivá ve srovnání s ostatními pracovníky, nastudujte si právní úpravu zákazu diskriminace (odkaz na kapitolu 5).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next