Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

10.5.9.5. Odstupné

Zaměstnanci přísluší v případě výpovědi zaměstnavatelem z důvodů A - C (§ 52 písm. a) až c) ZP) odstupné nejméně ve výši:

  1. jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

  2. dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

  3. trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

    Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Zaměstnanci přísluší v případě výpovědi zaměstnavatelem důvodu D (§ 52 písm. d) ZP) odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pokud se však zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za pracoví úraz nebo onemocnění nemocí z povolání, odstupné nenáleží.

Výše uvedené platí také, pokud pracovní poměr zanikl dohodou z týchž důvodů.

Zaměstnanci přísluší v případě jeho okamžitého zrušení pracovního poměru odstupné ve výši jeho průměrného výdělku za dobu odpovídající výpovědní době (= 2 měsíce anebo delší, byla-li sjednána výpovědní doba delší)

Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next