Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

10.7.2. Rozvržení pracovní doby

Rozvržením pracovní doby do směn určuje zaměstnavatel dobu, ve kterou má být zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele připraven k výkonu práce plněním pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne.

Délka směny

Délka jedné směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin.

Druhy rozvržení pracovní doby

  1. Rovnoměrné rozvržení = zaměstnavatel rozloží týdenní pracovní dobu rovnoměrně na jednotlivé týdny tak, že každý týden má být odpracována týdenní pracovní doba (obvykle 40 hodin).

  2. Nerovnoměrné rozvržení = týdenní pracovní doba je rozvržena do jednotlivých týdnů nerovnoměrně; zde zaměstnavatel musí respektovat určitá omezení: průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, průměr se počítá za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích

  3. Pružné rozvržení = zaměstnavatel pevně stanoví tzv. základní úsek pracovní doby a zaměstnanec si v rámci tzv. volitelného úseku pracovní doby sám zvolí začátek a konec pracovní doby; přitom musí být na pracovišti v době zákaldního úseku pracovní doby. Omezení je dáno tím, že délka směny nesmí přesáhnotu 12 hodin a průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna v zaměstnavatelem stanoveném vyrovnávacím období. Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby, s výjimkou pracovní neschopnosti a překážek s přesně vymezenou dobou, po kteoru zaměstnanci náleží pracovní volno.

  4. Konto pracovní doby = nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, u nějž po stanovené vyrovnávací období (nejdéle 26 týdnů = cca půl roku) dochází k oddělení pracovní doby od odměňování za práci vykonanou v pracovní době; i bez souhlasu zaměstnance tak může být zaměstnavatelem určená pracovní doba vyšší nebo nižší než odpovídá odměně za práci. Zaměstnavatel je povinen vést jednotlivému zaměstnanci účet pracovní doby a účet mzdy. Konto pracovní doby je možné u zaměstnavatele zavést jen vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next