Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

10.4.5. Zaměstnavatel a zaměstnanec (subjekty pracovněprávního vztahu)

Smluvními stranami základního pracovněprávního vztahu (= pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) jsou zaměstnanec a zaměstnavatel.

Zaměstnanec

Zaměstnancem může být jen fyzická osoba, neboť jen fyzická osoba může vykonávat osobně práci pro zaměstnavatele.

Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti zaměstnance a vlastními právními úkony těchto práv a povinností nabývat vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. = Pracovní smlouva, uzavřená osobou mladší by byla neplatná; neplatné by bylo také ustanovení o dni nástupu do práce, které by předcházelo ukončení povinné školní docházky.

Jinak se způsobilost k právním úkonům zaměstnance, její omezení nebo zbavení, řídí obecnou úpravou v občanském zákoníku.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem může být fyzická nebo právnická osoba. Zaměstnavatel, narozdíl od zaměstnance, nemusí v pracovněprávním vztahu vystupovat osobně, může být tedy zastoupen. Fyzická osoba může být zaměstnavatelem od svého narození; vlastními právními úkony však může práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích nabývat až dosažením 18 let věku.

Zaměstnavatel může být v pracovněprávním vztahu zastoupen podle obecné úpravy v občanském zákoníku. To znamená, že zaměstnavatel může být zastoupen jinou osobou zejména na základě plné moci (případně též ze zákona - např. nezletilý zaměstnavatel - nebo na základě rozhodnutí soudu - např. zaměstnavatel s omezenou způsobilostí k právním úkonům, který má soudem ustanoveného opatrovníka).

Zaměstnavatel-právnická osoba jedná v pracovněprávním vztahu, stejně jako v jakémkoli jiném právním vztahu: svými statutárními orgány, a dále svými zaměstnanci nebo členy, pokud tak stanoví její vnitřní předpisy nebo pokud je to obvyklé vzhledem k jejich pracovnímu zařazení. Zákoník práce zná zvláštní pojem "vedoucí zaměstnanci", což jsou zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

Za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu zaměstnance zaměstnává.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next