Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

10.10.2. Minimální a zaručená mzda

Projevem ochranné funkce pracovního práva je i fakt, že odměna, kterou zaměstnanec za svou práci dostává, nesmí být nižší než zákonem stanovená mez. Tak je dosaženo toho, že každý zaměstnanec za svou práci obdrží odměnu, s kterou může pokrýt své základní životní potřeby. Žádná mzda, plat ani odměna z dohody tak nesmí být pod hranicí minimální ani zaručené mzdy. Výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Minimální mzda představuje dolní limit peněžité odměny společný pro všechny zaměstnance a v současné době činí 9.900 Kč měsíčně a 58,70 Kč za hodinu.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy stanoví minimální výši mzdy diferencovanou podle složitosti, odpovědnosti či namáhavosti práce do osmi skupin. Zatímco např. zaručená mzda montážního dělníka spadajícího do první skupiny je rovná minimální mzdě, vysokoškolský profesor má jako příslušník osmé skupiny nárok na zaručenou mzdu ve výši 96,20 Kč za hodinu a 16.100 Kč měsíčně.

Tento systém je dále doplněn o minimální příplatky za ztížené pracovní prostředí (tj. prostředí v němž je výkon práce ztížen vystavením účinkům např. prachu, chemických látek, hluku, vibrací). Příplatek je stanoven ve výši 10% minimální mzdy za každý takový negativní vliv. Dělník, který je vystaven hluku a zároveň vibracím, tak má kromě své minimální mzdy nárok na alespoň 20 % navíc, tedy 11.880 Kč měsíčně.

Nastíněný systém byl přijat, aby chránil zaměstnance před nedostatečným oceněním jeho pracovní síly. Může se však stát překážkou v okamžiku, kdy zaměstnanec i zaměstnavatel mají zájem o spolupráci, zaměstnavatel si však mzdu odpovídající zákonným požadavkům nemůže nebo, vzhledem k povaze práce nebo schopnostem zaměstnance, nechce dovolit. V takovém případě je dohoda vyloučená, neboť snížení minimální mzdy kolektivní smlouvou či ujednání, kterým se zaměstnanec práva na odměnu ve výši minimální mzdy vzdává, jsou neplatné.

Otázky a odpovědi

Za práci v rozsahu 35 hodin týdně jsem si sjednal mzdu ve výši 5.000 Kč. Je to v souladu se zákonem a pokud ne, jak se mohu bránit?

V případě kratší pracovní doby je třeba vypočítat si, jaká by byla Vaše mzda, pokud byste týdně odpracoval 40 hodin: (8.000/40)*35=7.000 Kč; případně můžete porovnávat hodinovou mzdu. Vaše mzda úrovně minimální mzdy nedosahuje a Vy tak máte nárok na doplatek do její výše, a to i zpětně (tedy 2.000 Kč za každý měsíc práce; doplatek za mzdu starší tří let však není soudně vymahatelný, pokud zaměstnavatel vznese námitku promlčení). Pokuste se nejprve se zaměstnavatelem dohodnout - je možné, že zákonnou úpravu nezná nebo že Vám vyhoví dobrovolně. Pokud se tak nestane, braňte se žalobou na zaplacení doplatku.

Za administrativní práce vykonávané na základě dohody o provedení práce, sjednané na „maximálně 150 hodin“ mi náleží paušální odměna 4.000 Kč. V dohodě je uvedeno, že „odměna se sjednává za výkon, a nikoli za časovou jednotku“. Ve skutečnosti jsem odpracovala pouze 100 hodin. Je takto stanovená odměna v pořádku?

Ustanovení o minimální mzdě se uplatní i na dohody o provedení práce, a to i v případě, kdy odměna z nich není stanovena časově. Vždy je přitom třeba vycházet z počtu skutečně odpracovaných hodin, jimiž vydělíme sumu odměny. V zadaném případě vychází hodinová mzda 40 Kč, která je pod úrovní minimální mzdy a zakládá tak právo na doplatek. Než budete zaměstnavatele žalovat, rozmyslete si, jak se vypořádáte s jeho případnou námitkou, že jste práci vykonávala pouze např. 50 hodin a výše mzdy rozpočítaná na hodiny je tedy v pořádku.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next