Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

5.4.4.2. Nemajetková újma

A) újma na životě a zdraví

Za škodu (újmu) na zdraví můžeme pokládat takový stav (onemocnění, poranění), který porušením normálních tělesných a duševních funkcí znesnadňuje výkon obvyklé činnosti nebo má jiný vliv na obvyklý způsob života poškozeného a který zpravidla vyžaduje lékařského ošetření, i když nezanechává trvalé následky. Na škůdci lze požadovat tyto druhy náhrad:

1. účelně vynaložené náklady spojené s léčením, 2. ztrátu na výdělku, 3. odškodnění bolesti (tzv. bolestné), 4. ztížení společenského uplatnění, 5. v případě smrti jednorázové odškodnění pozůstalým, náklady na výživu pozůstalých a přiměřené náklady spojené s pohřbem.

V soudní praxi se též objevily případy, kdy pozůstalí nebo poškození na zdraví s úspěchem požadovali náhradu nemajetkové újmy způsobenou zásahem do osobnostních práv podle obecných ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti (od §11 zákona č. 40/1964 Sb.). Ustanovení o občanskoprávní odpovědnosti dostatečně nereflektují totiž nemajetkovou újmu a vztahují se výhradně k čisté náhradě vzniklé škody.

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Tyto náklady zahrnují jednak náklady na samotné léčení, ale také související náklady, především náklady účelně vynaložené na návštěvy nejbližších příbuzných poškozeného ve zdravotnickém zařízení, bezbariérové úpravy bytu nebo domu, náklady dietního stravování, na rehabilitaci atp. Náklady léčení se hradí i tehdy, jestliže úraz měl za následek smrt poškozeného.

Náklady se prokazují především potvrzením o úhradě nebo jiným podobným dokladem a škůdce je hradí tomu, kdo je fakticky vynaložil – což může být poškozený, ale i třetí osoba. Pokud jde o náklady hrazené zdravotní pojišťovnou, vymáhá je obvykle na škůdci samotná pojišťovna nebo Česká kancelář pojistitelů.

Ztráta na výdělku

Nárok na náhradu ztráty na výdělku ve formě peněžitého důchodu má poškozený vůči škůdci v té míře, v jaké mu ztráta nebyla uhrazena dávkami nemocenského či důchodového pojištění nebo příspěvkem na péči (tedy rozdílu mezi výdělkem a jeho náhradou poskytovanou nějakou formou státem). Předpokladem vymáhání tohoto nároku je, že došlo ke ztrátě na výdělku, nikoliv jen omezení pracovní způsobilosti. Náhrada ztráty na výdělku se dělí na dva samostatné nároky:

a) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

– její výše odpovídá rozdílu výše průměrného výdělku před pracovní neschopností a plnou výší nemocenské

b) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě

– její výše činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem po poškození se započtením případného invalidního důchodu. Vzhledem ke změnám ve vývoji mzdové úrovně stanoví vláda každoročně konkrétní podmínky náhrady nařízením.

c) náhrada za ztrátu na důchodu

– náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.

Ztráta na výdělku i ztráta na důchodu se nahrazuje peněžitým důchodem, který se stanoví měsíční částkou, není však vyloučena ani dohoda o jednorázovém odškodnění.

Bolestné

Odškodnění bolesti („bolestné“) je vedle ztížení společenského uplatnění v pravém slova smyslu nemajetkovou újmou. Odškodňuje se jednorázově. Výše bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění je stanovena vyhláškou č. 440/2001 Sb. pomocí tzv. bodového systému, který přiřazuje k jednotlivým druhům poškození zdraví body a ty jsou následně finančně hodnoceny. Bodová ohodnocení jednotlivých postižení obsahují přílohy č. 1 a 3 vyhlášky. Hodnota jednoho bodu v současné době činí 120 Kč. Veškerá bodová ohodnocení podle této vyhlášky provádí ošetřující lékař (u psychické újmy jím musí být psychiatr). Ošetřující lékař nemusí být soudním znalcem. Toho by soud jmenoval v případě, že by pravdivost posudku ošetřujícího lékaře byla zpochybněna. Soud může výjimečně bodové ohodnocení bolesti mimořádně zvýšit, např. u závažných popálenin. Bodové ohodnocení bolesti lze provést až v době stabilizace bolesti. Lékařský posudek se proto vydává u bolesti, až ve chvíli, kdy je možno zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, o čemž rozhoduje lékař.

Ztížení společenského uplatnění

Ztížení společenského uplatnění je následkem škody na zdraví, která je trvalého rázu a má prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti nebo v rodině. Může jít o viditelné poškození (zohyzdění), ale i např. o omezení volby povolání, volby životního partnera, o omezení možností účastnit se kulturní a sportovní činnosti apod. Náhrada za ztížení společenského uplatnění vyjadřuje tak především ztrátu či omezení dosavadních schopností poškozeného uplatnit se v těch formách společenského života, které slouží rozvoji jeho osobnosti. Patří sem omezení fyzické i psychické. Posuzuje se podle výše uvedené vyhlášky č. 440/2001 Sb., bodová ohodnocení jsou uvedena v přílohách č. 2 a 4 vyhlášky. Na rozdíl od náhrady za ztrátu na výdělku, kde se odškodňuje snížení výdělků, v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje omezení možností seberealizace a společenského uplatnění v návaznosti na výkon povolání bez přímé souvislosti s výší výdělku.

Bodové ohodnocení v rámci daného rozmezí se určí podle závažnosti škody na zdraví, jejího předpokládaného vývoje a podle průběhu léčení. Pokud jde o těžkou újmu na zdraví, zvýší se bodové ohodnocení až o 50 %.

Těžkou újmou na zdraví se ve smyslu ust. §122 zákona č. 40/2009 Sb. rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví:

a) zmrzačení,

b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,

c) ochromení údu,

d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,

e) poškození důležitého orgánu,

f) zohyzdění,

g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,

h) mučivé útrapy, nebo

i) delší dobu trvající porucha zdraví.

Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění dle vyhlášky přiměřeně zvýšit (§7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb.). Lékařský posudek se vydává u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví. Při výrazném zhoršení následků lze později vydat posudek nový, který nahradí dosavadní lékařský posudek.

Odškodnění v případě smrti

V případě, že způsobením škody dojde ke smrti osoby, mají pozůstalí nárok na jednorázové odškodnění dle § 444 zákona č. 40/1964 Sb., dále nárok na náklady na jejich výživu a dále nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem.

Výši jednorázového odškodnění určuje zákon takto:

a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,

b) každému dítěti 240 000 Kč,

c) každému rodiči 240 000 Kč,

d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,

e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,

f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč. Mezi osoby blízké rovněž patří registrovaný partner.

Přiměřené náklady na výživu pozůstalých se hradí peněžitým důchodem osobám, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.

Přiměřené náklady s pohřbem se hradí ve výši, v níž překračují státem poskytnuté pohřebné.

B) jiná nemajetková újma

Patří sem hlavně poškození tzv. osobnostních práv člověka dle §11 zákona č. 40/1964 Sb.: „Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.“

K odškodnění v této oblasti se používá např. uveřejnění odpovědi v případě uveřejnění nepřesného nebo nepravdivého výroku o nějaké osobě, veřejná omluva, ale není vyloučena ani peněžní náhrada škody, v tomto případě nejde o typickou náhradu škody, ale jde o finanční zadostiučinění. Rozdíl je např. ve lhůtě promlčení zadostiučinění.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next