Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

5.4.5. Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení znamená, že někdo získá majetkový prospěch na úkor druhého a tato situace nemá oporu v zákoně (tedy ani ve smlouvě). Bezdůvodné obohacení musí být vráceno a v zásadě se nezkoumá, kdo situaci zavinil - jen v případě, že se někdo takto obohatí úmyslně, běží delší desetiletá objektivní promlčecí lhůta.

Bezdůvodné obohacení je upraveno od §451 zákona č. 40/1964 Sb. takto:

„Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.“

Příklady:

1) Užívá-li někdo byt bez právního důvodu (např. skončila mu smlouva na dobu určitou a nebyla nahrazena), obohacuje se na úkor vlastníka bytu tím, že užívá jeho majetek. Majiteli bytu náleží toto bezdůvodné obohacení ve formě peněz, protože osobní užívání nelze jinak nahradit. V případě sporu soud obvykle určí hodnotu tohoto bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v obdobném bytě v obdobné lokalitě (v průměrné výši v místě obvyklé).

2) Pošle-li osoba omylem peníze na účet někoho jiného, než měla v úmyslu, jsou tyto peníze bezdůvodným obohacením na straně nesprávného příjemce a ten je povinen je vrátit.

Co není bezdůvodným obohacením:

Za bezdůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. To znamená, že dluh skutečně existoval, obě strany o tom byly přesvědčené, ale došlo k jeho promlčení. U soudu by věřitel již nemusel obstát, pokud by dlužník namítl promlčení, soud by věřiteli pohledávku již nemohl přiznat. Splatí-li však dlužník i tak svůj dluh, může si věřitel peníze ponechat, jde o plnění dle práva, nikoliv o bezdůvodné obohacení.

Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění za hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených; u soudu se však těchto plnění nelze domáhat.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next