Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

5.2.4. Právní úkony

Je třeba zmínit úpravu první části týkající se právních úkonů (od § 34 zákona č. 40/1964 Sb.). Právní úkon je náš projev vůle tedy naše jednání a někdy i opomenutí (tedy nejednání), které má mít za následek nový právní vztah, tedy vznik, změnu či zánik práv a povinností. Typicky je to například projev vůle uzavřít nějakou smlouvu/dohodu.

Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Není pravdou, že mlčení automaticky znamená souhlas, ale někdy i opomenutí je právním úkonem, a to například vědomé opomenutí lhůty. Právní úkon tedy nemusí být výslovný, ale musí z něj být však zřejmé, co má znamenat, co je naší vůlí - lze jej tedy učinit i kývnutím hlavy nebo nastoupením do prostředku městské hromadné dopravy.

Vždy pečlivě přečtěte jakoukoliv listinu, kterou podepisujete! Při uzavíráním ústních dohod (smluv) je vhodné mít s sebou svědka, pokud možno nezávislého (alespoň souseda nebo kolegu z práce nikoliv blízkého příbuzného).

Neplatnost právních úkonů

Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou (tj. tato osoba nemusí být ještě zbavena způsobilosti k právním úkonům).

Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům (viz výše v bodě 3.2.1).

Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Této neplatnosti se však musí osoba uvedená v omyl sama dovolat tj. musí neplatnost namítnout, a to v tříleté promlčecí lhůtě (viz dále promlčení v bodě 3.2.5.).

Změna a zrušení smlouvy

Smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon – tedy je sjednána na základě projevu vůle více než jednoho účastníka (strany). Pokud uzavíráte smlouvu, musíte počítat s tím, že smlouvu pak většinou nelze jednoduše změnit ani zrušit a někdy ji nelze zrušit vůbec. Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně se souhlasem obou stran – tedy dohodou o změně.

Od smlouvy lze odstoupit (tedy smlouvu zrušit úkonem nazvaným odstoupení) či vypovědět (zrušit dáním výpovědi) v zásadě pouze z nějakého vážného důvodu. Odstoupit lze od smlouvy, pokud to stanoví zákon nebo je tato možnost sjednána výslovně ve smlouvě; to v zásadě platí i o výpovědi. Avšak vždy lze zrušit výpovědí i bez uvedení důvodu smlouvy na dobu neurčitou, které mají opakující se plnění např. o poskytování úklidové služby nebo nájemní smlouvu (pozor nájem bytu je ale chráněn a pronajímatel bez důvodu smlouvu vypovědět nemůže). Každé odstoupení či výpověď musí být pro jistotu prokazatelné, tedy nejlépe písemné a odeslané doporučenou poštou apod.

Odstoupit podle občanského zákoníku lze od smlouvy v případě stanoveném například v § 517: Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; Dále například podle § 49 také účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

O závazkových vztazích a smlouvách dále v bodě 3.6.

O spotřebitelských smlouvách blíže v bodě 3.7.

Odporovatelnost

Někdo se může domnívat, že v případě dluhů lze „ochránit“ majetek před věřiteli převodem tohoto majetku na děti (či jiné blízké osoby), například darováním nebo prodejem pod cenou, ale pozor není tomu tak zcela. Občanský zákoník (§ 42a zákona č. 40/1964 Sb.) upravuje tzv. odporovatelnost, podle které se věřitel může domáhat po obdarovaných dětech apod. uspokojení svého závazku. Věřitel může odporovat právním úkonům dlužníka, které učinil dlužník ve prospěch osob blízkých v posledních 3 letech.

Pro doplnění informace je vhodné uvést, že pokud by došlo k poškození věřitele v nemalém rozsahu, dopustil by se dlužník trestného činu Poškozování věřitele (§ 222 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Škodou nikoli malou se podle trestního zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next