Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.3.3. Výpočet - oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a splátkovým kalendářem

Od 1.7.2019 je pro vstup do oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plátkovým kalendářem nutné hradit měsíčně splátku alespoň ve výši součtu

+ odměny za sepis insolvenčního návrhu (s DPH 4.840,- Kč, resp. 7.260,- Kč u manželů) + dlužné výživné a běžné výživné splatné po dobu trvání oddlužení + každý měsíc trvání oddlužení min. hotové výdaje a odměna insolvenčního správce ve výši 1089,- Kč/měsíc + min. stejnou částku (1089,- Kč měsíčně) ostatním věřitelům

= jednotlivec musí uhradit za dobu 5 let oddlužení tedy nejméně 130.680,- Kč (65.340,- Kč ins. správci a 65.340,- Kč ostatním věřitelům) + dlužné výživné + běžné výživné za dobu trvání oddlužení + 4.840,- Kč, a to srážkami z příjmu nebo splátkami a zpeněžením majetkové podstaty.

K hrazení splátkového kalendáře dochází buď srážkami z příjmu, pokud je možné z něj provádět exekuci srážkami z příjmu – tj. je vyšší než dle zákona stanovená nezabavitelná částka a dále pochází ze zdrojů, z nichž je možné srážky provádět – typicky mzdy/platu nebo jiného měsíčního příjmu, který je nahrazuje (např. důchod). Srážky z příjmu pak probíhají v zákonem určené max. výši, dlužník může žádat o změnu jejich výše (typicky snížení srážek) jen v případě uvedeném výše v textu.

V případě, že z příjmu není možné srážky provádět nebo jen v nedostatečné výši, může dlužník splácet i dobrovolně v alespoň minimálních splátkách (výpočet výše).

Další možností v případě, že dlužníkův příjem nestačí na hrazení min. splátky, je i nadále možné navýšit příjem dlužníka o podporu třetí osoby – pomocí tzv. darovacích smluv nebo smluv o důchodu. V těch se třetí osoba zaváže, že na účel dlužníkova oddlužení přispěje jednorázovou částkou nebo pravidelnými splátkami, které bude po dobu oddlužení splácet k rukám insolvenčního správce a navyšovat tak částku, která je určena k úhradě pohledávek. POZOR závazek třetí osoby z takové darovací smlouvy je závazný, a pokud nebude plněn, bude se jej insolvenční správce domáhat.

VÝPOČET MĚSÍČNÍ SRÁŽKY (a zároveň měsíčního příjmu dlužníka po dobu oddlužení splátkovým kalendářem):

Měsíční splátka pro oddlužení splátkovým kalendářem se vypočítá stejně jako srážka pro přednostní pohledávku při exekuci. K postupu obecně viz Srážky ze mzdy a jiných příjmů.

Postup pro výpočet srážky z příjmu v roce 2020:

Čistý příjem povinného (po odečtu daní, zdravotního pojištění apod.) mínus nezabavitelné částky (mění se zpravidla každý rok), pro rok 2020 od 1.7.2020: - povinný: 7.772 Kč - vyživované os. (manželka, děti): 2.591 Kč/osoba (nezabavitelné částky se sečtou a zaokrouhlí na celé koruny nahoru) = rovná se výsledná částka, která se zaokrouhlí dolů na částku v celých korunách dělitelnou třemi a to je X

a) když X > 20.724 Kč, tak nad tuto částku se srazí vše + srazí se 2/3 z částky 20.724 Kč tedy 13.816 Kč (zaokrouhluje se případně na celé koruny dolů)

b) když X < 20.724 Kč, srazí se 2/3 z X

Měsíční srážka:

a) 13.816 + vše z X nad 20.724

b) 2/3 z X

Dlužníkův měsíční příjem po odečtení srážky:

a) nezabavitelná částka + 6.908 Kč

b) nezabavitelná částka + 1/3 z X

pozn. autora: Jak již bylo uvedeno, od 1.7.2019 není nutné, aby dlužník již na počátku oddlužení prokazoval, že svým příjmem (+ zpeněžením postižitelné majetkové podstaty) je schopen uhradit min. 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, to již není podmínka vstupu do oddlužení. Pro představu o průběhu a naději na úspěšnost oddlužení je ale možné již před podáním návrhu na oddlužení provést odhadní výpočet procenta uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů – jejich uspokojení ve výši alespoň 30% dává dlužníkovi (pokud neporuší jiné podmínky oddlužení) téměř jistotu, že bude od hrazení zbytku pohledávek osvobozen. Uhrazení 0,1-29,9% pohledávek nezajištěných věřitelů znamená pro dlužníka určitou nejistotu, neboť v tom případě bude soud individuálně posuzovat, zda je možné dlužníka od hrazení zbytku pohledávek osvobodit či nikoliv a podmínky jsou zatím v zákoně popsány natolik neurčitě, že lze předpokládat, že alespoň zpočátku budou soudy v těchto případech rozhodovat odlišně, než dojde ke zpřesnění zákonné úpravy nebo k vytvoření judikatury. Proto zde uvádíme výpočet procenta uspokojení nezajištěných věřitelů i nadále.

VÝPOČET

1. od hrubé měsíční splátky vypočtené dle předchozího bodu odečteme 900,- Kč + DPH, pokud je insolvenční správce jejím plátcem, celkem tedy 1089,- Kč (= měsíční odměna insolvenčního správce + paušální náhrada nákladů)

2. pokud má dlužník vyživovací povinnost a stanovené výživné, odečteme dále měsíční výši výživného (výživné se hradí v plné výši)

3. výslednou čistou měsíční splátku (poníženou o odměnu insolvenčního správce a případně o výživné) vynásobíme 60 (= 5 x 12 měsíců splátkového kalendáře)

4. přičteme případnou odhadovanou výši výtěžku zpeněžení majetku

5. případně odečteme celkovou výši pohledávek za podstatou (např. dluh na výživném, pracovněprávní nároky zaměstnanců dlužníka, dluh na zdravotním pojištění), hradí se v plné výši kdykoliv po prohlášení úpadku - takže 100% takových pohledávek

6. výsledná částka by měla činit alespoň 30% všech pohledávek nezajištěných věřitelů.

Odstupné při skončení pracovního poměru

Postup při srážkách z odstupného v rámci oddlužení není upraven v zákoně, ale judikaturou. Mělo by se již jednat o ustálenou praxi. Nedá se ale vyloučit, že některý insolvenční správce postupuje trochu jinak.

Základní postup: Při odchodu zaměstnance zaměstnavatel vyplatí pouze mzdu, ve které zohlední základní nepostižitelnou částku.

Odstupné v plné výši musí odeslat insolvenčnímu správci. Insolvenční správce zaměstnanci pak každý měsíc postupně vyplácí nepostižitelnou částku za každý měsíc dle příslušných násobků odstupného. Zbytek odstupného bude použit na oddlužení.

To znamená, že pokud náleží odstupné za tři měsíce v čisté výši 45 000, - Kč, tak insolvenční správce toto odstupné rozpočte do 3 měsíců a v každém měsíci vypočítá nezabavitelnou částku z částky 15 000, kterou zašle dlužníkovi. Zbytek rozvrhne mezi nezajištěné věřitele.

Dlužník by měl o skončení pracovního poměru a nároku na odstupné ihned informovat insolvenčního správce a předložit mu výplatní pásku, ve kterém je zahrnuto i odstupné.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next