Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.1. Základní pojmy

Úpadek je obecně řečeno stav, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům.

Dlužník je v úpadku, pokud

• má více věřitelů, a zároveň

• má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a zároveň

• tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ): tj. dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků nebo neplní své závazky po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některého z věřitelů výkonem rozhodnutí nebo exekucí, popř. na výzvu soudu nedoložil seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ (§ 3 odst. 2 IZ). Teoreticky lze uvést i jiné okolnosti, které svědčí o úpadku, které zákon jako důkaz úpadku výslovně předpokládá. V takovém případě je potřeba skutečně velmi dopodrobna vylíčit všechny skutečnosti a prokázat je, aby z návrhu samotného přímo vyplývalo, že dlužník je v úpadku.

Obdobně jako v případě úpadku lze dle zákona postupovat i v případě „hrozícího úpadku“, který nastává tehdy, lze–li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých závazků.

Insolvenční řízení je procesní postup zjištění úpadku a jeho řešení jedním z dále uvedených způsobů.

IZ = zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Podle insolvenčního zákona lze úpadek řešit vícero způsoby.

Způsoby řešení úpadku dle IZ

  • u právnické osoby:

    * reorganizace

    * konkurz

    * zvláštní způsoby řešení úpadku dle IZ, např. nepatrný konkurz

    * oddlužení (není-li právnická osoba podnikatelem a nemá dluhy z podnikání)

  • u fyzické osoby - podnikatele:

    * konkurz

    * zvláštní způsoby řešení úpadku dle IZ např. nepatrný konkurz

    * oddlužení (nemá-li dluhy z podnikání)

  • u fyzické osoby nepodnikatele:

    * konkurz

    * oddlužení

    * zvláštní způsoby řešení úpadku dle IZ např. nepatrný konkurz

Nepodnikatel znamená, že dlužník není podle zákona (obchodní zákoník, živnostenský zákon) podnikatelem a zároveň nemá závazky (dluhy) vzešlé z podnikání. Dluh vzešlý z dřívějšího podnikání však nemusí v konkrétním případě insolvenční soud považovat za překážku oddlužení – záleží na tom, jak tento dluh vznikl, jak je to dlouho, co dlužník podnikal, kolik dluhů z podnikání má, kolik dluží z podnikání v poměru k ostatním svým dluhům a jak se k možnosti oddlužení staví věřitel. Judikát Nejvyššího soudu KSOS 34 INS 625/2008 změkčuje podmínky oddlužení i pro případ části dluhů pocházejících z podnikání takto – nesmí být těchto dluhů více než 50% z celkových dluhů, posuzuje se doba od vzniku dluhů (čím starší, tím lépe) a věřitelé s tím souhlasí, což znamená, že výslovně neprotestují. Rovněž nemusí být na překážku, pokud má dlužník živnostenské oprávnění a vydělává si tzv. švarc systémem, např. ve stavebnictví, jako pojišťovací agent apod. Musí však jít o „neriziková“ podnikání podobná svým charakterem zaměstnání a vždy je lepší, podaří-li se dlužníkovi získat zaměstnání, byť jen na částečný úvazek.

Dluh z podnikání dále podle zákona nebrání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, jestliže

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo - od 1.7.2017 se má za to, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka, anebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Oddlužení je způsob řešení úpadku především fyzické osoby – nepodnikatele (dále jen dlužník). Jednou ze základních podmínek splnění oddlužení je uspokojení alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. Výše tohoto procenta se v průběhu insolvenčního řízení přezkoumává několikrát, zásadní přezkoumání přichází ve chvíli po zpeněžení majetku, resp. po splnění splátkového kalendáře. Číslo 30% je třeba vnímat v konkrétním případě, nikoliv mechanicky, to že klient je dle výpočtu v návrhu nenaplní ještě neznamená zamítnutí návrhu a konkurz. Nicméně zejména v případech, kdy se klient se svou současnou výší pohledávek a příjmů pohybuje v teoretické rovině kolem 30%, je nutno dopodrobna vysvětlit, proč se klient domnívá, že zákonných 30% splní. V případě, že na konci oddlužení nebude splněno 30%, přihlédne soud k okolnostem dlužníkem nezaviněným (např. nezaviněná autonehoda a snížení příjmu v důsledku úrazu) a ani zde není výše 30% pohledávek nezajištěných věřitelů absolutní. Na druhou stranu důsledkem nesplnění podmínek oddlužení bez výjimečných důvodů je konkurz dlužníka.

Oddlužení může proběhnout dvěma způsoby:

• zpeněžením majetku, nebo

• splátkami po dobu 5 let.

Původní idea zákona, kterou je potřeba mít na paměti a v souvislosti s ní uvažovat o situacích, které nejsou zákonem ani praxí zcela upraveny, je taková, že oddlužení fyzických osob má za úkol pomoci obyčejným lidem, kteří se dostali do pasti zejména spotřebitelských úvěrů, ať již svojí vinou nebo vinou okolností, které nemohli ovlivnit. Tito lidé mají poctivou snahu, byť za cenu krátkodobého strádání (prodej všeho majetku nebo 5 let splácení na hranici minima), se zbavit svých dluhů, které nejsou schopni splácet a vlastně jim jenom pořád rostou. Dlužník by rozhodně neměl nějak přemýšlet o tom, jak své věřitele podvést nebo jak z oddlužení vybruslit nějak snadno. Měl by k oddlužení přistupovat zodpovědně a snažit se uspokojit maximum svých závazků i nad rámec svých zákonných povinností. Cílem oddlužení je uspokojení maxima (v ideálním případě 100%) pohledávek všech věřitelů klienta za podmínek regulovaných soudem, insolvenčním správcem, kdy dlužník má vynaložit veškerou snahu a soud a insolvenční správce „hlídají“, aby věřitelé své nároky uspokojovaly v mezích zákona. Zákon má také výchovný cíl, během oddlužení by měl dlužník uvažovat rovněž o hospodaření se svým majetkem a se svými příjmy a nastavit si pokud možno pravidla ve svém životě, která opakování zadlužení zabrání. V zahraničí jsou např. povinné kurzy, v nichž se dlužníci učí hospodaření a základům ekonomie a práva.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next