Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.11.1. Oddlužení splátkovým kalendářem

Dlužník, u kterého bylo rozhodnuto o schválení oddlužení formou splátkového kalendáře, má následující povinnosti:

  • vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat, taktéž nesmí odmítnout splnitelnou možnost si příjem obstarat,

  • vydat na uspokojení věřitelům tzv. mimořádný příjem pokud dlužník nabude nějaké majetkové hodnoty z titulu dědictví, daru, nebo z neúčinného právního úkonu, je povinen je vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a společně s jinými mimořádnými příjmy použít na splátky jdoucí nad rámec plánovaného splátkového kalendáře (to platí i pokud jde o majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tak měl učinit); v případě odmítnutí dědictví či daru, popř. jeho přijetí v nižší hodnotě bez souhlasu insolvenčního správce, je takový právní úkon neplatný

Standardně se jedná o příjmy z krátkodobých brigád, jednorázových stipendií, z autorských či průmyslových práv, z publikační činnosti, z činnosti výkonného umělce, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vykonávané při zaměstnání, z výher ze soutěží či loterií, z krátkodobého pronájmu majetku apod. Dále je mimořádným příjmem daňový bonus a vrácený daňový přeplatek dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za mimořádný příjem lze považovat i zpětně přiznaný důchod vyplacený nárazově za předcházející měsíce, dále výplaty z pojistných smluv např. po pojistných událostech či při ukončení pojistné smlouvy, pak také určitě různé náhrady škody, nemajetkové újmy, vrácené přeplatky na dodávkách energií a služeb, odměny za darování tkání. V případě dědictví nesmí dlužník uzavřít žádnou dohodu o vypořádání, která by mu přinesla méně, než by činil jeho zákonný podíl, dále nesmí dědictví odmítnout, ale smí mít výhradu soupisu – to, co děděním získá, insolvenční správce zpeněží – buď dohodou s ostatními dědici nebo prodejem.

  • bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru změnu bydliště, popř. sídla a zaměstnání,

  • předložit k 15. lednu a 15. červnu kalendářního roku insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců,

  • nezatajovat žádný ze svých příjmů,

  • na žádost insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení,

  • zákaz poskytnutí jakéhokoliv věřitele na úkor jiných,

  • zákaz přijmout na sebe nové závazky, které by dlužník nemohl v době jejich splatnosti splnit,

  • s majetkem, který slouží k zajištění pohledávek věřitele, dlužník nemůže žádným způsobem nakládat; tento majetek zpeněží insolvenční správce na základě a v souladu s ustanoveními o konkurzu, požádá-li o to zajištěný věřitel,

  • ke zbývajícímu majetku nabývá dlužník právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení splátkovým kalendářem veškerých svých dispozičních práv,

  • dlužník je po celou dobu povinen nakládat se všemi svými příjmy v souladu s usnesením o schválení oddlužení.

K plnění splátkového kalendáře dochází prostřednictvím insolvenčního správce. Proces je stejný jako u výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro přednostní pohledávky – plátci mzdy nebo jiných příjmu se doručí usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem a nařídí se mu provádět srážky v zákonné (nebo usnesením určené) výši. Sražené částky je plátce povinen zasílat přímo insolvenčnímu správci a nesmí je vydat k dispozici dlužníku. Sražené částky insolvenční správce k určenému dni v každém kalendářním měsíci rozešle v poměru určeném usnesením soudu jednotlivým věřitelům.

Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek - např. změna v počtu vyživovaných osob.

Do doby rozhodnutí soudu o splnění oddlužení, může soud, i přestože bylo oddlužení schváleno, toto rozhodnutí zrušit a současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkurzem. Takto může soud rozhodnout, pokud:

  • dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení,

  • vyjde najevo, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude dlužník schopen dodržet,

  • vyjdou po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr

  • v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (Dlužník na sebe v omezené míře, tj. ve zbytku svých příjmů, jež nepodléhají splátkovému kalendáři, může přebírat závazky. Pokud by se však s tímto závazkem dostal do prodlení delšího 30 dní, jedná se o důvod, pro který je možno schválené oddlužení zrušit.) Pozor v této souvislosti např. na celoroční vyúčtování energií apod., dlužník je povinen hradit takové zálohy, aby případný nedoplatek zvládl splatit bez problémů i z nízkého příjmu. Pokud už dojde na situaci, kdy dlužník není schopen částku do 30 dnů zaplatit, je řešením uzavření splátkového kalendáře v písemné formě, kterým se posune splatnost závazku na splatnost jednotlivých splátek a nedochází tak k prodlení.

  • navrhne to sám dlužník.

Schválení oddlužení splátkovým kalendářem má ten důsledek, že dlužník získá dispoziční právo k majetku, který patří do majetkové podstaty v době schválení oddlužení. To neplatí, pokud jde o majetek sloužící k zajištění (zatížený např. zástavním právem). Rovněž se to netýká majetku, který, který dlužník získá až poté, co nastanou účinky schválení oddlužení; exekucí lze postihnout takový majetek, jen pokud jde o pohledávky, které vznikly až po schválení oddlužení.

Během oddlužení splátkovým kalendářem může dlužník kromě výše uvedených mimořádných příjmů, které je povinen uhradit na pohledávky nezajištěných věřitelů, poskytnout věřitelům také dobrovolné mimořádné splátky buď našetřené z nezabavitelné částky, nebo získané dobrovolným zpeněžením majetku, využitím úspor – např. doběhnutí stavebního spoření apod.

Ve chvíli, kdy dlužník splní 100% všech pohledávek věřitelů nebo uplynutím 5 let, na který byl splátkový kalendář sestaven, rozhodne insolvenční soud o splnění oddlužení. Toto rozhodnutí je spíše formální povahy. Před jeho vydáním soud nezkoumá, jak oddlužení proběhlo. O splnění oddlužení rozhoduje soud tak, že ho vezme na vědomí. Rozhodnutím o splnění oddlužení se insolvenční řízení končí. Soud rozhodne o odměně a nákladech insolvenčního správce a jej zbaví jeho funkce. Odměnu a náklady insolvenčního správce hradí rovněž dlužník, ostatně záloha na tyto náklady je jednou z položek splátkového kalendáře, takže je hrazena během splácení.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next