Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.7. Procesní subjekty insolvenčního řízení

Procesními subjekty jsou ti, kdo mají v řízení nějaká práva či povinnosti (jde o širší pojem než účastníci řízení, kteří mají v zákonem daných mantinelech možnost disponovat s návrhem, popř. na něj reagovat). Mezi nejdůležitější subjekty je třeba řadit: insolvenční soud, dlužníka, věřitele, kteří vůči dlužníku uplatňují v řízení své pohledávky a insolvenčního správce.

U věřitelů je třeba zásadně rozlišovat, jestli jde o věřitele, jejichž pohledávky jsou zajištěny, či ne. Pohledávky zajištěných věřitelů mohou být cestou oddlužení uspokojeny zásadně jen prodejem předmětu zajištění, přičemž zajištěný věřitel se může rozhodnout, zda svého práva na zpeněžení zajištěného majetku využije (v takovém případě se postupuje dle příslušných ustanovení IZ o konkurzu), či ne. V případě, že zajištěný věřitel svého práva nevyužije, zůstává mu toto právo zachováno i po skončení oddlužení.

Je třeba podotknout, že pokud svého práva na zpeněžení majetkové podstaty zajištěný věřitel nevyužije, nijak tím svou pozici neohrožuje ani v případě, pokud by nezajištění věřitelé rozhodli o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jelikož na prvním místě se vždy u tohoto způsobu oddlužení uspokojují věřitelé zajištění ( tj. v takovém případě v podstatě proti své vůli).

Svou pozici zajištěný věřitel ohrožuje pouze v případě, že se do oddlužení nepřihlásí, pak by totiž nezajištění věřitelé mohli o zpeněžení zástavy rozhodnout taktéž, přičemž k uspokojení zajištěného věřitele nedojde.

Jednou z doposud nevyjasněných otázek praxe zůstává, co se stane v případě, že se zajištěný věřitel do oddlužení nepřihlásí vůbec a oddlužení proběhne splátkovým kalendářem (samozřejmě za předpokladu, že oddlužení skončí osvobozením, tedy řádně). Zůstává takovému věřiteli jeho zajištění či nikoliv? Logické by bylo, aby zajištění zaniklo, neboť v případě zpeněžení majetku by také zaniklo, ale praktické zkušenosti zatím nejsou. Bohužel pro některé klienty by to mohlo mít fatální důsledky – např. 5 let budou maximálně splácet a poté stejně přijdou (nebo možná nepřijdou) o byt, který je zajištěn zástavním právem věřitele, který se nepřihlásil.

Jelikož věřitelů může být větší počet, upravuje IZ postup, jakým věřitelé o věci společně rozhodují. Za tímto účelem zná IZ institut schůze věřitelů, jenž je oprávněna zvolit členy věřitelského výboru a stanovit mu pravomoci. Pokud je věřitelů méně jak 50, není nutné volit věřitelský výbor, ale stačí jmenovat zástupce věřitelů. Ve vztahu k oddlužení je na místě podotknout, že pouze nezajištěným věřitelům je zachováno zásadní právo rozhodnout o tom, jakým způsobem oddlužení proběhne, tj. zda prodejem majetku či dle splátkového kalendáře. Jejich rozhodnutí nemůže změnit ani soud (!).

Důležitou roli v celém řízení zastává insolvenční správce, který je v řízení nadán řadou zásadních oprávnění a v podstatě je jakýmsi organizátorem příprav a podkladů pro rozhodnutí ve věci. Mimo jiné zastává insolvenční správce i důležité funkce např. v rámci oddlužení formou splátkového kalendáře, kdy dozoruje, zdali dlužník plní své povinnosti tak, jak mu ukládá rozhodnutí o schválení oddlužení. Insolvenční správce je rovněž částečně nápomocen dlužníkovi (aniž by stál na jeho straně). Odměna insolvenčního správce je samostatná pohledávka v insolvenčním řízení se zvláštní povahou.

Vedle těchto subjektů je možno se spíše ojediněle v řízení setkat i se státním zastupitelstvím, popř. likvidátorem dlužníka.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next