Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.2. Pohledávky

Výše pohledávek

Předně je třeba určit výši pohledávek, a to včetně úroku z prodlení, smluvních pokut, nákladů řízení, exekučních nákladů apod. Vyplatí se roztřídit listiny podle jednotlivých věřitelů, přičemž pozor na prodej pohledávek „vymahačským společnostem“ – jedná se o stejnou pohledávku, jen ji vymáhá někdo jiný než původní věřitel. Každou hromadu listin vztahujících se ke stejné pohledávce je pak potřeba seřadit chronologicky od nejstarší listiny k nejnovější. Nejstarší listinou by měl být podklad pohledávky – obvykle smlouva o půjčce/úvěru, uznání dluhu apod. Z nejmladší listiny je zase možné zjistit poslední známou výši pohledávky (obvykle půjde o upomínku, výzvu k úhradě nebo již exekuční titul – rozsudek, platební rozkaz, rozhodčí nález nebo přímo exekuci – usnesení o nařízení exekuce, exekuční příkaz apod.). Je samozřejmě možné, že listiny ke konkrétní pohledávce dlužník nebude mít nebo budou již starší. Pak je potřeba odhadnout současnou výši pohledávky s ohledem na pravděpodobný vývoj, tedy včetně případných nákladů řízení apod. Vždy je lepší výši pohledávky nadsazovat a zaokrouhlovat nahoru – z důvodu větší rezervy při splnění povinnosti uhradit alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů.

Informace o jednotlivých pohledávkách může dlužník získat:

  • na Okresním soudu, v jehož obvodu má nebo měl trvalý pobyt (případně na všech takových soudem za posledních cca 10 let) – nejlépe podat písemnou žádost o poskytnutí informací o všech soudních řízeních, v nichž je dlužník účastníkem v rozsahu: spisová značka, oprávněný, povinný, výše jistiny, pověřený soudní exekutor/exekutorský úřad. Na základě těchto informací může pak dlužník v jednotlivých případech dle spisové značky nahlédnout do jednotlivých spisů a případně si z nich okopírovat rozhodnutí, či na základě těchto informací zjistit u konkrétního soudního exekutora aktuální informace o výši pohledávky.

    * oslovením konkrétních soudních exekutorů nebo vymahačů pohledávek podle posledních dokumentů, které má ohledně pohledávky k dispozici

    * oslovením příslušných věřitelů a žádost o vyčíslení aktuální výše pohledávky. V této přípravné fázi nemá dlužník povinnost upozorňovat věřitele, že hodlá podat insolvenční návrh. Naopak, pokud by upozornil jen některé ze svých věřitelů na tuto skutečnost, mohl by se teoreticky dopustit zvýhodnění některých věřitelů.

Třídění pohledávek

Především je třeba roztřídit pohledávky na:

zajištěné = pohledávky, které mají zajištění, nejčastěji ručitele nebo zástavní právo, typicky hypotéční úvěr, spokojují se v zásadě právě ze zajištění; k zajištění pohledávek v insolvenčním řízení viz kapitola Povolení oddlužení.

nezajištěné = typicky spotřebitelské úvěry, půjčka, dluhy na nájemném a službách spojených s nájmem apod., právě tyto pohledávky musejí být uspokojeny nejméně ve výši 30%

Další dělení je na pohledávky:

vykonatelné = exekuovatelné, tj. nejčastěji přiznané pravomocným rozhodnutím soudu (platební rozkaz, rozsudek), rozhodce/rozhodčího soudu, platebním výměrem zdravotní pojišťovny, vykonatelným notářským/exekutorským zápisem; tj. mimo jiné také všechny, pro jejichž vymožení již nyní probíhá exekuce

nevykonatelné = pohledávky, které nejsou dosud přiznány rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu a nelze je dosud exekuovat, patří sem i pohledávky, které dlužník řádně splácí

Pro stanovení skutečné výše pohledávek je třeba sečíst všechny pohledávky dlužníka, např. i úvěr, který dosud řádně splácí. U zajištěných pohledávek je třeba určit zajištění, z něhož se budou uspokojovat – zajištěné pohledávky se uspokojují jen ze zajištění, ani jejich případný neuhrazený zbytek nepřechází jako nezajištěná pohledávka k dalšímu uspokojení.

Dále je třeba vymezit

pohledávky za podstatou dle § 168 zákona č. 182/2006 Sb.

postavené na roveň pohledávkám za podstatou dle § 169 zákona č. 182/2006 Sb. Všechny tyto pohledávky se uspokojují kdykoliv po rozhodnutí o úpadku v plné výši.

Dále je třeba vymezit

pohledávky peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin

pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (např. trestným činem). Na tyto pohledávky se nevztahuje osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, uspokojují se v plné výši. Pokud by tvořily podstatnou část pohledávek dlužníka, je vyšší riziko, že soud posoudí insolvenční návrh jako nepoctivý záměr a místo oddlužení rozhodne o konkurzu - viz kapitola osvobození dlužníka od placení pohledávek.

Dluh na výživném

Výživné poskytované ze zákona (typicky na nezletilé dítě, rozvedenou manželku) je pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za podstatou. To znamená, že se spokojuje v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. Tzv. běžné výživné, na jehož zaplacení vzniká nárok každý měsíc, se tedy př oddlužení splátkovým kalendářem uspokojuje v plné výši z každoměsíční srážky a teprve po jeho odečtení (a odečtení ostatních pohledávek se stejným režimem, např. odměny ins. správce) se zbytek srážky rozděluje mezi věřitele nezajištěných pohledávek. Co se týče dluhu na výživném (bez ohledu na to, zda byl mezitím rovněž konstatován soudem nebo vznikl jen neplacením výživného po stanovení jeho výše rozhodnutím soudu), uspokojí se také přednostně v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. K tomu např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 3 VSPH 535/2010.

Poznámka 1:

V seznamu závazků je třeba uvádět nejen splatné, ale i dosud nesplatné závazky vč. závazků podmíněných (tzn. takových, kde není jasné, zda splatnost vůbec někdy nastane - např. situace, kdy dlužník je ručitelem jiné osoby). Takovéto závazky je třeba započítat do celkové výše závazků pro účely výpočtu procenta splacených závazků v případě schválení oddlužení. Ne zcela dořešená je otázka, zda dosud nesplatné závazky budou zařazeny do splátkového kalendáře resp. zda do něj mají být zařazeny od počátku či až od okamžiku jejich splatnosti. Nicméně aktuální judikatura se kloní spíše k tomu, že do splátkového kalendáře je třeba zařadit i nesplatné pohledávky, viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 704/2013: "...splátkový kalendář (v rámci oddlužení formou splátkového kalendáře) musí zahrnovat všechny přihlášené a zjištěné pohledávky bez ohledu na jejich splatnost, jinak by v rámci osvobození dlužníka od placení pohledávek (§ 414 IZ) dlužník nemohl být od takových (nesplatných) závazků osvobozen. K tomu pro úplnost odvolací soud považuje za nutné uvést, že ve svém rozhodnutí č.j. KSBR 37 INS 27981/2012, 2 VSOL 340/2013-B-15 ze dne 18.6.2013 vyslovil jiný právní názor, a to že dosud nesplatné pohledávky se do splátkového kalendáře nezařazují (do doby, než nastane jejich splatnost)."

Poznámka 2:

Při posuzování výše alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů by měl soud dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 NSČR 22/2012 ze dne 31.7.2012 přihlížet k výši pohledávek uvedené dlužníkem v insolvenčním návrhu nebo k výši (dosud) zjištěných pohledávek a měl by předběžně posoudit i případné částečné popření těchto pohledávek dlužníkem. Pokud by nastala situace, že dlužník by se svým příjmem neuspokojil alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši, v jaké je uvedl do insolvenčního návrhu, ale tuto podmínku by splnil v případě popření části pohledávek, které rovněž navrhuje ve svém návrhu, a soud po předběžném přezkoumání shledá toto popření možným, měl by soud oddlužení povolit. Pokud později při přezkumu pohledávek dojde k tomu, že popřeny nebudou, a dlužník přestane splňovat podmínku uspokojení alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, je na místě, aby soud oddlužení zrušil a na dlužníka prohlásil konkurz. Konkrétní odůvodnění lze nalézt zde http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=10&id_article=256335&csum=cb832c57

POHLEDÁVKY VZNIKLÉ V ZAHRANIČÍ

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení zde, které bylo následujícím již zrušeno, ale přesto se podle čl. 84 nového toto nařízení vztahuje na všechna řízení zahájená a jednání učiněná před 26.červnem 2017,

budoucí úprava: NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2015/848 ze dne 20. května 2015, o insolvenčním řízení zde, které se vztahuje na všechna řízení a jednání učiněná po 26. červnu 2017

Obě nařízení jsou v celém rozsahu přímo závazná a vynutitelná v kterémkoliv členském státě EU, pokud by český zákon byl s nimi v rozporu, použije se úprava nařízení – následující text se vztahuje na současnou právní úpravu.

Uznávání - členské státy si navzájem uznávají úpadková řízení, tj. rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení učiněné soudem členského státu, je uznáváno ve všech ostatních členských státech od okamžiku, kdy nabude účinku ve státě, který řízení zahájil. Uznání úpadkového řízení nevylučuje zahájení řízení soudem v jiném členském státě. Řízení zahájené později se stává vedlejším úpadkovým řízením, nařízením ES je pak blíže upravena kolize hlavního a vedlejšího úpadkového řízení.

Rozhodné právo - až na výjimky stanovené samotným nařízením ES, je rozhodným právem právo státu, ve kterém bylo obecně úpadkové řízení zahájeno, podle něj pak probíhá řízení a jím se řídí podmínky celého řízení

informování věřitelů a přihlašování pohledávek

Právo přihlásit pohledávky

Každý věřitel včetně správce daně a orgánů sociálního zabezpečení, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě než státě, který zahájil řízení, má právo písemně přihlásit pohledávky v úpadkovém řízení.

Povinnost informovat věřitele

1. Jakmile je v některém členském státě zahájeno úpadkové řízení, příslušný soud tohoto státu nebo jmenovaný správce podstaty neprodleně informují známé věřitele, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiných členských státech s výjimkou Dánska.

2. Tyto informace předané prostřednictvím individuálních oznámení obsahují zejména lhůty, sankce za nedodržení těchto lhůt, subjekt nebo orgán, u kterého se přihlašují pohledávky a jiná stanovená opatření. Toto oznámení rovněž informuje o tom, zda věřitelé, jejichž pohledávky jsou přednostní nebo zajištěné věcným právem, musí své pohledávky přihlásit.

Insolvenční návrh - vyplnění v případě pohledávek vzniklých v zahraničí

Z výše uvedeného lze dovodit, že český dlužník má povinnost dle českého insolvenčního zákona uvést do insolvenčního návrhu všechny své závazky včetně zahraničních a všechny své věřitele včetně zahraničních a český soud pak na základě tohoto nařízení a jeho promítnutí do ins. zákona – ust. § 430 zákona č. 182/2006 Sb. - informuje známé zahraniční věřitele o zahájení úpadkového řízení a o jejich právech a povinnostech zvláštním obesláním. Zahraničním věřitelům začne běžet lhůta pro přihlášení pohledávky až po doručení tohoto zvláštního obeslání. Pokud dlužník takového věřitele do návrhu neuvede, může být jeho pohledávka vymáhána i později a dlužník riskuje i skončení oddlužení pro nepoctivý záměr. Na druhé straně je povinnost uvést všechny své věřitele limitována dobrou vírou dlužníka – pokud nebyl informován o převedení pohledávky na jiného věřitele (např. časté převedení pohledávky úvěrové společnosti na společnost se sídlem ve Velké Británii) a původní věřitel po něm v období těsně před podáním insolvenčního návrhu pohledávku vymáhal, nemůže mu být kladeno za vinu, že věřitele v návrhu neuvedl. Okolnosti by ale v každém jednotlivém případě soud posuzoval individuálně.

Mezinárodní příslušnost

1. Soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení úpadkového řízení. V případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, považuje sídlo, pokud není prokázán opak.

2. Pokud jsou hlavní zájmy dlužníka soustředěny na území některého členského státu, jsou soudy jiného členského státu příslušné k zahájení úpadkového řízení proti dlužníkovi pouze tehdy, pokud má dlužník provozovnu na území tohoto členského státu. Účinky takového řízení jsou omezeny na majetek, který se nachází na území tohoto členského státu.

3. Pokud bylo úpadkové řízení zahájeno podle odstavce 1, stávají se jakákoli následná řízení podle odstavce 2 vedlejšími řízeními. Tato řízení musí být likvidačními řízeními.

4. Územní úpadková řízení uvedená v odstavci 2 mohou být zahájena před zahájením hlavního úpadkového řízení podle odstavce 1 pouze tehdy, a) pokud úpadkové řízení podle odstavce 1 nemůže být zahájeno z důvodů stanovených právem členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, nebo b) pokud žádá o územní úpadkové řízení věřitel, který má bydliště, obvyklé místo pobytu nebo sídlo v členském státě, na jehož území se nachází dotyčná provozovna, nebo jehož pohledávka vznikla na základě činnosti této provozovny.

Účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení

Účinky úpadkového řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetku nebo práva náležejícího do majetkové podstaty se řídí právem členského státu, ve kterém se probíhající soudní řízení koná.

Pravomoci správce podstaty

Správce podstaty jmenovaný soudem může vykonávat veškeré pravomoci, které mu jsou svěřeny podle práva státu, který řízení zahájil, v jiném členském státě, dokud v tomto státě není zahájeno jiné úpadkové řízení nebo učiněno ochranné opatření bránící jejich výkonu na základě návrhu na zahájení úpadkového řízení v tomto státě.

Výkon práv věřitele

1. Kterýkoli věřitel může přihlásit svou pohledávku v hlavním nebo kterémkoli vedlejším řízení.

2. Správci podstaty v hlavním i kterémkoli vedlejším řízení přihlašují u jiného řízení pohledávky, které již byly přihlášeny v řízení, pro které byli jmenováni, za předpokladu, že je to v zájmu věřitelů v řízeních, pro která byli jmenováni, s výhradou práv věřitelů toto odmítnout nebo vzít zpět přihlášení svých pohledávek, pokud to rozhodné právo stanoví.

3. Správce podstaty v hlavním nebo vedlejším řízení je oprávněn účastnit se jiných řízení podobně jako věřitel, zejména účastnit se schůze věřitelů.

Příklady

1) Dlužník má byt zajištěný zástavním právem na základě hypotéčního úvěru, který řádně splácí. Vedle toho má čtyři již vykonatelné nezajištěné pohledávky – dva spotřebitelské úvěry, jednu půjčku od sestry a dluh na elektřině. Zajištěná pohledávka se uspokojí prodejem zajištění, tedy prodejem bytu. Pokud bude uspokojena celá pohledávka a z prodeje zbudou prostředky, obdrží je dlužník. Nezajištěné pohledávky se budou uspokojovat splátkovým kalendářem nebo prodejem majetku (záleží v zásadě na nezajištěných věřitelích, jaký způsob vyberou). Pokud oddlužení proběhne splátkovým kalendářem, peníze z prodeje bytu (pokud nějaké získá po uspokojení zajištěné pohledávky) nemusí na úhradu dluhů použít, proběhne-li oddlužení prodejem (jiného) dlužníkova majetku, patří zbytek peněz do majetkové podstaty a bude použit na úhradu nezajištěných pohledávek. V opačném případě, pokud nebude uspokojena celá zajištěná pohledávka, protože hodnota zajištění je nižší, nemůže již zajištěný věřitel uplatnit zbytek jako nezajištěnou pohledávku spolu s ostatními.

2) Dlužník má 5 různých věřitelů (úvěry, dluh na nájemné, na vodném a stočném), je rozvedený se dvěma nezletilými dětmi, které jsou v péči matky, a dlužník jim má hradit výživné ve výši 1000,- Kč měsíčně na každé z nich. Výživné nehradí řádně, nyní má dluh na výživném ve výši 40 000,- Kč. Při výpočtu, zda splní podmínky oddlužení, je nutné od celkové částky, kterou je dlužník schopen uhradit v rámci oddlužení (za 5 let podle současného příjmu, resp. hodnota jeho majetku) odečíst kromě odměny ins. správce také plnou výši dluhu na výživném (zvýšenou případně o měsíce projednání oddlužení, pokud nebude hradit ani v té době) a dále tzv. běžné výživné, na nějž vzniká nárok každý měsíc. Teprve poté je možné stanovit, zda zbývající část splátek/majetku bude postačovat pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši alespoň 30%.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next