Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.3. Podmínky oddlužení

Základní podmínky oddlužení:

  • • úpadek dlužníka – viz kapitola Základní pojmy

  • • absence spáchání trestného činu majetkové či hospodářské povahy v posledních 5 letech - k tomu podrobně viz kapitola Povolení oddlužení

  • • absence rozhodnutí o návrhu na oddlužení dlužníka v minulosti – zde v praxi existuje výjimka, pokud byl předchozí insolvenční návrh odmítnut např. pro formální nedostatky, lze ho v zásadě podat znovu. Zákaz platí v situaci, kdy již oddlužení, resp. konkurz na klienta proběhly (ovšem i to lze posoudit individuálně s ohledem na dobu, která od té chvíle uběhla apod.).

  • • výpočet procenta pohledávek nezajištěných věřitelů, které musí dlužník uspokojit – jedná se o ALESPOŇ 30%, tj. 30% je absolutní minimum – naopak je možné uspokojit více procent až celou výši, tedy 100% nezajištěných pohledávek (v této souvislosti je nutné si uvědomit, že dlužník by morálně měl uhradit celý svůj dluh, oddlužení není primárně osvobozením od úhrady, ale způsobem, jak dlužník uhradí co největší část svých dluhů nebo i celé dluhy všem svým věřitelům poměrně a je přitom chráněn proti zvyšování pohledávek o další náklady řízení a další náklady při kumulaci pohledávek, které mohou být likvidační, je to postup, který maximalizuje výtěžek věřitelů za podmínek, které dlužníka nezlikvidují).

K tomu lze z praxe dodat další podmínku: oddlužení musí být celkově pro dlužníka dosažitelné a udržitelné, jinak nemá smysl insolvenční návrh podávat. To znamená skutečně racionálně zhodnotit, zda dlužník má nebo nemá zajištěné pohledávky (které se v zásadě uspokojují ze zajištění, typicky byt s hypotéčním úvěrem), zda uspokojí za 5 let splácení s rezervou alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, a to i poté, co budou ze splátky odečteny pohledávky za majetkovou podstatou nebo jim na roveň postavené – vždy odměna insolvenčního správce a náhradu nutných výdajů, tj. 1089,- Kč měsíčně, resp. velmi často výživné (a případný dluh na něm ) v plné výši. Dále je třeba zvážit, nakolik stabilní je příjem dlužníka nebo hodnota jeho majetku a v neposlední řadě také spočítat, kolik dlužník po srážce každý měsíc obdrží a zda je schopen s takovým příjmem žít 5 let splácení, aniž by se znovu zadlužil (je třeba myslet i na spotřebu energií, nájemné, aby nevznikal nedoplatek, dluh), a to i v případě zhoršených podmínek (nemoc, úraz, dočasná ztráta zaměstnání atd.).

Odměna insolvenčního správce

  • - v případě zpeněžení majetku (také u zpeněžení zajištění u zajištěných pohledávek) určité procento z hodnoty majetku

  • - v případě plnění oddlužení splátkovým kalendářem činí včetně nákladů 1089,- Kč měsíčně včetně DPH, tedy za 5 let 66 000,- Kč

Odměna správce se ze splátek hradí v plné výši a jako první, je to tzv. pohledávka za podstatou. Od součtu splátek je tedy nutné odečíst nejprve celou odměnu insolvenčního správce a pak teprve počítat splnění alespoň 30% pohledávek nezajištěných věřitelů.

Manželství

V případě, že dlužník je v manželství, je třeba zvážit postup oddlužení jednoho z manželů nebo obou – viz kapitola Oddlužení manželů.

Vyživovací povinnost

  • - - pro případ oddlužení splátkovým kalendářem

V případě, že má dlužník vyživovací povinnost, je potřeba zjistit její charakter a adekvátně ji zahrnout do výpočtu splátek a nezabavitelných částek, které dlužníku zůstanou v případě splátkového kalendáře nebo do majetkové podstaty v případě oddlužení prodejem majetku dle těchto pravidel:

1) vyživovací povinnost je stanovena rozhodnutím soudu - při výpočtu částky použitelné pro oddlužení se děti nepočítají mezi vyživované osoby dlužníka, výživné je totiž pohledávkou postavenou na úroveň pohledávkám za podstatou, což znamená, že ze srážené částky určené pro věřitele se uspokojí nejprve toto výživné v plné výši (což provádí insolvenční správce), a pak teprve ostatní pohledávky nezajištěných věřitelů. Vyživovací povinnost se v tomto případě uvádí v návrhu na povolení oddlužení mezi závazky dlužníka.

2) vyživovací povinnost není stanovena rozhodnutím soudu - v takovém případě je potřeba při výpočtu částky použitelné pro oddlužení započítat mezi vyživované osoby i děti dlužníka, tzn. že nezabavitelná částka dlužníka se zvyšuje o 1/4 základní nezabavitelné částky za každé vyživované dítě dlužníka. Vyživovací povinnost je dlužník povinen plnit sám z příjmu, který mu zbyde po odvedení splátek věřitelům.

  • - - pro případ oddlužení zpeněžením majetku

Po uspokojení zajištěných pohledávek ze zajištění se zpeněžuje celý majetek a z něj se uspokojuje jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za podstatou výživné určené soudně – rozdělení viz předchozí bod. Výživné se sčítá jen v případě, že po dobu běžícího oddlužení nebylo hrazeno, ale nikdy se nepočítá do budoucna (nenásobí 60), protože nárok na splátku výživného vzniká vždy znovu každý měsíc.

ASISTENCE TŘETÍCH OSOB

Jestliže z výpočtu předcházejícího podání insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník nebude schopen uhradit min. 30% pohledávek nezajištěných věřitelů, je možné, aby mu v tom pomohla nějaká třetí osoba.

Je možné učinit tak (jednorázovou) darovací smlouvou nebo smlouvou o důchodu, kterou se třetí osoba zaváže poskytovat dlužníkovi po dobu trvání oddlužení pravidelné peněžní dávky .

Takovouto smlouvu musí dlužník připojit k návrhu na oddlužení, podpisy zavázaných osob na smlouvách musí být úředně ověřeny.

Plnění poskytnuté na základě takové smlouvy v zásadě není vratné ze strany dlužníka ani po skončení oddlužení. Existuje více názorů na to, zda je plnění třetí osoby na základě takové smlouvy vymahatelné insolvenčním správcem a/nebo dlužníkem v průběhu oddlužení, samozřejmě záleží na konkrétním obsahu smlouvy, ale i tak existuje názor, že vymáhat lze i že nelze. Sporná je i otázka, zda a za jakých podmínek lze smlouvu o důchodu během trvání oddlužení vypovědět.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next