Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.12. Osvobození dlužníka od placení pohledávek

 12.12.1. Ručitel dlužníka

Pokud chce dlužník docílit toho, aby po něm věřitelé nemohli v oddlužení nesplacené části svých pohledávek v budoucnosti vymáhat, je třeba, aby insolvenční soud rozhodl o osvobození dlužníka od placení pohledávek. Je třeba upozornit na to, že v období mezi rozhodnutím o splnění oddlužení a rozhodnutím o osvobození od placení pohledávek existuje teoretická možnost, že by se věřitelé mohli pokusit zbytku nesplacených pohledávek na dlužníku domáhat. Jde o technickou nedořešenost legislativních postupů v rámci oddlužení. Z tohoto důvodu je doporučováno, aby dlužník, který se chce těmto rizikům vyhnout, podal návrh na osvobození co nejdříve, resp. neprodleně po rozhodnutí soudu o splnění oddlužení. O návrhu na osvobození od placení pohledávek rozhoduje soud pouze na návrh dlužníka. Před rozhodnutím o osvobození soud dlužníka vyslechne.

V určitých případech může soud o osvobození rozhodnout i v případě, kdy dlužník nesplatil minimálních 30% pohledávek nezajištěných věřitelů. Soud tak učiní jen na návrh dlužníka, pokud tento prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou věřitelé obdrželi, není nižší, než kolik by se jim dostalo v konkurzu. V tomto případě by však dlužník měl dobrovolně věřitelům uhradit rovněž svoje příjmy nebo vydat svůj majetek za dobu oddlužení, jedná se o nedořešenost zákona. V konkurzu by věřitelé měli nárok na dlužníkův majetek i příjmy, zatímco v oddlužení mají nárok pouze na uspokojení z jednoho způsobu. Pokud tedy bude dlužník plnit pouze jedním ze dvou způsobů, nedosáhne stejné úrovně uspokojení věřitelů jako v konkurzu. Na tento postup však dosud není jednotná judikatura.

Osvobození se týká, všech pohledávek, které byly do oddlužení zahrnuty, dále pak pohledávek těch věřitelů, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a těch, které věřiteli být uplatněny mohly, ale nebyly. Vedle toho se osvobození týká i ručitelů, popř. dalších osob, které měly vůči dlužníkovi právo postihu pro pohledávky výše vyjmenované.

V praxi existovaly v minulosti nejednotné názory jednotlivých soudů, ale i jednotlivých soudních senátů na otázku pohledávky náhrady nákladů exekuce soudních exekutorů. Autorka tohoto textu je přesvědčena, že tato otázka je v současnosti přesvědčivě vyložena Ústavním soudem v jeho nálezu ze dne IV.ÚS 3250/14 ze dne 28.7.2016. V zásadě platí, že pohledávka na náhradu nákladů exekuce vzniká soudnímu exekutorovi již pověřením k provedení exekuce (v případě, že v exekuci není ničeho vymoženo odvíjí se její výše od nulového vymožení) a to buď vykonatelná (pokud stihl vydat pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce) nebo nevykonatelná (pokud nestihl). S touto pohledávkou pak soudní exekutor po podání insolvenčního návrhu nakládá jako jakýkoliv jiný věřitel. Po úspěšném oddlužení se osvobození dlužníka vztahuje rovněž na (zbytek) pohledávky soudního exekutora z titulu náhrady nákladů exekuce. Pokud soudní exekutor přesto vymáhá po osvobození náklady exekuce či dokonce vydá teprve příkaz k úhradě nákladů exekuce, je třeba se aktivně bránit námitkami proti příkazu k úhradě nákladů exekuce a/nebo návrhem na zastavení exekuce.

Osvobození se při oddlužení splátkovým kalendářem netýká zajištěného věřitele, kterému zůstává po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku zachováno, pokud nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky. Dosud není přesvědčivě vyřešena otázka, zda se v tomto ustanovení myslí zajištěným věřitelem pouze takový věřitel, který svou pohledávku do oddlužení přihlásil nebo i ten, který tak neučinil. V případě, že by se zajištěný věřitel do řízení se svou pohledávkou nepřihlásil a nezajištění věřitelé by rozhodli o splnění oddlužení prodejem majetku, nemá zajištění vliv a majetek bude zpeněžen, stejně jako kdyby nebyl předmětem zajištění. Nabízí se tedy paralela, že i v případě plnění oddlužení splátkovým kalendářem by mělo zaniknout zajištění věřiteli, který svou pohledávku do řízení nepřihlásil. Nicméně tento postup ještě není v praxi potvrzen judikaturou. Dále se osvobození nevztahuje na pohledávky náhrady škody na zdraví (ty jsou postaveny na úroveň pohledávek za podstatou a uspokojují se kdykoliv během oddlužení i po něm v plné výši).

Osvobození se také nevztahuje na peněžitý trest nebo jinou majetkovou sankci, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, a dále na pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti, tj. mimo jiné úmyslným trestným činem nebo přestupkem.

K případu náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem a také k současnému průběhu insolvenčního řízení a podmíněného odsouzení se vyjadřuje rozhodnutí Nejvyššího soudu 4 Tdo 624/2015 zde, mimo jiné konstatuje, že tyto pohledávky nezanikají ani v případě, že se věřitel do insolvenčního řízení nepřihlásí.

Co se týče škody způsobené neúmyslným porušením právní povinnosti – např. nedbalostním přečinem – mělo by jít o klasickou pohledávku, kterou by měl věřitel řádně uplatnit v insolvenčním řízení. Pokud půjde o pohledávku náhrady škody na zdraví, bude se uspokojovat ve smyslu ust. § 169 odst. 1 písm. b) v plné výši (pohledávka postavená na roveň pohledávkám za podstatou), v ostatních případech poměrně, tj. stejně jako ostatní nezajištěné pohledávky. Konkrétní potvrzení tohoto postupu v judikatuře zatím není k dispozici.

Pokud nejsou splněny požadavky pro osvobození, soud návrh na osvobození zamítne. Proti takovému zamítnutí může podat odvolání jen dlužník. Naproti tomu proti rozhodnutí o osvobození může podat odvolání i věřitel, jehož pohledávky nebyly v insolvenčním řízení zcela uspokojeny, přičemž namítat lze pouze to, že podmínky pro osvobození nebyly splněny.

Ve výjimečných případech může soud osvobození dlužníka od placení pohledávek zpětně odejmout, a to v následujících případech:

  • na základě návrhu některého z věřitelů podaného do 3 let od právní moci rozhodnutí o osvobození vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl některým věřitelům výhody na úkor jiných (toto neplatí, pokud stejné námitky mohl věřitel uplatnit i před osvobozením), nebo

  • ve stejné lhůtě lze rozhodnutí o osvobození zrušit, pokud byl v této lhůtě dlužník odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení, popř. přiznání osvobození či jinak poškodil věřitele.

Pokud by soud osvobození zrušil, mohli by se věřitelé nesplacené části pohledávek na dlužníkovi nadále domáhat.

Otázky a odpovědi

Mám na půjčku v bance ručitele a teď mám obavu, že při podání návrhu na oddlužení bude banka peníze požadovat po ručiteli. Je to tak? A pokud ano, jde tomu nějak zabránit?

Bohužel ručitel je na tom při oddlužení dosti špatně:

věřitel se na něj může obrátit kdykoli během oddlužení, a podle aktuální výše dluhu

bude ručitel povinen zbytek (co ještě nezaplatil dlužník) zaplatit

věřitel se na ručitele může pravděpodobně obrátit i po skončení oddlužení; toto

není jisté, protože k tomu ještě není judikatura. Zákon mluví o tom, že dlužník je při úspěšném oddlužení osvobozen od zbytku závazků, nikoli, že tyto závazky zanikají (čímž by zaniklo i ručení); pravděpodobně i po skončení oddlužení by ručitel musel zbytek dluhu doplatit

a navíc, co zákon říká jednoznačně je, že po skončení oddlužení se ručitel nebude

moci zpětně domáhat na dlužníkovi toho, co za něj sám zaplatil; neboli dlužník je osvobozen od všech svých závazků, včetně toho vůči ručiteli

Jak tomu zabránit – těžká otázka. Jednou možností je, že si ručitel sám podá návrh na oddlužení, splňuje-li podmínky. Druhá možnost, jak by ručitel aspoň trochu zlepšil svou situaci, je, že ještě před začátkem oddlužení celý dluh, za který ručí nebo jeho část zaplatí, v rámci oddlužení svou pohledávku za dlužníkem uplatní a získá alespoň minimálně 30% své pohledávky.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next