Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.5. Oddlužení manželů

Teoreticky je možné, aby osobní bankrot vyhlásil pouze jeden z manželů. V praxi to ovšem dělá řadu potíží. Pokud jsou za dluhy odpovědní oba a dluhy vznikly v době manželství, je nejlepší, aby návrh na oddlužení podávali společně, což IZ výslovně umožňuje na základě novely účinné od 1.1.2014. Podáním společného návrhu se předejde dalším soudním sporům a exekucím vedeným proti druhému z manželů (který nepodal návrh na oddlužení).

Ve společném návrhu musí manželé mimo jiné prohlásit, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek (tj. včetně výlučného majetku jen jednoho z manželů) byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. V některých případech – zejména když má jeden z manželů hodně majetku ve svém výlučném vlastnictví – tak může být výhodnější, aby podal návrh na oddlužení každý z manželů samostatně.

V rámci insolvenčního řízení pak mají manželé postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka. Což znamená, že musí dohromady splatit min. 30% ze všech svých dluhů (jak společných, tak i těch, které byly jen jednoho z nich). Rovněž z toho plyne, že podmínky oddlužení musí plnit oba – pokud by např. soud zjistil u jednoho z manželů, že návrhem sleduje nepoctivý záměr, dopadnou důsledky (zamítnutí návrhu, popř. zrušení již schváleného oddlužení) na oba manžele. Dále z toho plyne, že v řízení platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu obou.

Další kapitolkou jsou oddlužení osob krátce po rozvodu manželství, kdy např. není nebo bylo krátce předtím vypořádáno společné jmění manželů dohodou. V takovém případě obvykle alespoň část závazků pochází rovněž ze společného jmění manželů. Za trvání manželství by tedy věřitelé měli teoreticky nárok uspokojit svůj nárok z celého SJM. Žádná dohoda mezi manželi by tedy neměla věřitele v takovém případě zkrátit a na úhradu pohledávek by se mělo použít celé SJM.

Otázky a odpovědi

Jako manželé jsme se rozvedli, bez rozdělení SJM, po rozvodu za dva měsíce každý samostatně jsme podali návrh na IŘ, ex manželovi bylo povoleno oddlužení splátkovým kalendářem, já se do jeho řízení nepřihlásila. Já mám ve výlučném majetku byt nabytý před manželstvím, ale je na něm zástava zajištěného věřitele 850tis, podle NZ s doložkou vykonatelnosti, kde jsme závazek uznali tehdy ještě jako manželé, ale peníze si napůjčoval pouze tehdy manžel a já o tom ani nevěděla, ale už jsem podepsala. Byt zřejmě bude prodán. Pohledávku 850tis. on i já jsme uvedli v seznamu závazků, ale věřitel podal pouze přihlášku ke mně. Otázka zní: mohu podat návrh na rozdělení SJM i nyní za účasti insolvenčního správce nebo sama? Máme společné pouze dluhy, on také i z podnikání. Mohu po ex manželovi požadovat polovinu z 850tis. I když jsem se nepřihlásila do jeho IŘ, resp. nebo to bude jeho nový dluh od data právní moci rozsudku o rozdělení SJM nebo tento dluh zanikne v rámci IŘ?

Návrh na vypořádání společného jmění manželů lze podat po skončení manželství rozvodem do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V rámci vypořádání společného jmění manželů se mimo jiné (pokud nebyly za trvání manželství nebo v souvislosti s ním uzavřeny jiné dohody o uspořádání a správě společného jmění) vzájemně vypořádávají nároky obou manželů na náhradu toho, co každý z manželů ze svého majetku vynaložil na společné jmění a naopak, co bylo ze společného vynaloženo na výlučný majetek jednoho z manželů.

Pokud by tedy ve Vašem případě nebylo ani jednoho insolvenčního řízení a (pro zjednodušení jediná) pohledávka ze společného jmění manželů by se uspokojila z Vašeho výlučného majetku, měla byste nárok na úhradu poloviny takové pohledávky v rámci vypořádání sjm, protože jste ze svého vynaložila dvakrát více. Insolvenční řízení však tuto situaci komplikuje. Můžete podle mého názoru teoreticky kdykoliv podat návrh na vypořádání společného jmění manželů ve spolupráci se svým insolvenčním správcem, který bude účastníkem místo Vás (na druhé straně bude účastníkem insolvenční správce bývalého manžela - viz ust. § 159 ins. zákona). Vypořádání bude řešeno jako incidenční spor obou insolvenčních řízení. Vzhledem k tomu, že v sjm nebyl žádný majetek a pohledávky ze sjm jsou již řešeny v obou insolvenčních řízeních, to však podle mého názoru nemá v tuto chvíli smysl.

Co se týče nároku na úhradu poloviny pohledávky, která byla uspokojena z Vašeho výlučného majetku, nárok na ni vznikne podle mého názoru až ve chvíli, kdy bude skutečně uhrazena. Pokud se zajištěný věřitel přihlásil do Vašeho insolvenčního řízení a uplatnil nárok na uspokojení ze zajištění, vznikne ve chvíli, kdy se zajištění prodá a uhradí se pohledávka tohoto věřitele, teoretický nárok na úhradu poloviny pohledávky Vaším bývalým manželem. Ve Vašem případě bych tedy prostřednictvím insolvenčního správce podala návrh na vypořádání sjm až po uhrazení této pohledávky. Vypořádání sjm se stane incidenčním sporem, který může pokračovat i po skončení jednoho nebo obou oddlužení (do postavení účastníka se dostane místo ins. správce dlužník) (viz § 159 odst. 4 ins. zákona). Výsledek vypořádání lze obtížně předvídat pro nedostatek informací ohledně Vašeho majetku a závazků za celou dobu trvání manželství, nicméně výsledkem může být nárok na úhradu poloviny zmíněné pohledávky vůči manželovi. Protože pohledávka vznikne až po schválení jeho oddlužení, nebude podle mého názoru uspokojována v jeho insolvenčním řízení, protože nepatří mezi pohledávky za majetkovou podstatou ani mezi pohledávky postavené jim na roveň, ale nebude ani zahrnuta do osvobození po jeho skončení. Domnívám se tedy, že budete moci požadovat její uhrazení po skončení manželova oddlužení, a to v obecné promlčecí době pro právo přiznané rozhodnutím soudu, tedy 10 let. Je samozřejmě otázkou, zda bude mít bývalý manžel v praxi pohledávku z čeho uhradit.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next