Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

12.6. Insolvenční návrh, odůvodnění

Insolvenční návrh může SEPSAT a podat věřitel nebo za dlužníka osoba vymezená v zákoně. Od 1.7.2017 nemůže návrh na oddlužení sepsat a podat sám dlužník, s výjimkou dlužníka, který má sám právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonal zkoušku insolvenčního správce

OSOBY OPRÁVNĚNÉ SEPSAT A PODAT NÁVRH ZA DLUŽNÍKA:

- advokát, notář, soudní exekutor (s výjimkou soudního exekutora, který vede proti dlužníkovi exekuční řízení), insolvenční správce (max. odměna za sepis a podání smí být 4000,- Kč bez DPH a 6000,- Kč bez DPH v případě společného oddlužení manželů, pohledávka se uplatní v insolvenčním řízení jako pohledávka za majetkovou podstatou, tj. dlužník neplatí předem)

- akreditovaná právnická osoba (nemá nárok na žádnou odměnu za sepis a podání návrhu) – pozor na různé „oddlužovací společnosti“, které požadují odměnu; seznam akreditovaných osob povede Ministerstvo spravedlnosti; od 1.2017 běží roční přechodné období, kdy jsou tyto osoby povinny si zajistit akreditaci u Ministerstva spravedlnosti

- dlužník sám, pokud má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

Insolvenční návrh a návrh na oddlužení se podává na předepsaném formuláři. Aktuální formulář naleznete na: https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR. Naleznete zde také základní instrukce pro vyplnění a vzor vyplněného formuláře - pozor takto vyplněný formulář by soudům dnes již pravděpodobně nestačil - vyplnění by mělo být podrobnější, a to zejména pokud jde o bod 7 formuláře.

Vyplnění bodu 7 formuláře:

Na základě judikatury je potřeba výrazně vnímat skutečnost, že při podání návrhu na oddlužení jde o dva různé návrhy v jednom. Jedním návrhem je návrh na zjištění úpadku/hrozícího úpadku (insolvenční návrh) a druhým je návrh na povolení oddlužení. První návrh se objevuje právě v kolonce 6 formuláře návrhu – zde je potřeba skutečně přesně a podrobně vylíčit skutečnosti, které prokazují, že dlužník je v úpadku/hrozí mu úpadek.

Kdy je dlužník v úpadku / hrozícím úpadku, stanoví § 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Doporučujeme soustředit se na úpadek. Dlužník je v úpadku, jestliže:

  1. má více věřitelů (to znamená alespoň 2) = do bodu č. 6 se napíše např. "dlužník má více věřitelů, jak vyplývá ze seznamu závazků, viz příloha č. ..."

  2. má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (to znamená alespoň 2) = do bodu č. 6 se napíše např. "dlužník má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti; jedná se například o závazek vůči věřiteli .... ze smlouvy ...., u kterého se dlužník dostal do prodlení už se splátkou splatnou dne .... a následně s dalšími splátkami a tyto splátky dlužník dosud neuhradil, a dále o závazek vůči věřiteli .... ze smlouvy ...., který věřitel v důsledku prodlení dlužníka se splátkami zesplatnil dne .... (dopis o zesplatnění je přílohou č. ....) a od tohoto okamžiku činí výše dluhu částku .... (viz seznam závazků - příloha č. ...)"

  3. je v platební neschopnosti; platební neschopnost sice fakticky znamená to, že dlužník není schopen dostát svým závazkům, nicméně insolvenční zákon stanoví několik přísných domněnek o platební neschopnosti, které velmi doporučujeme pro odůvodnění úpadku v bodu 6 použít - soudy se nespokojí s jinými typy odůvodnění (jako např.: celkem bych měl splácet 15.000 Kč měsíčně a přitom můj příjem je pouze 15.000 Kč měsíčně).

    Platební neschopnost: má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti, jestliže:

    1. neplní závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti; to je nejčastěji využitelná domněnka platební neschopnosti; dlužník do bodu 6 uvede např. "Následující závazky neplní dlužník po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti: 1) závazek vůči věřiteli .... ze smlouvy .... – dluží splátku splatnou dne ... a následující splátky, 2) závazek vůči věřiteli .........."; tuto domněnku lze podpořit dalšími:

    2. dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků = dlužník do bodu 6 uvede např. " dlužník zastavil platby všech svých peněžitých závazků, neboť poslední platbu na své dluhy provedl dne ...."

    3. není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí = dlužník do bodu 6 uvede např. "v současnosti probíhá exekuce srážkami z příjmu ve prospěch oprávněného věřitele ....., kde dluh v současnosti činí .... ; exekuce je nařízena také ve prospěch oprávněného věřitele pro dluh ve výši ....; vzhledem k tomu, že dlužník nemá jiný majetek než příjem ze zaměstnání, na který jsou prováděny srážky ve výši .... Kč měsíčně, nemůže věřitel, který je druhý v pořadí, dosáhnout uspokojení své pohledávky exekucí."

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud – tedy: a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Dlužník může požádat přímo v insolvenčním návrhu o stanovení nižších splátek, než jsou zákonem stanoveny (zejména proto, že by mu prostředky, které by mu po provedení srážek zbyly, nepostačily pro zajištění živobytí). Pokud dlužník navrhuje stanovení nižších než zákonem určených splátek, musí uvést navrhovanou výši měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a popis důvodů, které vedly k jeho úpadku. Dle komentáře ASPI takovému návrhu soud vyhoví jen v případě, že lze důvodně předpokládat, že během oddlužení dojde k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši min. 50% (nestačí tedy obecný požadavek oddlužení 30% pohledávek nezajištěných věřitelů). O návrhu dlužníka věřitelé před rozhodnutím soudu ve věci hlasují. Pokud soud žádosti nevyhoví, může se dlužník odvolat.

praktická poznámka: pokud se nám do kolonek formuláře nevejde vše, co by tam mělo být, můžeme formulář doplnit dalšími listy, na které ve formuláři odkážeme, tyto listy označit jako "přílohu č. ..." a jako "doplnění kolonky č. ... formuláře návrhu", a vyplnit je přehledně potřebnými údaji

Návrh je třeba opatřit úředně ověřeným podpisem, popř. podpisem elektronickým.

Spolu s předepsaným formulářem je třeba poslat soudu povinné přílohy. Seznam příloh je vyjmenován v závěru formuláře návrhu - v praxi je časté, že chybí povinné přílohy insolvenčního návrhu - často to bývají seznamy dlužníků a zaměstnanců; v takovém případě soud vyzve dlužníka a osobu, která za něj podala insolvenční návrh aby v krátké lhůtě (obvykle 7 dnů) přílohu doplnil. Pokud tak neučiní, soud insolvenční návrh odmítne (takže se ani nezačne zabývat návrhem na oddlužení).

praktická poznámka: veškeré přílohy, včetně jednotlivých listin, musejí být číslovány; doporučujeme v případě listin vypracovat jejich přehledný seznam (např. "Seznam listin dokládajících dlužníkovy příjmy za poslední 3 roky"), tento očíslovat (např. jako přílohu č. 4) a jednotlivé listiny očíslovat podřazeně tomuto seznamu (např. příloha č. 4.1., 4.2. ...)

POZOR: Pokud soud vyzve po podání návrhu k jeho doplnění, je nutné si poučení o tom, co a jak má být doplněno, pořádně pročíst a případně se i konkrétně na soudu informovat, co přesně je třeba doplnit. Pokud návrh podala zákonem určená osoba za dlužníka, doručuje se výzva k doplnění této osobě i dlužníkovi, přičemž lhůta běží od doručení druhému z nich. Lhůta pro doplnění nesmí být delší než 7 dnů, je tedy třeba reagovat okamžitě. Jinak hrozí výše zmíněné odmítnutí návrhu. Tím pominou účinky podaného návrhu, dlužník pak (do případného podání nového návrhu) není chráněn proti exekuci apod.

ZÁLOHA

Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Proti rozhodnutí o uložení povinnosti uhradit zálohu se lze odvolat. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení stanovená rozhodnutím insolvenčního soudu ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Zálohu zřejmě může uhradit i osoba odlišná od dlužníka – v takovém případě uplatní nárok na její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next