Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.11.8. Vymáhání výživného na nezletilé dítě

Pokud rodič (nebo předek) neplní svoji vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, může se dítě (zastoupené druhým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo jinou osobou) domáhat:

určení (stanovení) vyživovací povinnosti soudní cestou

  • bud’ schválením dohody rodičů nebo rozhodnutím soudu

  • v případě, že rodiče žijí spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost neplní nebo v případě, že spolu rodiče nežijí, případně před rozvodem manželství rodičů

  • výsledkem je pravomocný rozsudek soudu, v němž je určena konkrétní vyživovací povinnost povinnému – např. „… je povinen přispívat na výživu nezletilé Anny, narozené 1.1.2017, částkou 2.000,- Kč měsíčně. Výživné je splatné vždy do 15. dne v kalendářním měsíci předem k rukám matky nezletilé.“

V případě, že takto určené výživné je hrazeno nepravidelně, v nižší částce nebo vůbec, může se oprávněné nezletilé dítě (zastoupené zákonným zástupcem nebo opatrovníkem) domáhat:

uhrazení dlužného výživného výkonem rozhodnutí nebo exekucí

Podkladem výkonu rozhodnutí nebo exekuce je vždy pravomocný rozsudek soudu, v němž je stanovena konkrétní osobě konkrétní vyživovací povinnost. Výživné jím stanovené se promlčuje postupně po splátkách (zpravidla měsíčních) v promlčecí době 10 let od splatnosti.

Jde-li o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce pro vymožení výživného na nezletilé dítě a vyživovací povinnost trvá i po vymožení dlužného výživného, pokračuje se v exekuci nebo výkonu rozhodnutí i poté, a to každý měsíc pro běžné výživné. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která již běží, pouze pro běžné výživné (dluhy byly uhrazeny) může podat povinný a soud mu vyhoví, pokud jsou zde předpoklady, že už výživné bude hradit řádně.

Výkon rozhodnutí

- lze využít zejména v případě, že navrhovatel (obvykle zákonný zástupce dítěte) zná plátce příjmu povinného rodiče (plátce mzdy nebo jiných příjmů) nebo číslo bankovního účtu povinného rodiče nebo ví, kde má povinný movitý nebo nemovitý majetek, který lze exekuční zabavit a zpeněžit

- při návrhu se nehradí soudní poplatek

- pokud je výkon oprávněný, nehrozí ani náhrada nákladů řízení

- je však nutné soudu přesně a jednoznačně určit, jakým způsobem má výkon rozhodnutí provést a lze vybrat pouze jen způsob – tedy určit názvem, IČ a sídlem plátcem mzdy nebo jiného příjmu, určit přesným číslem a kódem banky účet povinného nebo přesně vymezit majetek povinného a u movitých věcí rovněž uvést, kde se nacházejí; jednotlivé způsoby exekuce zde

- nemá-li dítě nebo jeho zástupce tyto informace o povinném, lze podle ust. § 260 zákona č. 99/1963 Sb., požádat soud pomoc při zjišťování bydliště povinného nebo na základě návrhu oprávněného dítěte vyzvat povinného, aby soudu sdělil, odkud pobírá příjem a v jaké bance má veden účet. Nevyhoví-li povinný, může mu soudu udělit pořádkovou pokutu. Problém ovšem je, že se tím povinný dozví, že se zřejmě chystá vymáhání výživného a účet může zrušit, resp. zaměstnání opustit

VZOR návrhu na výkon rozhodnutí pro výživné na nezletilého

Exekuce

- oprávněný nezná plátce příjmu povinného ani jeho číslo účtu v bance, ani místo, kde má povinný majetek, ale je zde jistota, že povinný má legální příjem (z něhož je možné srážet, tj. dostatečně vysoký) nebo že má na účtu vyšší částku k uhrazení dlužného výživného nebo, že vlastní majetek, který je zabavit a zpeněžit - oprávněný se může obrátit na jakéhokoliv soudního exekutora

- exekutor má možnost zjistit plátce příjmu a číslo účtu v bance svou činností, může použít i více způsobů exekuce

- pro vymožení výživného na nezletilé dítě může exekutor rovněž pozastavit řidičské oprávnění povinného, což má za cíl jej přimět k úhradě

- u výživného na nezletilé dítě nesmí exekutor odmítnout návrh na exekuci pro to, že nebyla uhrazena záloha na náklady exekuce

- POZOR: pokud exekuce není úspěšná pro nemajetnost povinného, hradí náklady exekuce oprávněný (dítě zastoupené matkou); lze si s exekutorem předem dojednat max. výši účelně vynaložených nákladů exekuce

VZOR návrhu na nařízení exekuce pro výživné na nezletilého

Trestní stíhání

- neplnění vyživovací povinnosti (úmyslné i z nedbalosti) je trestným činem dle ust. § 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku

- k naplnění skutkové podstaty je třeba, aby povinný neplnil vyživovací povinnost po dobu delší než 4 měsíce nebo se plnění po stejnou dobu vyhýbal

- trestní řízení není závislé na občanskoprávním stanovení výše výživného v rozsudku, posuzuje se v něm především možnost povinného výživu zajišťovat a jeho úmysl nebo nedbalost, případně vyhýbání se povinnosti výživu zajišťovat; tj. dluh na výživném ve výši čtyřnásobku stanoveného výživného nemusí nutně znamenat naplnění skutkové podstaty a naopak

- povinný má možnost až do vynesení rozsudku soudu prvního stupně uhradit celý dluh a pokud nehrazení výživného nemělo trvale nepříznivých následků (obvykle nemělo), trestní stíhání se zastaví – ust. § 197 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku

- POZOR byť je podání trestního oznámení na neplatícího povinného právem nezletilého, je třeba vždy důsledně uvážit, jaké bude mít následky; u některých neplatičů může mít podání jistý donucující účinek, protože povinný nebude chtít riskovat potrestání (v případě dosud netrestaných osob obvykle pouze podmíněné odsouzení); u jiných, kteří např. skutečně nemají z čeho výživné hradit, může být případný záznam v rejstříku trestů (podmíněné odsouzení) nebo v případě pokračování/opakování neplacení i výkon trestu odnětí svobody spíše jen překážkou v nalezení zaměstnání a nemusí vést k úhradě dluhu na výživném

- trestní oznámení lze podat písemně nebo ústně do protokolu na kterémkoliv oddělení Policie ČR, podává ho nezletilý prostřednictvím zákonného zástupce nebo opatrovníka

VZOR trestního oznámení zanedbání povinné výživy nezletilého

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next