Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.6.5.2. Sousedská práva

Vlastník může se svým vlastnictvím volně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastník je ale zároveň omezen právy ostatních vlastníků. Tato omezení se projevují hlavně v rámci sousedských vztahů.

Ustanovení o sousedských právech se používají nejen mezi přímými sousedy, ale obecně na všechny případy, kdy vlastník jednoho pozemku (včetně stavby) ruší vlastníka jiného pozemku. Toto rušení se obvykle nazývá imise.

NOZ rozlišuje:

1) imise přímé – ty jsou zakázány vždy (příkladem může být třeba např. svádění vody na cizí pozemek), a

2) imise nepřímé – ty jsou zakázány jen tehdy, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. (Nepřímou imisí je jakákoli činnost či nečinnost způsobující např. vnikání kouře, prachu či hluku na cizí pozemek, která však nebyla původcem přímo zamýšlena, ale je jen vedlejším účinkem jeho jednání. Může se jednat i o vnikání zvířat na cizí pozemek.)

Ten, kdo je rušen imisemi souseda, se může u soudu domáhat zákazu činnosti, která jej obtěžuje. Výjimkou jsou imise způsobené provozem závodu nebo podobného zařízení, které bylo úředně schváleno – u nich má soused právo jen na náhradu újmy v penězích.

Příklady práv a povinností sousedů:

- Pokud kořeny či větve stromů rostoucích na jednom pozemku přesahují na pozemek souseda, může se soused postarat o jejich šetrné odstranění.

- Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.

- Vlastník musí sousedovi umožnit vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku a hospodaření na něm, nelze-li účelu dosáhnout jinak.

- Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat proto, že není spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu zřizuje soud, který také vymezí její rozsah, přitom dbá na to, aby soused byl zřízením nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Nezbytnou cestu může soud zřídit i jako tzv. služebnost – viz kapitola "Věcná práva k cizím věcem". Za nezbytnou cestu vlastníkovi pozemku náleží úplata a odčinění újmy, jež mu vznikla (pokud již není kryta úplatou). Pokud byla nezbytná cesta zřízena jako umělá, je povinen ji udržovat ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastník pozemku může také požadovat, aby žadatel převzal pozemek potřebný pro nezbytnou cestu do svého vlastnictví. Pokud pominul důvod pro zřízení nezbytné cesty, může se vlastník pozemku domáhat u soudu jejího zrušení.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next