Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.6.5.3. Nabývání vlastnického práva

Přivlastnění věci opuštěné a nález věci ztracené či skryté

NOZ opouští dřívější řešení, dle něhož vlastnické právo k takovým věcem nabývá automaticky obec (vyjma nemovitostí) a upravuje poměrně podrobně , jak se s takovou věcí nakládá a kdo se stane jejím vlastníkem.

Vlastníkem nalezené věci se tak stane nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, a to po 3 letech od nalezení. Zvláštní režim platí pro nalezená zvířata: Nálezce k nim nabude vlastnické právo již po uplynutí 2 měsíců, během nichž se o zvíře nikdo nepřihlásil. Pokud nálezce o zvíře nemá zájem, může je obec svěřit provozovateli útulku pro zvířata. Pokud se po uplynutí 4 měsíců o zvíře nikdo nepřihlásí, může provozovatel útulku se zvířetem volně nakládat.

Pro opuštěné nemovité věci platí lhůta 10 let, po jejím uplynutí nabývá vlastnické právo stát. Přitom platí domněnka, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.

Přírůstek

Přírůstek věci může být buď přirozený - zejména plody věci (včetně plodů, které vydává zvíře – např. vejce od slepice), strom vyrostlý na pozemku, naplavenina atd. Zásadně platí, že přirozený přírůstek náleží vlastníkovi věci.

Přírůstek může být také umělý – vzniklý zpracováním věci či smísením věci. Přírůstkem je rovněž stavba na pozemku, což plyne z toho, že stavba je součástí pozemku. Viz kapitola "Stavba je součást pozemku".

Vydržení

Pokud osoba, která právo k věci nemá, avšak toto právo fakticky vykonává po stanovenou dobu, dojde k vydržení práva.

Vydržet tedy může pouze ten (držitel), kdo fakticky ovládá určitou věc, počíná si jako vlastník, popř. osoba, která má k věci jiné právo. Zároveň musí jít o poctivého držitele, tedy držitele, který má přesvědčivý důvod domnívat se, že mu skutečně náleží právo k věci, které je předmětem vydržení.

Vydržením dochází nejčastěji k nabytí práva vlastnického, stejně tak je ale možné nabýt i právo odpovídající věcnému břemeni, nebo právo stavby.

K vydržení práva k movité věci je třeba nepřerušená držba po dobu 3 let. Pro věci nemovité je stanovena lhůta 10 let. Do této doby se započte i doba, po kterou měl věc v poctivé držbě právní předchůdce.

Novinkou dle NOZ je možnost mimořádného vydržení, jehož se může dovolávat i osoba, která neprokáže právní důvod své držby. Předpokladem mimořádného vydržení je však uplynutí dvojnásobné doby oproti standardním lhůtám (tj. 6 let u věcí movitých a 20 let u nemovitých).

Kdo však měl nepoctivý úmysl (např. zloděj), nemůže právo vydržet ani mimořádně.

PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA SMLOUVOU

A) Věci zapsané ve veřejném seznamu

Při převodu věcí zapsaných ve veřejném seznamu dochází k nabytí vlastnického práva až vkladem do tohoto veřejného seznamu.

B) Věci nezapsané ve veřejném seznamu

Podle dosavadního OZ je k nabytí vlastnického práva k movitým věcem vedle účinné smlouvy (kupní, darovací atd.) nutné ještě předání věci nabyvateli (kupujícímu, obdarovanému atd.). NOZ toto mění a k převodu vlastnického práva u movitých věcí dochází již samotnou účinností smlouvy. Totéž platí i pro nemovité věci, které nejsou zapsané ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). Pokud by převodce (prodávající) uzavřel takových smluv více (s více osobami), nabude vlastnictví k věci ta osoba, které převodce věc jako první předá. A není-li takové osoby, stává se vlastníkem osoba, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první.

Výjimka z uvedeného pravidla platí pro koupi zboží v obchodě – vlastnické právo se zde nabývá převzetím věci, resp. až zaplacením kupní ceny při samoobslužném prodeji.

NABYTÍ VLASTNICTVÍ OD NEVLASTNÍKA

Podstatná pro nabytí vlastnictví od nevlastníka je dobrá víra nabyvatele – tedy zda byl vzhledem k okolnostem důvodně přesvědčen o tom, že vlastnictví skutečně nabývá (že druhá strana je vlastníkem věci). Ochrana dobré víry je jednou ze základních zásad NOZ. Podmínky nabytí vlastnictví od nevlastníka se liší zejména podle toho, zda se jedná o věci, které jsou či nejsou evidované ve veřejném seznamu.

A) Věci zapsané ve veřejném seznamu

Pokud někdo jedná v důvěře v pravdivost a úplnost zápisů ve veřejném seznamu, musí právní řád jeho dobrou víru chránit.

Proto podle NOZ platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav tomu, kdo věcné právo nabyl za úplatu od osoby, kterou na základě zápisu ve veřejném seznamu považoval za osobu k tomu oprávněnou (chráněn takto není ten, kdo nabude věcné právo darem).

Tato ochrana dobré víry nabyvatele v NOZ ale není neomezená. Jejím cílem je, aby vlastníci dbali svých práv, tj. i sledovali, jestli ve veřejné evidenci nefiguruje namísto nich jiná – k tomu neoprávněná osoba.

Pokud se skutečný vlastník věci dozví, že zápis ve veřejném seznamu neodpovídá skutečnosti, měl by v první řadě požádat úřad vedoucí veřejný seznam o zápis tzv. poznámky spornosti, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl.

Musí však prokázat, že se domáhá svých práv u příslušného orgánu (kterým bude zpravidla soud), a to nejpozději do 2 měsíců od zápisu poznámky spornosti, jinak bude poznámka spornosti vymazána.

Poznámka spornosti má plnit upozorňující funkci ve vztahu k případným nabyvatelům věci, jíž se zápis týká. Jestliže má tedy někdo zájem o koupi věci, u níž ve veřejném seznamu taková poznámka figuruje, musí počítat s tím, že se nebude moci odvolávat na to, že doufal v oprávněnost osoby věc převést (tj. že byl v dobré víře).

B) Věci nezapsané ve veřejném seznamu

Pokud jde o nabývání těchto věcí od osoby, která nebyla oprávněna vlastnické právo převést, existuje v zásadě trojí režim:

1) Dobrá víra nabyvatele se předpokládá (ten ji nemusí prokazovat, naopak skutečný vlastník bude muset prokazovat, že nabyvatel nebyl v dobré víře) při způsobech nabytí uvedených v §1109 NOZ. Nejčastěji jde o tyto případy:

- nabytí ve veřejné dražbě

- od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, tzn. zejména při maloobchodním prodeji (výjimka viz 2) – použité zboží)

- za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil (např. mu ji půjčil)

2) Získal-li někdo podle § 1110 NOZ za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který s takovými věcmi obchoduje (tj. např. v autobazaru či zastavárně), vlastnické právo k věci nemusí nabýt, a to přestože byl v dobré víře. Pokud totiž skutečný vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu byla odcizena, může se ve lhůtě 3 let od tohoto okamžiku domáhat vydání věci po nabyvateli. Zde je tedy dobrá víra nabyvatele prolomena ve prospěch práv skutečného vlastníka.

3) V případech, na které se § 1109 ani 1110 NOZ nepoužije, se uplatní § 1111 NOZ, dle něhož nabude vlastnické právo pouze ten, kdo jednal v dobré víře, že převodce může vlastnické právo k věci převést. Svou dobrou víru musí nabyvatel v případě sporu sám prokázat.

Pokud však vlastník svou věc ztratil, nebo mu byla odňata činem povahy úmyslného trestného činu (tzn. zejména krádeží), může se dožadovat jejího vydání i proti osobě, která věc nabyla v dobré víře.

Otázky a odpovědi

1) Kdo koupí nemovitost od člověka, který ji podle katastru vlastní, nemůže o ni přijít (koupil ji v dobré víře od vlastníka dle katastru). Jak se toto dotkne zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovitosti, který se uplatňuje u smluv o půjčce? Věřitel má na sebe převedenou nemovitost hned, jak se podepíše smlouva a s ní zajišťovací převod práva, tzn. ode dne podpisu smlouvy je zapsán na katastru nemovitostí jako vlastník. Kdy může nemovitost prodat? Pokud nově kupující nemovitost koupí v dobré víře, dlužník přijde o nemovitost i v případě, že ze smlouvy o půjčce řádně plní? 2) A co v případě, že o smlouvě vznikne spor? Pokud by na katastr byla vložena poznámka o tom, že o vlastnictví nemovitosti je veden soudní spor, znamenalo by to, že prodej nemovitosti může být zneplatněn, jelikož nový kupující nemohl být v dobré víře, pokud si přečetl vloženou poznámku na katastru?

1) Tento problém bude vyřešen tak, že dle NOZ se zajišťovací převod práva bude zapisovat do katastru i s uvedením toho, že má tento převod dočasnou povahu. V takovém případě nebude moci případný kupující tvrdit, že byl v dobré víře, že nemovitost kupuje od vlastníka.

2) Ano (tak je to v podstatě již v současnosti).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next