Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.8.3.2. Smluvený režim

Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. V případě uzavření smlouvy mezi snoubenci, nabude smlouva účinnosti až uzavřením manželství.

Pokud k úpravě dojde za existence manželství, zpravidla si manželé upraví i stávající společné jmění. Není možné, aby měl smluvený režim zpětný účinek. Pokud se smlouva týká věci zapsané do veřejného seznamu (typicky nemovitosti), nabude v této části smlouva účinnosti až zápisem do tohoto seznamu.

Smluvený režim lze změnit další dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu.

Do veřejného seznamu se smlouva zapíše, je-li to v ní ujednáno nebo na žádost obou manželů.

Účinnost vůči třetím osobám

Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů (stejně tak se budou zapisovat rovněž rozhodnutí soudu o změně nebo zrušení společného jmění). Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.

Problém účinnosti vůči třetím osobám

NOZ v účinné verzi nestanovuje výslovně účinnost smlouvy o společném jmění vůči třetím osobám, která by měla nastat zveřejněním smlouvy ve veřejném seznamu bez ohledu na to, zda s obsahem smlouvy byla třetí osoba seznámena (v jiných případech se manželé mohou dovolat účinků smlouvy vůči třetí osobě jen v případě, že této třetí osobě byl obsah smlouvy znám). Z důvodové zprávy však jasně vyplývá, že to měl zákonodárce v úmyslu. Výkladové stanovisko expertní skupiny říká, že budou existovat dva různé seznamy smluv a/nebo rozhodnutí soudu (!) o změně rozsahu společného jmění – jeden neveřejný, tzv. Centrální evidence manželských smluv a veřejný tzv. Seznam listin o manželském majetkovém režimu. Oba seznamy povede Notářská komora.

Problém je v tom, že účinné znění exekučního řádu v § 42 zákona č. 120/2001 Sb., dovoluje vést exekuci i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Toto ustanovení je v rozporu s ochranou majetku dle NOZ.

K věci se vyjadřuje Expertní komise (pozor nejde o její stanovisko, pouze vyjádření) - celé stanovisko zde. Stručně řečeno, Expertní komise má za to, že rozpor nenastává, neboť dle exekučního řádu lze exekuci nařídit proti celému společnému jmění, ale provést ji lze pouze proti části společného jmění, která by připadla povinnému manželovi, což je povinen zjistit sám exekutor - provést jakoby vypořádání (dle vyjádření je povinným ten manžel, který dluh převzal před manželstvím, nebo jemuž vzniknul za trvání manželství). Totéž dle vyjádření platí pro dluh podle ust. § 732 zákona č. 89/2012 Sb. Pro případ, že exekutor (soud v případě výkonu rozhodnutí) nebude takto postupovat a/nebo v případě postižení majetku druhého manžela, aniž by byl povinným, má druhý manžel využít k obraně tzv. vylučovací (excindační) žalobu, v případě exekuce movitých věcí ještě před ní návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Manžel povinného (tj. nedlužný manžel) bude v těchto řízeních prokazovat skutečnosti, které by prokazoval při vypořádání společného jmění v důsledku jeho zrušení či zániku, tedy např. že majetek ve společném jmění byl pořízen z jeho výlučného majetku (§ 742 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., že postih takového majetku by byl v rozporu s potřebami nezaopatřených dětí (§ 742 odst. 1 písm. d) zákona č. 9/2012 Sb.) či že ze společného jmění již byly uhrazeny v předcházející exekuci dluhy manžela, který je povinným a tím byl jeho hypotetický podíl na společném jmění vyčerpán.

Autor tohoto textu má za to, že vyjádření neřeší všechny sporné otázky a některé nové naopak přináší - např. na rozdíl od "dvoufázového" nařízení exekuce, v rámci něhož soudní exekutor může sám zkoumat a fiktivně vypořádávat sjm, aby byl schopen stanovit podíl povinného, který může postihnout, při výkonu rozhodnutí soud při nařízení výkonu na konkrétní majetek nemá prostor toto zjišťovat. Dále např. pokud se druhý manžel dozví o dluhu povinného manžela až v okamžiku nařízení exekuce (v praxi reálná věc), bude teprve dávat najevo nesouhlas ve smyslu ust. § 732 a soudní exekutor bude muset posuzovat, zda dluh náleží do sjm či nikoliv, ačkoliv toto rozhodnutí jinak spadá do nalézacího řízení a soudní exekutor k němu nemá dostatečnou pravomoc ani prostor. Rovněž tak bude na soudním exekutorovi, aby posuzoval, zda bude postih majetku v rozporu s potřebami nezaopatřených dětí apod. To bude klást na exekuční řízení mnohem větší nároky, které nakonec mohou vést ke snížení vymahatelnosti pohledávek, ale i k většímu zatížení dlužníků (zvýšení nákladů řízení, prodloužení doby exekuce). Jak bude vše skutečně fungovat uvidíme až v praxi.

Smlouva

Smluvený režim může být:

- režim oddělených jmění

- režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství

- režim rozšíření nebo zúžení společného jmění v zákonném režimu

Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, s výjimkou situací, které zákon zakazuje. Např.: rozsah, obsah, dobu vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů, uspořádání pro případ zániku manželství smrtí (pak se v této části považuje za dědickou, pokud splňuje náležitosti podle dědického práva). Výjimka: smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.

Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a dále nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; taková smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Správa ve smluveném režimu

Úprava je velmi stručná a neupravuje všechny důsledky správy ve smluveném režimu.

Smlouvu o správě společného jmění, která bude odlišná od zákonné úpravy mohou uzavřít manželé i snoubenci (účinnosti v tomto případě opět nabude až uzavřením manželství). Pokud se smlouva týká věci zapsané do veřejného seznamu (typicky nemovitosti), nabude v této části smlouva účinnosti až zápisem do tohoto seznamu. Smlouva o správě musí obsahovat ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem

Smlouva o smluvené správě nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a dále nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; taková smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Právní jednání

Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.

Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela:

a) při nakládání se společným jměním jako celkem,

b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.

Pokud by manžel jednal bez souhlasu druhého ve věcech, ve kterých se souhlas vyžaduje, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next