Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.12.1. Zásady, předpoklady a důsledky dědění

Hlavní zásady dědického práva dle NOZ

1) Dědické právo (právo na dědictví nebo jeho část) vzniká smrtí zůstavitele, a to ze zákona, podmínkou ale je, že došlo k dědickému řízení (viz kapitola Dědické řízení). Osoba, která zemřela před zůstavitelem nebo současné s ním, nedědí.

2) Princip univerzální sukcese. Dědici nastupují do všech existujících práv a povinností, která na ně smrtí zůstavitele přechází, aniž by o nich konkrétně museli mít vědomost (na rozdíl od principu singulární sukcese, který se uplatní např. při přechodu práv a povinností z jedné určité smlouvy).

3) Odpovědnost za dluhy zůstavitele. Jedna z nejvýraznějších změn, kterou pro oblast dědického práva NOZ přinesl, spočívá v tom, že dědici dle NOZ odpovídají za dluhy zůstavitele v plném rozsahu (a nikoliv tedy do výše nabytého dědictví, jak tomu bylo dle OZ). Blíže k odpovědnosti za dluhy a k možnostem, jak ji omezit, viz kapitola Odpovědnost za dluhy.

4) Pro projednání dědictví se vždy použije právní úprava platná a účinná v době smrti zůstavitele, a to jak hmotněprávní (OZ nebo NOZ), tak procesněprávní (OSŘ nebo zákon o zvláštních řízeních soudních). Za platná se považují i pořízení pro případ smrti pořízená zůstavitelem ještě za účinnosti OZ, avšak splňující náležitosti dle NOZ (byť by dle OZ byla neplatná), a to za podmínky, že zůstavitel zemřel až za účinnosti NOZ.

Předpoklady dědění

Smrt fyzické osoby Smrt člověka se prokazuje úmrtním listem vystaveným matrikou po prohlídce mrtvého těla, ve kterém je vyznačena doba smrti. Nelze-li tělo prohlédnout stanoveným způsobem, může osobu prohlásit za mrtvou soud, a to i bez návrhu. V prohlášení uvede datum, které platí za den smrti. Není-li jistota, zda určitá osoba přežila jinou osobu (což je v dědických vztazích klíčové), zakotvuje NOZ právní domněnky, že všichni zemřeli současně (typicky se uplatní např. v případě hromadné havárie apod.).

Existence pozůstalosti Tedy existence majetku, který se může stát dědictvím.

Existence způsobilého dědice Osoba, která se má stát dědicem, musí k tomu být způsobilá, a to jednak absolutně a jednak relativně. Absolutně způsobilá je osoba, která se dožila smrti zůstavitele (srov. též výše) a která má právní osobnost (s výjimkou nascitura, tedy počatého dítěte, které narodí-li se pak živé, může být dědicem zůstavitele, který zemřel v době od početí do narození tohoto dítěte). Dědicem mohou být i právnické osoby (na základě pořízení pro případ smrti), a to dle NOZ i takové, které mají teprve vzniknout, za podmínky, že vzniknou do jednoho roku od smrti zůstavitele. Relativně způsobilá je osoba, která s ohledem na svůj vztah k zůstaviteli není z dědického práva vyloučena, a to buď v důsledku dědické nezpůsobilosti anebo v důsledku úkonu zůstavitele (viz kapitola Vyloučení z dědického práva).

Právní důvod Právním důvodem dědění je, jak bylo výše uvedeno, buď

- zákon; anebo

- zůstavitelovo pořízení pro případ smrti, kterým se povolává dědic (dědická smlouvy či závěť).

Projev vůle nebo právně relevantní chování týkající se přijetí či odmítnutí dědictví (srov. kapitolu Dispozice s dědictvím)

Důsledky dědění

Smrt fyzické osoby je právní skutečností, která má za následek zánik právní osobnosti zemřelého (jeho způsobilosti být nositelem práv a povinností). V důsledku smrti fyzické osoby pak některá práva a povinnosti zcela zaniknou a jiná přejdou (v plném rozsahu či omezeně) na jiné subjekty, a to buď děděním, anebo jiným způsobem.

a) Práva, která jsou s ohledem na svou povahu nepřenositelná a smrtí osoby zcela zanikají, jsou zejména:

Práva a povinnosti vyplývající z rodinně právních vztahů (např. vyživovací povinnost)

Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů (např. povinnost zaměstnance vykonávat práci a povinnost zaměstnavatele ji zaměstnanci přidělovat; již vzniklé peněžité nároky srov. níže)

Práva a povinnosti vyplývající z plné moci (zanikají zcela, byla-li zemřelá osoba zmocněncem, a byla-li zemřelá osoba zmocnitelem, pro jejího zástupce dle plné moci platí pouze povinnost učinit nezbytné kroky, aby právní nástupci zemřelého neutrpěli újmu)

Společné jmění manželů (ze zákona zaniká)

b) Práva, která přecházejí na jiné subjekty jinak než děděním, jsou zejména:

• Právo na ochranu osobnosti zemřelé osoby (ochrany osobnosti osoby se po její smrti může domáhat kterákoliv z osob jí blízkých)

Nájemní právo k bytu (zemře-li nájemce, přechází nájemní právo k bytu na členy jeho domácnosti za podmínek upravených v § 2279 zákona č. 89/2012 Sb.)

Peněžité nároky zaměstnance vůči zaměstnavateli (nárok na vyplacení dlužné mzdy a další peněžité nároky zaměstnance vůči zaměstnavateli přecházejí do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku postupně na manžela/děti/rodiče zemřelého, se kterými žil v den smrti ve společné domácnosti, a teprve částky převyšující tento nárok se stávají součástí pozůstalosti)

Dávky sociálního zabezpečení, na něž vznikl oprávněnému nárok ještě před smrtí (nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby přechází postupně na manžela/děti/rodiče zemřelého, se kterými žil v den smrti ve společné domácnosti)

c) Ostatní práva a povinnosti přecházejí na dědice zemřelého podle pravidel dědického práva.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next