Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.12.2. Vyloučení z dědického práva

Dědická nezpůsobilost

NOZ stanoví (§ 1481 zákona č. 89/2012 Sb.), že některé osoby jsou z dědického práva pro své chování vůči zůstaviteli či jeho poslední vůli ze zákona vyloučeny:

- ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předkům/potomkům/manželovi;

- ten, kdo se dopustil zavrženíhodného jednání vůči zůstavitelově poslední vůli (donucení, lstivé svedení, překažení, zatajení, zfalšování apod.).

Tyto osoby jsou ze zákona nezpůsobilé dědit, ledaže jim zůstavitel výslovně odpustil.

- ze zákonné dědické posloupnosti je pak vyloučen zůstavitelův manžel, jestliže v den smrti zůstavitele probíhalo řízení o rozvod, jehož důvodem bylo domácí násilí ze strany manžela vůči zůstaviteli, a dále rodič dítěte, byl-li zbaven rodičovské zodpovědnosti pro její zneužívání/zanedbávání.

Vydědění

Vyděděním lze vyloučit nepominutelného dědice (blíže viz kapitola Pořízení pro případ smrti) z jeho práva na povinný díl. Zůstavitel tak musí učinit ve formě předepsané pro pořízení závěti. Dle NOZ (§ 1646 zákona č. 89/2012 Sb.) je vydědění možné z těchto důvodů:

- nepominutelný dědic neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi;

- nepominutelný dědic neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl;

- nepominutelný dědic byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze;

- nepominutelný dědic vede trvale nezřízený život;

- nepominutelný dědic je tak zadlužen či si počíná tak marnotratně, že existuje obava, že nezachová povinný díl pro své potomky – v takovém případě lze vydědit tohoto dědice s tím, že jeho povinný díl je zanechán jeho dětem.

Dle NOZ již není podmínkou platnosti listiny o vydědění výslovné uvedení některého ze zákonných důvodů vydědění. Jestliže zůstavitel důvod vydědění neuvede, dědic získá svůj povinný díl, ledaže je proti němu některý zákonný důvod vydědění prokázán v dědickém řízení (prokazovat jej může např. vykonavatel závěti či jiný dědic). Zůstavitel tedy např. může jako důvod vydědění uvést do listiny o vydědění skutečnost, že dědic vede nezřízený život, byť zatím ne trvale (v době pořízení listiny o vydědění tedy ještě důvod vydědění neexistuje). Jestliže bude po smrti zůstavitele prokázáno, že zákonný důvod vydědění (trvalé vedení nezřízeného života) byl naplněn v okamžiku smrti zůstavitele, dojde k platnému vydědění takového dědice. Zůstavitel také může důvod vydědění sdělit např. jen vykonavateli závěti, který jej pak může v řízení o dědictví použít, aniž by zůstavitel musel důvod popisovat do listiny o vydědění.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next