Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.12.4. Odpovědnost za dluhy

NOZ posiluje postavení věřitelů a nově zavádí pravidlo, podle kterého dluhy zůstavitele přecházejí na dědice v plném rozsahu (§ 1701 zákona č. 89/2012 Sb.), tedy nikoliv jen do výše nabytého dědictví, jak tomu bylo podle OZ.

Výhrada soupisu pozůstalosti

Dědic se může chránit uplatněním tzv. výhrady soupisu pozůstalosti. Pokud tuto výhradu v dědickém řízení učiní, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví, která byla zjištěna při soupisu pozůstalosti (§ 1706 zákona č. 89/2012 Sb.). Výhradu soupisu pozůstalosti je třeba skutečně formálně učinit vůči soudu (resp. notáři, který vede řízení o dědictví), aby vůči dědici měla popsané účinky. Samotné provedení soupisu pozůstalosti nařízené soudem (notářem) z jiného důvodu (na základě uplatnění výhrady soupisu jiným dědicem, pro zjištění povinných dílů apod.) nechrání dědice, který výhradu výslovně neučinil! Výhrada soupisu pozůstalosti dědice dále nechrání v případě, že dědic vědomě zatajil zůstavitelův majetek při provádění soupisu. Na možnost uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti je soud (notář) povinen dědice výslovně upozornit.

Vyhledání dluhů zůstavitele

Dědic, který učinil výhradu soupisu pozůstalosti, se může dále chránit před odpovědností za pohledávky zůstavitele, jejichž věřitelé se s těmito pohledávkami přihlásí až po skončení dědického řízení. Jde o situaci, kdy dědic uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti, za dluhy zůstavitele tedy odpovídá pouze do výše ceny nabytého dědictví a výše dluhů dědictví téměř nebo zcela vyčerpá (dědic však není, s ohledem na výhradu soupisu pozůstalosti, povinen hradit tyto dluhy ze svého majetku). Nicméně po skončení dědického řízení se objeví další pohledávky, k jejichž úhradě (a to do výše, v jaké by věřitel byl uspokojen, kdyby došlo k likvidaci předlužené pozůstalosti podle předpisů občanského soudního řízení) je dědic povinen, a to případně i ze svého majetku, přestože již byla pozůstalost vyčerpána hrazením předchozích pohledávek. Dědic se může chránit tzv. vyhledáním dluhů zůstavitele (§ 1711 zákona č. 89/2012 Sb.) – na jeho návrh soud (notář) vyzve věřitele, aby ohlásili a doložili své pohledávky ve stanovené lhůtě. Věřitel, který svou pohledávku v této lhůtě nepřihlásí, nemá pak právo na její uspokojení, je-li již pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek.

Lze tedy doporučit, aby dědic vždy v dědickém řízení, má-li jakoukoliv obavu z existence zůstavitelových dluhů, uplatnil jak výhradu soupisu pozůstalosti, tak podal návrh na vyhledání dluhů zůstavitele. Jedině tak bude plně chráněn před úhradou zůstavitelových dluhů ze svého majetku nad rámec hodnoty pozůstalosti.

Odloučení pozůstalosti

NOZ (§ 1709 zákona č. 89/2012 Sb.) poskytuje ochranu také věřiteli zůstavitele, má-li věřitel obavu z předlužení dědice (tedy z toho, že pozůstalost bude použita k úhradě dědicových dluhů a tím se zhorší dobytnost věřitelovy pohledávky). V takovém případě má věřitel možnost požádat soud (notáře) o tzv. „odloučení pozůstalosti“ od jmění dědice. Věřitelova pohledávka pak bude uspokojena z pozůstalosti, věřitel ale již nemá možnost uspokojit se případně z ostatního majetku dědice.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next