Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

6.12.3. Dispozice s dědictvím

Dědic (i potenciální) může s dědictvím disponovat, a to dle NOZ ve větší míře, než to umožňoval OZ.

1) Zřeknutí se dědického práva

Potenciální dědic má dle NOZ (§ 1484 zákona č. 89/2012 Sb.) nově možnost zříci se předem dědického práva ještě před smrtí zůstavitele, a to smlouvou se zůstavitelem uzavřenou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu). Dědického práva se lze zříci obecně či ve prospěch určité osoby, pak zřeknutí se platí pouze tehdy, pokud se tato osoba skutečně stane dědicem. Lze se také zříci dědického práva zcela, anebo pouze práva na povinný díl (jde-li o nepominutelného dědice) – pak není vyloučeno dědění na základě zákonné posloupnosti.

2) Odmítnutí dědictví

Dědictví lze obdobně jako za účinnosti OZ odmítnout výslovným prohlášením učiněným vůči soudu (resp. notáři, který jako soudní komisař řízení o dědictví provádí; § 1485 zákona č. 89/2012 Sb.). O možnosti odmítnout dědictví poučí notář dědice, ti tak mohou učinit do jednoho měsíce od poučení. K odmítnutí nelze připojit žádné výhrady či podmínky (nelze tedy např. odmítnout dědictví ve prospěch určité osoby), odmítnutí s výhradou či podmínkou se považuje za neplatné. Jestliže dědic učinil výslovné prohlášení o odmítnutí nebo naopak přijetí dědictví, nelze toto prohlášení již odvolat. Pokud dědic svým počínáním dal najevo, že jej ve skutečnosti odmítnout nechce (tj. fakticky se jako dědic choval, např. disponoval s majetkem z pozůstalosti či jinak fakticky jednal jako právní nástupce zemřelého), odmítnout dědictví již nemůže.

3) Vzdání se dědictví

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může kdykoliv později v průběhu dědického řízení vzdát ve prospěch jiného dědice (§ 1490 zákona č. 89/2012 Sb.) za podmínky, že s tím tento jiný dědic souhlasí (pokud by nesouhlasil, ke vzdání se nepřihlíží). Pokud byla dědici v závěti uložena povinnost, kterou má nebo může splnit pouze on sám, vzdáním dědictví se této povinnosti nezbavuje.

4) Zcizení dědictví

NOZ (§ 1714 zákona č. 89/2012 Sb.) nově zakládá možnost zcizit po smrti zůstavitele dědictví smlouvou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu). Nabyvatel zcizením dědictví nastupuje do práv a povinností náležejících k pozůstalosti (s výjimkou práv k písemnostem, podobiznám a záznamům rodinné povahy). Zcizitel dědictví odpovídá nabyvateli za pravost svého dědického práva a je povinen mu nahradit případně vzniklou škodu. Za dluhy zůstavitele odpovídají nabyvatel a zcizitel věřitelům solidárně (společně a nerozdílně).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next