Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.4.4.2. Srážky ze mzdy a jiných obdobných příjmů

Srážkami je možné postihnout pravidelně se opakující příjmy povinného, a to jeho mzdu (či jiné příjmy z pracovní činnosti) a nebo některé sociální a obdobné dávky, na které má povinný nárok (viz níže; viz také § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Zákon přesně stanoví způsob výpočtu částky, která může být strhávána a částky, která musí za všech okolností povinnému zůstat.

U tohoto způsobu výkonu rozhodnutí je významné, že příslušné částky jsou z příjmu povinného sraženy před jejich výplatou – postižen je tedy vlastně nárok na tyto příjmy. Jakmile dojde k faktické výplatě (povinný v hotovosti převezme mzdu nebo sociální dávku, a nebo je mu mzda či dávka vyplacena na účet), ztrácí tyto prostředky charakter příjmů, a ustanovení o srážkách se na ně již nadále nevztahují (např. ustanovení zakotvující minimální částku, která musí povinnému zůstat či zákaz exekuce některých sociálních dávek).

Postihují se tyto peněžité příjmy z pracovní činnosti:

• mzda, plat

• náhrady mzdy/platu (včetně náhrady mzdy proplácené státem při platební neschopnosti zaměstnavatele)

• odměna za vedlejší činnost vykonávanou zaměstnancem u téhož zaměstnavatele

• odměny z dohody o pracovní činnosti (oproti odměny z dohody o provedení práce – ty se nepostihují)

• odstupné a náhrady z důvodu pracovního úrazu/nemoci z povolání

a dále následující sociální dávky a jiné příjmy (§ 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)

• dávky nemocenské

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)

• rodičovský příspěvek

• sociální příplatek

• ošetřovné za péči o nemocného člena rodiny

• důchody – tedy důchody při invaliditě všech stupňů, starobní důchod, vdovský důchod (výjimkou je sirotčí důchod nezletilého dítěte, který náleží nezletilému)

• podpora v nezaměstnanosti

• stipendia

Exekucí není možné postihnout:

• jednorázové dávky státní sociální podpory (např. porodné)

• příspěvek na bydlení

• dávky pomoci v hmotné nouzi (tedy příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc)

• dávky podle zákona o sociálních službách

• dávky, jejichž příjemcem je někdo jiný než povinný (přestože je v zastoupení této osoby přejímá povinný, např. přídavek na dítě, pěstounské dávky – příspěvek na úhradu potřeb dítěte, sirotčí důchod)

DŮLEŽITÉ: Mzdu a ostatní výše uvedené příjmy je možné postihnout pouze srážkami (tedy pouze částečně) a nikoliv např. přikázáním pohledávky (viz níže). Této ochrany ale tyto příjmy požívají pouze do okamžiku faktického vyplacení povinnému. V okamžiku faktického vyplacení těchto dávek v hotovosti nebo na účet ztrácí vyplacené prostředky charakter mzdy/dávky, a jako peníze (movité věci) či pohledávku (obstavení účtu) je LZE exekuovat bez omezení.

Způsob výpočtu srážek ze mzdy a jiných příjmů:

Srážky se provádějí z čisté mzdy (tedy již po odečtení daně, sociálního a zdravotního pojištění).

Vypočte se základní nezabavitelná částka, a to tak, že se sečtou nezabavitelné částky povinného a čásky za každou tzv. vyživovanou osobu a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Z čisté mzdy (čistého příjmu) povinného se odečte základní nezabavitelná částka. Výsledek se zaokrouhlí směrem dolů na číslo dělitelné třemi. Výsledná částka pak je

a. větší než ČSO: pak se z výsledné částky srazí nad ČSO vše + z ČSO se srazí 1/3, resp. u přednostních pohledávek 2/3. Příklad - pro rok 2017: je výsledná částka větší než 9.232,- Kč? Pokud ano, srazí se z výsledné částky vše nad 9.232,- Kč + přičte se 1/3 z částky 9.232,- Kč, resp. 2/3 z částky 9.232,- Kč.

b. menší než ČSO: pak se sráží pouze 1/3 resp. 2/3 z výsledné částky Příklad - někdy nelze vůbec provést srážku: Jana má čistou mzdu ve výši minimální mzdy 10.000,- Kč. Má manžela a dvě děti. Základní nezabavitelná částka činí 10.771 Kč (6.154,67 + 3 x 1.538,67 = 10.770,68), takže po jejím odečtení od čisté mzdy nezbude kladná výsledná částka, z které by bylo možné provést srážky.

Nezabavitelná částka

je upravena v nařízení vlády 595/2006 Sb., její výpočet je závislý na výši životního minima a normativních nákladů na bydlení - ty mohou být měněny každý rok, proto je třeba vždy znát aktuální výši nezabavitelné částky.

V roce 2017 činí nezabavitelná částka

  • pro povinného 6154,67 Kč

  • pro každou vyživovanou osobu ¼ z částky pro povinného, tedy 1538,67 Kč

    :: Částka, nad kterou se sráží bez omezení (ČSO)

je rovněž upravena v uvedeném nařízení a může se měnit každý rok.

V roce 2017 činí ČSO 9.232,- Kč.

Vyživované osoby

jsou osoby, vůči kterým má povinný podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vyživovací povinnost. Podle zákona (tedy nezávisle na tom, zda bylo o vyživovací povinnosti soudně rozhodnuto) je vyživovací povinnost vůči manželovi / manželce povinného a vůči dětem povinného. Manžel/ka se považuje za vyživovanou osobu i pokud má vlastní příjem. Za společné dítě se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky vedeny proti oběma manželům.

Přednostní pohledávky

(tj. pohledávky, pro které se sráží 2/3), jsou podle § 279, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu následující pohledávky (jde hlavně o výživné, škodu na zdraví a některé pohledávky státu na daních a povinných odvodech):

  1. pohledávky výživného

  2. pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví

  3. pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy

  4. pohledávky daní a poplatků

  5. pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení

  6. pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění

  7. pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče

  8. pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory

POZOR! Nepostižitelná část mzdy/dávek je chráněna jen do okamžiku vyplacení. Jakmile je vyplacena – v hotovosti nebo zaslána na účet – ochrana zaniká a veškeré peníze mohou být exekuovány prakticky bez omezení jako movité věci (při výplatě v hotovosti) nebo přikázáním pohledávky (při zasílání mzdy/dávek na účet).

POZOR! Srážky je možné nařídit pouze ze mzdy nebo jiných příjmů povinného, který je jako povinný označen v usnesení o nařízení exekuce. Zejména tedy není možné v exekuci vedené proti jednomu z manželů nařídit srážky ze mzdy druhého manžela (a to proto, že nárok na vyplacení mzdy či dávky náleží pouze dané osobě a tento nárok je možné postihnout pouze tehdy, je-li tato osoba přímo povinným v exekuci), byť by se jednalo o dluh, který lze uspokojovat ze společného jmění manželů.

Srážky vždy provádí zaměstnavatel, případně instituce, která povinnému vyplácí dávky/jiný příjem, a to od okamžiku, kdy je jí doručeno usnesení o nařízení exekuce/exekuční příkaz ke srážkám ze mzdy. Zaměstnavatel či tato instituce jsou také odpovědní za to, že výši srážek správně spočítali. Pokud má povinný příjmů, z nichž je možno srážet více, exekutor zpravidla stanoví, který z plátců bude srážky provádět. Pro účely výpočtu srážky se všechny příjmy sčítají. Např.: povinný pobírá starobní důchod ve výši 5.000,- Kč měsíčně a je zaměstnaný na částečný úvazek a bere za to 5.000,- Kč čistého - jeho příjem je celkem 10.000,- Kč měsíčně a příslušná srážka mu bude prováděna, byť jednotlivě jsou oba příjmy pod hranicí nezabavitelné částky.

Zaměstnavatel po sražení příslušné částky vyplatí exekutorovi sraženou částku a povinnému zbytek, vždy tedy minimálně nezabavitelné částky. Pokud je exekuce odložena, zaměstnavatel dál srážky provádí, sražené částky však nezasílá exekutorovi, ale uschovává u sebe, a poté, co je odklad zrušen je podle okolností buď vyplatí exekutorovi, nebo vrátí povinnému, byla-li exekuce zastavena.

Proti srážkám z příjmů, u kterých není výkon rozhodnutí srážkami povolen, nebo proti srážkám provedeným v nesprávné výši, je možné se bránit návrhem na (částečné) zastavení exekuce.

Otázky a odpovědi

Dobrý den, vypočítává se exekuce z důchodu stejně jsko exekuce na plat? To znamená pokud budu mít důchod 10000Kč zůstane mi po srážkách stejně jako z výplaty?

Ano.

Mám dotaz ohledně exekučních srážek z příjmu. Týká se dvou případů, obecně odpovědnosti za správný výpočet. 1. Klientka má několik exekucí, jsou jí sráženy ze mzdy. Účetní zaměstnavatele klientce vyplácela po dobu několika měsíců pouze cca 2.000 Kč. Když jsme ji upozornily na nesprávný výpočet, trvalo jí tři měsíce, než začala klientce srážet mzdu správně. Nejprve jí dala zálohu, kterou následně po částech strhávala (s tím klientka souhlasila), dále jí strhla 2/3 místo jedné, i když šlo o pohledávku nepřednostní. 2. Klient má exekuci na důchod. Od ledna 2010 ČSSZ nevzala v potaz změnu částek. V září jsme zaslali písemnou stížnost, v lednu jsme ji urgovali. Od dubna má klient výpočet v pořádku, vysvětlení klient neobdržel. Je možné v takových případech nárokovat zpět neoprávněně sražené peníze? Případně, jak lze "tlačit" na ty, kdo srážky provádějí, aby reagovali co nejdříve?

Odpovědnost za srážení ze mzdy a tedy i za správný výpočet srážek podle zákona má především plátce mzdy - zaměstnavatel. Totéž platí pro plátce jiných příjmů (např. ČSSZ).

Pokud by si plátce mzdy nebyl výpočtem jistý, může požádat soud (exekutora), aby mu srážky spočítal. Podobně může o výpočet srážek požádat i oprávněný či povinný (třeba v případě, kdy zaměstnavatel srážky počítá špatně a odmítá to uznat). Upraveno je to v § 288 o.s.ř. Žádost může být podána jak před začátkem srážení, tak i později. Ten, kdo žádá, musí doložit skutečnosti podstané pro stanovení výše srážek (výši mzdy, existenci vyživovaných osob atd.). Žádost není zpoplatněna, rozhoduje se o ní usnesením, proti němuž se lze odvolat. V tomto řízení však soud/exekutor neřeší sporné skutečnosti mezi účastníky.

Občanský soudní řád (vztahuje se i na exekuci - místo soudu v takovém případě vystupuje exekutor):

Nařízení a provádění srážek

§ 282

(1) V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému. ...

§ 283

Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného. ...

§ 285

(1) Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. ...

§ 288

Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud (pozn.: resp. exekutor), jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

K samotnému domáhání se vyplacení neoprávěněně sražených částek:

Dokud zaměstnavatel sražené částky ještě nevyplatil exekutorovi (protože ještě usnesení o nařízení exekuce nenabylo právní moci), neměl by snad být problém dohodnout se se zaměstnavatelem, aby v dalším měsíci srazil ze mzdy méně tak, aby v součtu to bylo správně. Exekutorovi by pak odešla správná částka. Podobně by to teoreticky mohlo fungovat u srážek z jiných příjmů (akorát že v praxi je úřad daleko méně schopný reagovat a řešit takovéto záležitosti včas, takže tady asi není moc reálně, že by se touto cestou dosáhlo nápravy).

Pokud ale už zaměstnavatel sražené částky vyplatil exekutorovi, tak je obtížné domáhat se jejich vydání. Zaměstnavatel nemůže podle zákona snížit srážky v dalších měsících a vyplatit zaměstnanci víc, než umožňuje zákon. Pokud by to udělal, mohl by ho podle zákona žalovat oprávněný o rozdíl.

§ 292

Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Zároveň ale zákon zakazuje zaměstnavateli srazit zaměstnanci ze mzdy víc, než umožňuje zákon.

§ 281 o.s.ř.

Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

V komentáři k tomuto ustanovení je uvedeno: "Pokud plátce mzdy provede srážky v širším než zákonném rozsahu a poruší tak povinnost stanovenou v § 281, může se povinný vůči němu domáhat žalobou výplaty této části mzdy." Tzn. obdobně tomu, jako když by zaměstnavatel srazil ze mzdy méně. Toto je ale právně dost sporné. Navíc by to pravděpodobně nešlo použít na situaci, kdy nejde o exekuci na mzdu, ale na jiné příjmy (tzn. vůči státu).

Proto by bylo ideální snažit se to v první řadě řešit v rámci exekučního řízení, a to návrhem na částečné zastavení exekuce. Zastavení exekuce by se navrhlo jen v rozsahu částek, které byly sraženy povinnému nad rámec srážek vypočtených podle zákona. Tam by pak bylo jedno, kdo je na straně plátce příjmů, zda stát (ČSSZ/ÚP...) či zaměstnavatel. Ideálně by návrh na zastavení měl být podán (k exekutorovi) do 15 dnů od chvíle, kdy povinný zjistí, že mu bylo sraženo více. A je k němu třeba doložit správný výpočet srážek.

Takže to zkoušejte nejprve touto cestou. Budeme rádi, když se dozvíme výsledek.

Až kdyby jsme zjistili, že to touto cestou nejde (rozhodnutí o návrhu na zastavení obvykle netrvá dlouho), zkoušelo by se to cestou domáhání se vrácení neoprávněně sražených částek od zaměstnavatele / plátce jiných příjmů.

Postup by pak spočíval v podání žaloby na zaplacení.

Vedle toho by bylo možné uplatnit i nárok na náhradu eventuálně způsobené škody (škodou by mohlo být např. to, že v důsledku nevyplacení části mzdy povinný nemohl zaplatit nájemné včas a vznikla mu povinnost zaplatit poplatek z prodlení), výše škody a její souvislost se špatným výpočtem srážek by se v některých případech asi dost obtížně prokazovala. Domáhat se náhrady škody (pokud nějaká prokazatelně vznikla) by šlo vždy - i kdyby byla exekuce částečně zastavena (viz výše).

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next