Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.2.6. Žaloba či jiný návrh na zahájení řízení

V okamžiku, kdy podáme žalobu, tzn. odneseme ji do podatelny soudu nebo jí soud obdrží poštou, případně ji podáme elektronicky, je po právní stránce zahájeno občanské soudní řízení, přesněji řečeno zahájeno je doručením soudu (tedy nikoliv dnem podání na poštu, viz zde poslední odstavec. I když například žaloba nemá všechny náležitosti, ale lze dovodit, že se o žalobu jedná, soud se musí žalobou zabývat a vyzvat žalobce, aby ji doplnil.

V žalobě musíme napsat, kdo je žalobce (i s adresou bydliště případně s adresou pro doručování), kdo je žalovaný (i s adresou bydliště případně s dalšími adresami, kde se žalovaný zdržuje) a čeho se žaloba týká. Dále pak musíme vylíčit, co se stalo a čeho se domáháme a navrhnout důkazy, které o věci vypovídají. Důkazy listinné (dokumenty), které máme k dispozici, připojíme v kopii k žalobě. Samotnou žalobu podáváme v takovém počtu výtisků, kolik je účastníků + soud (pokud je jeden žalobce a jeden žalovaný, tak dvakrát), kopie důkazů stačí vždy jen jednou bez ohledu na počet účastníků.

Zvlášť důležitá je závěrečná část žaloby, které se říká žalobní petit. V té musíme co nejpřesněji popsat, čeho se žalobou domáháme. Ve sporném řízení je soud naším návrhem (petitem) vázán. Na konci řízení ho v podstatě „přepisuje“ do rozsudku, žalobní petit je však možné i v průběhu řízení se souhlasem soudu měnit. Soud takový souhlas vydá, pokud lze využít dosavadní výsledky řízení i po změně petitu. To znamená, že drobná upřesnění případně změny vyplývající z průběhu řízení neznamenají problém. Vždy je potřeba se snažit, aby byl konečný žalobní návrh (petit) co nejpřesnější a nejsrozumitelnější. Dále je třeba, aby bylo možné podle petitu rozhodnutí i vykonat v případě, že nesplní svou povinnost povinný dobrovolně – například: „Žalovaný je povinen vyklidit byt č. … o velikosti …, který se nachází… a opustit jej spolu se všemi osobami, které se v něm zdržují ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.“ Pokud by nebylo jasné (a petitem, resp. rozsudkem určené), o který byt jde, kdo všechno ho má opustit a že se musí vyklidit a do kdy, nešlo by takový rozsudek vykonat.

Žalobu je taktéž potřeba datovat a podepsat a odeslat ji soudu v příslušném počtu vyhotovení, tak aby jedno vyhotovení žaloby zůstalo soudu a každý další účastník mohl získat také po jednom vyhotovení. Naopak listinné důkazy se zasílají soudu pouze v jedné kopii. Originály je třeba uschovat pro případ, že by si je soud později vyžádal k nahlédnutí.

PŘÍKLAD – DLUH

Jestliže chceme, aby nám žalovaný vrátil půjčené peníze, musíme minimálně napsat:

Navrhuji, aby soud, aby rozhodl takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 60.000,- Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku.“

Soud však může požadovat specifikaci příslušenství. Pokud jde o příslušenství dlužné částky, je to nejčastěji zákonný nebo smluvní úrok z prodlení dluhu. Je velmi vhodné uvést v žalobním petitu již při podání žaloby od jakého dne toto příslušenství má žalovaný platit, což je většinou první den po splatnosti pohledávky (dluhu) anebo je zde smluvně určená lhůta, případně to může být den, kdy byl vyzván žalovaný k vyčíslené náhradě škody apod. Je velmi vhodné uvést i výši příslušenství - většinou v % za 1 rok prodlení (uvádí se ročně, per anno, zkráceně p.a.), buď stanovenou smlouvou nebo zákonem. Na zákonný úrok z prodlení má věřitel právo v případě, že to bylo dohodnuto nebo v případě, že není stanoven smluvní úrok z prodlení a zároveň nejde o výslovně bezúročný dluh.

Zákonný úrok z prodlení

Dostal-li se dlužník do prodlení s úhradou od 1.7.2010 dále, stanoví se zákonný úrok z prodlení takto:

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

Uvedenou repo sazbu Česká národní banka zveřejňuje např. prostřednictvím internetu (http://www.cnb.cz). Výše úroku u dluhu splatného nejdříve od 1.7. 2010 je neměnná a určí se podle výše uvedeného principu k prvnímu dni prodlení a pak v této výši trvá pro celé období prodlení.

U dluhu splatného přede dnem 1.7.2010 platí, že se výše úroku mění v každém pololetí, kdy trvá prodlení, podle aktuální repo sazby takto:

Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

V petitu je tak třeba uvádět postupně všechna kalendářní pololetí, v nichž prodlení trvalo nebo trvá a k nim příslušné výše úroků. Tento postup bohužel u některých starších dluhů vedl k neúměrně dlouhým petitům a náročným výpočtům, proto došlo k výše uvedenému zjednodušení.

Pokud jde o žalobu na zaplacení finanční částky, kterou můžeme přesně vypočítat a doložit, je vhodné též soudu navrhnout, aby vydal platební rozkaz. Platební rozkaz se vydává pouze na základě žaloby a listinných důkazů bez ústního jednání před soudem.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next